Ministerstvo průmyslu a ochodu bude nejspíš muset řešit velký, zcela neočekávaný, problém. Krátce po nástupu do své funkce odvolal ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček kvůli údajnému pochybení z funkce ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka. Toho nahradil Rychtaříkův letitý předchůdce Jiří Jež. Problém ale spočívá v tom, že Národní centrála proti organizovanému zločinu podezírá Ježe z velkého podvodu. Ministr nejspíš tímto zjištěním velmi pravděpodobně nedisponoval, když Ježe do funkce instaloval. Respektive jej o tomto podezření neinformovali jeho podřízení. Zmiňovaný podvod mohl podle detektivů a státního zástupce provázet prodej lithných písků na pozemcích Diama na Cínovci investičnímu fondu RSJ, který v té době ovládal svérázný milionář a filantrop Karel Janeček. Policie stanovila škodu na více než 130 miliónů korun.
Necelý měsíc po svém nástupu do funkce zasáhl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček do struktury státního podniku Diamo, jehož je Havlíčkův resort zřizovatelem. 27. května Havlíček odvolal ředitele Diama Tomáše Rychtaříka a jmenoval jeho dočasného nástupce Jiřího Ježe. Podnik Diamo sídlí ve Stráži pod Ralskem a je státní organizací, která realizuje zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v České republice. Jenže to ministr netušil, že do personálního procesu zasáhli v pozadí už před půl rokem detektivové.
„Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dnes s okamžitou účinností odvolal z funkce ředitele státního podniku Diamo Tomáše Rychtaříka a zároveň se rozhodl do této funkce dočasně jmenovat Jiřího Ježe,“ oznámil na sklonku května tiskový odbor ministerstva odvolání ředitele hornické firmy. Odvolal jej kvůli tomu, že den po jmenování Rychtařík bez vědomí podepsal smlouvu na sanaci ekologických škod v hodnotě 856 miliónů korun bez DPH. Ministr ale nejspíš neměl od svých podřízených dobré informace, které většinou podobným personálním krokům předcházejí.
Odbor hornictví na ministerstvu průmyslu a obchodu vede Zbyšek Sochor, který je zároveň předsedou dozorčí rady Diama. Dozorčí rada pravidelně zakázku, která stála křeslo Rychtaříka, projednávala. Je tedy s podivem, že Sochor informace tohoto charakteru nepředal nově nastoupivšímu ministru Karlu Havlíčkovi. Navíc ve chvíli, kdy je šéf odboru hornictví ministerstva a zároveň předseda dozorčí rady Diama Sochor pod Rychtaříkovým podpisem takzvaně „připodepsán“.
Jenže o Rychtaříkova nástupce Jiřího Ježe se zajímají detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli prodeji pozemků na Cínovci. Těch pozemků, na nichž se nacházejí velmi cenné lithné písky. Oproti odhadům výnosů z vytěžení lithné rudy byla částka, za niž pozemky koupila od Diama společnost Cínovecká deponie, patřící investičnímu fondu RSJ milionáře Karla Janečka, až dramaticky směšná.
„Rozhodl jsem se jmenovat pana Jiřího Ježe na pozici ředitele jako zkušeného manažera, který tuto funkci v Diamu již dříve téměř 14 let zastával, a to na dobu nezbytně nutnou. Dostane tak dostatečný prostor k tomu, aby mohl podnik provést hloubkovým auditem hospodaření, který jsem zároveň nařídil. Pan Jež má moji plnou důvěru a očekávám, že kroky podniknuté pod jeho vedením přispějí k zefektivnění činnosti tohoto klíčového podniku. Podotýkám, že Diamo hospodaří s veřejnými prostředky v řádu miliard korun a zaměstnává přes dva tisíce zaměstnanců, jejichž hlavní náplní je zahlazování následků hornické činnosti,“ nechal se slyšet o personální obměně ministr průmyslu a obchodu.
Statisíce versus stamilión
Problém spočívá v tom, že dlouholetého ředitele Diama Jiřího Ježe Národní centrála proti organizovanému zločinu a žalobce Jan Krestýn z Vrchního státního zastupitelství v Praze podezírají z podvodu. Ten měl konkrétně spočívat v podhodnoceném prodeji pozemků na Cínovci, na nichž se nacházejí pozůstatky po těžbě nerostu cinvalditu. Tamní písky v kosodřevinovém háji totiž obsahují dnes velmi žádané lithium.
Jiří Jež je podle aktuálních informací Ekonomického deníku podezřelý z toho, že možná ve spojitosti s dalšími osobami, uzavřel 25. března 2008 kupní smlouvu k parcelám, nacházejícím se v katastrálním území Cínovce. „A to mezi Diamo a Cínoveckou deponií, na základě vyhlášené veřejné obchodní soutěže za dohodnutou kupní cenu 866 000 Kč, kdy se hodnota pozemků odvíjela od znaleckého posudku, jenž byl za tímto účelem vypracován,“ stojí v příkazu k domovní prohlídce v Diamu. Razie proběhla za velkého zájmu médií na sklonku loňského roku. Ale podrobnosti o jejích důvodech nebyly dosud zveřejněny. Až dnes.
