Čtyřkolejná trať, elektrifikace, delší a těžší nákladní vlaky. Polsko zásadně modernizuje železniční spojení námořních přístavů v Gdaňsku a Gdyni s vnitrozemím. Posílení infrastruktury má zrychlit přepravu zboží, odlehčit silnicím a zvýšit i konkurenceschopnost přístavní logistiky.
Práce na lepším propojení železnice s přístavy zahájilo Polsko v letech 2019 a 2020. Na základě projektů, které v Gdaňsku skončily v roce 2022 a Gdyni loni, se podle tamního národního dopravce PKP Polskie Linie Kolejowe podařilo zvýšit překládkovou kapacitu stanic, do kterých se dostaly i objemnější vlaky.
Hodnota prací dosáhla přibližně 3,3 miliardy zlotých, v přepočtu 18,96 miliardy korun. V rámci projektů došlo k výměně kolejí a výhybek, elektrifikaci, instalaci nového zařízení pro řízení železniční dopravy.
Staví se dál
Teď v investicích Polsko pokračuje. Pro rozvojové plány přístavu v Gdyni je zásadní například modernizace železniční trati 201 na trase Bydhošť – Trojměstí. Projekt odstartoval v roce 2021. Loni byla podle informací Pomořanského vojvodství v Gdaňsku podepsaná smlouva na realizaci prací na úseku Somonino – Gdaňsk Osowa včetně elektrifikace trati 229 na úseku Glincz – Kartuzy v hodnotě přes 1,2 miliardy zlotých, zhruba 6,9 miliardy korun.
V prosinci následovalo uzavření smlouvy na další část mezi Kościerzyna – Somonino a Somonino – Kartuzy v hodnotě téměř 1,3 miliardy zlotých, přibližně 7,5 miliardy korun. Dokončení prací na těchto projektech je plánováno v roce 2028. Na zbývajících úsecích – Gdaňsk Osowa – Gdyně Główna a Kościerzyna – Maksymilianowo mají práce skončit v letech 2025 až 2032.
„Rozvoj přístavů zaručuje bezpečnost v mnoha ohledech, včetně vojenské, energetické a potravinové. Železnice je zde prvořadá,“ uvedla pomořanská vojvodkyně Beata Rutkiewicz. Dodala, že v poslední době výrazně posílily svou pozici jadranské přístavy Terst, Koper a Rijeka. Jejich silnou stránkou je podle ní právě pravidelná a efektivní železniční doprava.
Mohlo by vás zajímat
Rozšiřování baltského uzlu
Železnice je podle političky významná i s ohledem na vojenské důvody. Baltský uzel se nadále rozšiřuje. Jmenovala stavbu obřího plovoucího terminálu LNG (FSRU, Floating Storage Regasification Unit pozn. red.) v Gdaňsku nebo projekt intermodálního terminálu v Gdyni, který má disponovat velkou rampou.
„Náklad odbavený prostřednictvím těchto investic by měl přijíždět nebo odjíždět z přístavu po železnici, po tratích, kde nemusí ustupovat osobním vlakům, “ dodala Beata Rutkiewicz.
Polsko aktuálně připravuje výběrové řízení na projekt zvýšení kapacity železniční trati Tczew – Gdyně na úseku Pszczółki – Pruszcz Gdański. V plánu je výstavba čtyřkolejného systému, který usnadní přístup železniční nákladní dopravy do přístavu Gdaňsk. Se startem stavebních prací se počítá v roce 2028, skončit by měly v roce 2030.
Česká stopa
Na projektech se podílejí i české firmy. Například společnost AŽD letos v lednu uzavřela kontrakt za 100 milionů zlotých, v přepočtu zhruba 588 milionů korun, na projekt a dodávku zabezpečovacího a sdělovacího zařízení pro zmiňovanou trať Somonino – Gdaňsk. Společnost se na zakázce podílí jako subdodavatel polské stavební firmy PPMT. S firmou AŽD spolupracovala také na modernizaci tratě Glincz – Kartuzy.
V současné zakázce má být jedním z klíčových úkolů úprava železniční stanice Gdaňsk Osowa, kde bude AŽD spolupracovat se společností Alstom. Část technologií, například telekomunikačních a informačních systémů pro cestující, bude zajištěna ve spolupráci s polskými partnery.
