Stěžejní estakáda Velkého městského okruhu (VMO) v Brně začala v neděli sloužit řidičům. Trasa, která je dlouhá 1249 metrů, vede přes Tomkovo náměstí a spojuje Husovický tunel a Rokytovu ulici. Samotnou estakádu tvoří 39 pilířů vysokých 20 metrů, které kotví piloty v třicetimetrové hloubce pod zemí. Brno se na jejich realizaci staveb podílelo částkou 500 milionů korun bez DPH. Celkové zprovoznění nového úseku, jehož stavba začala v červenci 2021, je v plánu letos v prosinci.
Město si od zprovoznění okruhu slibuje odlehčení dopravy v metropoli. „Významně se nyní uleví dosud velmi přetíženým ulicím v městských částech Brno-sever, Židenice a Maloměřice, kudy proudila tranzitní doprava. Zlepší se tedy i situace pro pěší a cyklisty a obecně pro místní obyvatele,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).
Stavba okruhu je podle primátorky důležitá také napojením na nově vznikající městskou čtvrť Nová Zbrojovka. „Ačkoli je území Nové Zbrojovky a Nové Dukelské v bezprostřední blízkosti centra města, považujeme ho za rozvojovou lokalitu, proto je důležité spojovat budování infrastruktury s blížícími se velkými projekty,“ podotkla.
Součástí stavby nově otevřeného úseku okruhu jsou podle ředitele Závodu Brno Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) Davida Fialy velké mosty přes Tomkovo náměstí, řeku Svitavu a více než půl kilometru dlouhá estakáda přes maloměřické seřaďovací nádraží. Poznamenal, že stavební práce komplikoval fakt, že probíhaly za provozu v centru města.
„Náročné byly jak přeložky inženýrských sítí, tak koordinace dopravy. Po celou dobu jsme museli zachovat provoz aspoň jedním jízdním pruhem v každém směru. Koordinaci vyžadovaly i výluky na železničním koridoru během prací na estakádě, která ho překlenuje,“ přiblížil David Fiala.
Popsal, že na nosnou konstrukci estakády se spotřebovalo tři tisíce tun železa a 16 700 metrů krychlových betonu. Celkově se na stavbě střídalo v průměru 200 pracovníků a využita byla široká škála stavební techniky. „Například na osazení lávky pro pěší a stavbu mostu přes Svitavu jsme využili největší tuzemský teleskopický jeřáb. Dále to byly například vrtné soupravy, stroje pro zemní práce a technika pro pokládku asfaltu,“ doplnil David Fiala.
Dokončit se musí ještě například nájezdové a sjezdové rampy. V příštím roce je v plánu podle Fialy dokončení prací mimo trasu, jde o chodníky, ploty či sadové úpravy. O celkovou stavbu se starají za nabídkovou cenu 2,3 miliardy korun společnosti Firesta – Fišer, OHLA ŽS a Metrostav DIZ.
Do konce roku má ŘSD v plánu zprovoznit další stavby velkého městského okruhu, a to VMO Žabovřeská a VMO Bauerova. Velký městský okruh Brno bude po svém kompletním dobudování nejdůležitějším prvkem silniční sítě metropole. Okruh, který se vyhýbá centru města, bude směrově dělenou víceproudou komunikací rychlostního typu.
(teč)