Státní zástupce Jan Krestýn v žádosti o povolení domovní prohlídky dále zkonstatoval, že najatý znalec stanovil cenu velmi lukrativních pozemků na Cínovci na něco málo přes jeden milion korun, konkrétně, 1.085.560 korun. „Aniž by do posudku zahrnul zde se nacházejících 2.070 tun kovového lithia, kdy mu tato skutečnost byla ze strany podezřelého či jinou odpovědnou osobou zamlčena, i když by jim měla být známa,“ napsal žalobce Krestýn.
Podle žalobce Cínovecká deponie podala 25. března 2015 na Obvodní báňský úřad žádost o stanovení dobývacího prostoru „pro dobývání výhradního ložiska lithné rudy“. „Skutečný stav pozemků tak byl ze strany podezřelého zamlčen dozorčí radě státního podniku Diamo, která schvalovala vyhlášení veřejné soutěže i následný prodej pozemků, a umožnili tak schválení prodeje uvedených pozemků za cenu neodpovídající jejich skutečné hodnotě. Při výpočtu škody bylo vycházeno z ceny lithia na světových trzích a přepočtu aktuálního kurzu amerického dolaru, přičemž tímto jednáním měla být způsobena škoda státnímu podniku Diamo, potažmo České republice, ve výši přesahující 130.000.000 Kč,“ zkonstatoval žalobce Krestýn. Šetření policie policie nevyloučilo, že by mezi podezřelými mohli figurovat i další osoby, které byly v předmětné době členy dozorčí rady či statutárních orgánů státního podniku Diamo, a stále jsou.
Ekonomický deník proto oslovil policii, zda byl ve věci někdo obviněn a kdo. „S dotazy, které jste nám zaslal, se prosím obraťte na dozorujícího státního zástupce Mgr. Krestýna z Vrchního státního zastupitelství v Praze,“ zareagoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
Ekonomický deník oslovil i dozorujícího státního zástupce, ten ale nezareagoval. Ředitel Diama Jiří Jež tvrdí, že prodej pozemků s lithnými písky proběhl zcela v souladu se zákony. K vyšetřování se vyjadřovat nechce.
„K této otázce nemám právo se vyjadřovat. Mohu pouze říci, že já osobně jsem byl pouze přizván k podání vysvětlení. Já ani nikdo ze státního podniku DIAMO nebyl obviněn. Odkaliště Cínovec jsme prodali v roce 2008. Při prodeji jsme dodrželi všechny zákony a předpisy, prodej byl zcela transparentní, proběhlo výběrové řízení, majetek byl oceněn znalcem a následný prodej byl schválen Dozorčí radou s. p. DIAMO. Teprve potom jsem smlouvu podepsal,“ tvrdí Jež.
Policie, státní zástupce, ale i soud to vnímá jinak. Proto Okresní soud v České Lípě povolil vloni 3. prosince v prostorách Diama domovní prohlídku od 10. do 21. prosince loňského roku, kdy podezřelým byl jednoznačně jmenován Jiří Jež.
Lithium na dosah
Společnost Cínovecká deponie zahájila skrývku horní vrstvy zeminy na místě budoucí těžby lithia u Cínovce na Teplicku letos na jaře. Se samotnou těžbou kovu, jenž se používá při výrobě baterií, firma čeká na vznik odběratelského řetězce. ČTK to před časem sdělil mluvčí společnosti Martin Frýdl. Skrývku horní vrstvy zeminy musí firma udělat v přesně vymezeném termínu. Práce měly být dokončeny zhruba do tří týdnů. Skrývka je naplánovaná na několika etap. Ta současná se týká zhruba 25 procent plochy plánované těžby.
Termín zahájení těžby samotné a zpracování vytěženého materiálu bude záležet zejména na dalším postupu státu. „Společnost Cínovecká deponie by se velmi ráda zapojila do zpracovatelského řetězce v České republice, a v tuto chvíli proto čeká na další kroky, které v této věci podnikne český stát i soukromí investoři,“ uvedl dále Frýdl.
Lithium v Cínovecké deponii tvoří jen zlomek procenta českých zásob. „Bylo by nicméně možné využít jej pro rozjezd českého bateriového průmyslu do doby, než se rozběhne komplikovanější hlubinná těžba,“ doplnil Frýdl.
Cínoveckou deponii ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka, který v ní ovšem svůj podíl ponížil. Kov chce získávat z povrchového odkaliště po starší těžbě rud na Cínovci. Tento způsob těžby má trvat pět až šest let a firma již má pro ložisko všechna potřebná povolení.
S hlubinnou těžbou na Cínovci chtěl začít také australský investor European Metals Holdings (EMH). Před rokem Česko vypovědělo s firmou uzavřené memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před posledními parlamentními volbami.
Lithium je považováno za kov budoucnosti. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. O těžbě lithia na Cínovci se více dočtete zde.
(zjišťujeme další informace)
Jan Hrbáček
