Nenápadné, ale o to škodlivější. Návrat z rodičovské za roky nezvyšovanou mzdu, docházkové benefity a skryté formy šikany patří podle odborníků mezi nejsilnější a nejčastější projevy nerovného zacházení v českých firmách. Inspekce práce upozorňuje, že podniky často diskriminují zaměstnance, aniž by k tomu měly zjevný důvod. Prostě jim jen zapomenou zvýšit mzdu, když ostatním přidávají. I to je ale důvod k pokutě. Chyby inspekce práce každoročně odhalí ve stovkách případů, zaznělo na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a trh práce.
Když se paní Jana po třech letech rodičovské dovolené vrátila do práce, dostala stejnou mzdu, za jakou pracovala před tím, než si pořídila potomka. Průměrná mzda v Česku mezitím vyskočila o několik tisícovek a přidávalo se i ve firmě, v níž paní Jana pracuje. Její kolegové obdrželi celkem čtyři navýšení.
Podle Státního úřadu inspekce práce nejde o ojedinělý případ, ale o jednu z nejčastějších forem skryté diskriminace. „Než se někdo v podniku vzpamatuje a mzdu ženě po mateřské dorovná, tak to trvá třeba rok nebo půl roku,“ upozornila vedoucí Úseku inspekce pracovněprávních vztahů Státního úřadu inspekce práce Dalimila Solnická.
Častým argumentem zaměstnavatelů přitom je, že žena během mateřské a rodičovské z práce vypadla a musí se doučit, co zameškala. „ Mnohdy to vůbec není pravda,“ upozornila Solnická.
Mohlo by vás zajímat
Chodíš k lékaři? Nedostaneš odměny
K problematickým praktikám patří také takzvané docházkové bonusy. Ty podle inspekce dopadají jako nepřímá diskriminace na dvě skupiny lidí: zaměstnance se zdravotním omezením a rodiče malých dětí. Ti mají vyšší pravděpodobnost, že budou muset čerpat volno třeba kvůli nemoci nebo návštěvám lékaře.
„Docházkové benefity vidíme velmi neradi. Vnímáme je jako nerovné zacházení nebo přímo jako diskriminaci,“ zdůraznila Solnická.
Za loňský rok inspekce práce provedla celkem 640 kontrol zaměřených na rovné zacházení a diskriminaci v pracovních vztazích. Našla přitom 525 chyb. Firmám za ně hrozí pokuty až do výše půl milionu korun.
„Opravdu je potřeba k zaměstnancům postupovat přistupovat ke všem shodně a stejně. Kontrolujeme to, dostáváme na to podněty, dozvíme se to, přijdeme a odhalíme to,“ zdůraznila Solnická na konferenci Právo a trh práce.
Právní rámec existuje, praxe jej nedokáže naplnit
Inspekce práce přitom vychází ze základního požadavku zákoníku práce. Ten stanoví, že za stejnou práci a práci stejné hodnoty přísluší zaměstnanci stejná odměna. A uvádí i přesná kritéria, která musí zaměstnavatelé sledovat.
„Zákoník práce říká, že stejná práce nebo práce stejné hodnoty, je práce srovnatelné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, konaná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejném nebo srovnatelném pracovní výkonu a výsledcích práce,“ popsala vedoucí advokátka Aegis Law Kateřina Demová.
V rámci uvedených oblastí podle ní zaměstnavatelé musí přihlédnout také ke vzdělání zaměstnance, sleduje se rozvržení pracovní doby i kvalita odvedené práce. České právo tak skýtá velmi podrobnou právní úpravu, jak porovnávat jednotlivé zaměstnance kvůli výpočtu mzdy. Proč se to tedy firmám nedaří?
Podle Demové chybí například metodika. „V praxi není jasné, jak proti sobě vážit ta různá kritéria. Na to nemáme žádný postup,“ upozornila advokátka. Výsledkem je roztříštěná praxe uvnitř firem, která umožňuje vznik nerovností i tam, kde by správně neměly nastat.
Šikana? Ve školství neuvěřitelně častá
Některé obory jsou na tom ještě hůře než jiné. Dalimila Solnická upozornila na překvapivý fenomén. Největší množství podnětů na šikanu zaměstnanců přichází ze školství. „Až 95 procent podnětů, které kvalifikujeme jako šikanu, přichází ze škol,“ uvedla Solnická.
Nejde přitom o drobné konflikty, ale o situace, kdy je zaměstnanec zřetelně vyčleňován z kolektivu, nedostává benefity nebo přístup ke stejným možnostem jako ostatní. Například ho šéfové systematicky nezvou na teambuildingy nebo mu odpírají dovolenou, kterou ostatní dostali bez problémů.
Propastné rozdíly v dodržování pravidel ale panují i mezi firmami. Generální ředitelka pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová uvedla, že velké korporace mají většinou postupy a interní politiku rovného zacházení dobře nastavené. Problém ale vidí v malých a středních firmách. „Tam jsme pokroku zatím příliš nedosáhli,“ podotkla Rezlerová.
Diskriminační praktiky se tam udržují často z neznalosti nebo setrvačnosti. Přispívá k tomu i menší míra profesionalizace řízení lidských zdrojů v tomto typu společností. Paradoxem přitom podle Rezlerové je, že právě malé a střední firmy v celkovém součtu zaměstnávají nejvíce Čechů.
Výsledkem jsou alarmující zjištění. „Třetina lidí zažívá v zaměstnání ponižující jednání, skoro pětina šikanu,“ uvedl analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský. Necelá pětina Čechů pak podle něj má pocit, že jim šéfové neprávem sáhli na peníze, nebo nepřiznali odměny, které slíbili všem.
Zaměstnanci chtějí změnu, ale nemohou si ji dovolit
Podmínky zaměstnanců by se podle expertů mohly zlepšit, pokud by se zaměstnanci nezdráhali měnit práci, v níž nejsou spokojeni. Jak ale upozornil Dombrovský, mnozí si změnu práce nemohou dovolit. Vedou je k tomu často finanční důvody, nedostatek rezerv pro případ výpadků příjmů.
To by se ale od příštího roku mohlo zlepšit. Od ledna totiž začnou platit změny v podpoře v nezaměstnanosti. Po první tři měsíce na dávkách dostanou zaměstnanci od úřadu práce 80 procent svého předchozího příjmu. Dosud přitom mají nárok jen na 65 procent předchozího výdělku.
„Redesign podpory v nezaměstnanosti je cesta k tomu, jak rozumně a bezpečně podpořit flexibilitu trhu práce,“ očekává od novinek ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vyšší mobilita přitom může mít pro české zaměstnance i mnoho dalších efektů, než jen únik z nepříjemného pracovního prostředí. Může být také důležitým prostředkem k zajištění růstu mezd napříč českou ekonomikou. Statistická data totiž ukazují, že v novém zaměstnání dostávají lidé v průměru až o 12 procent vyšší mzdu, než jakou jim platila předchozí firma. To může zlepšit životní vyhlídky celé řady Čechů.
Konferenci Právo a trh práce pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice. Partnerem konference byla advokátní kancelář Aegis Law a podporovatelem Vodafone Czech Republic. Na konferenci dále vystoupili mimo jiné Lenka Dufková, vedoucí oddělení mzdově právního ministerstva práce a sociálních věcí, Martin Kotva z JetBrains, profesor Masarykovy univerzity Petr Hůrka, partner Aegis Law Tomáš Procházka či předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
