Evropská unie chce zapojit do procesu plánování vysokorychlostních železničních tratí i firmy. Eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas v úterý svolal svůj první „prováděcí dialog“, který má vtáhnout dopravce a výrobce do ladění unijních právních předpisů. Evropská komise k dialogu uvedla, že má pomoci najít řešení pro lepší infrastrukturu, služby pro osobní dopravu a konkurenceschopný železniční průmysl.

„Je to součást přípravy akčního plánu k vysokorychlostním železnicím, který má Komise vydat,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Efektivní vlakové služby spojující členské země Evropské unie nabízejí podle Evropské komise obrovské výhody od konektivity po dekarbonizaci, konkurenceschopnost a růst, informovala o tom na sociální síti LinkendIn.

Blíží se podle ní celoevropské vysokorychlostní železniční propojení, které bude sloužit všem Evropanům. „Pracujeme na jednotných digitálních pravidlech pro rezervaci a prodej jízdenek, abychom usnadnili přesedání z vlaku do jakékoli jiné dopravy,“ uvedla také Komise. V současné době existuje přibližně 12 tisíc kilometrů železničních tratí, které mohou sloužit vysokorychlostním vlakům.

Dialogu se účastnila i asociace CER, jde o Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností, jejímž členem jsou i České dráhy. „V platformě asociace CER jsme aktivně zapojeni do témat souvisejících s rozvojem a implementací vysokorychlostní železniční dopravy a také jsme se společně na úrovní CER připravovali na příslušné jednání,“ sdělil Ekonomickému deníku tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Mohlo by vás zajímat

Podle tiskového mluvčího Petr Šťáhlavského obecně České dráhy i další dopravci vznik této iniciativy podporují. Klíčové je podle něj poukázat, jak nová infrastruktura změní dostupnost v rámci EU. „Proto by měl projekt řešit nejen infrastrukturu a její financování, ale i ‚mezistav‘, to jest období, kdy ještě nebude vysokorychlostní síť dobudována jako celek, ale část sítě bude stále ještě konvenční,“ sdělil stanovisko Českých drah Šťáhlavský.

Za konvenční se pokládá stávající infrastruktura a tratě s rychlostí obvykle do 200 kilometrů za hodinu, která bude sloužit k propojení nových vysokorychlostních úseků. „To vyvolává otázky související se schvalováním vozidel a zabezpečením interoperability, ETCS a podobně, které se tím stávají náročnějšími, protože musí zohlednit specifika národních konvenčních sítí,“ dodal Šťáhlavský.

Vzájemná kompatibilita vysokorychlostních systémů a konvenční infrastruktury je ale podle Českých drah nutností pro realizaci dlouhých přepravních ramen, která již v mezičase mohou na některých relacích konkurovat letecké dopravě.

Dopravci požadují, aby se studie zabývala i možnostmi, jak vytvořit síť spojů, která propojí i místa, která podle páteřní transevropské dopravní sítě (TEN-T) nemají být bezprostředně napojena na novou vysokorychlostní infrastrukturu, aby byl benefit z nové infrastruktury v rámci Evropy co možná nejvyšší.

Cestující má přesvědčit bezproblémový prodej jízdenek

Asociace CER sdružuje 75 železničních podniků a infrastrukturních společností z Evropské unie a kandidátských zemí, jde o Severní Makedonii a Turecko, ale i ze zemí západního Balkánu, Norska a Švýcarska. Zastupuje zájmy svých členů vůči Evropskému parlamentu, Evropské komisi a Evropské radě ministrů i tvůrcům politik a subjektům v oblasti dopravy. Členem je i italský železniční dopravce Trenitalia.

Aby vysokorychlostní železnice skutečně konkurovala letům na krátké a dlouhé vzdálenosti, je potřeba podle jeho generálního ředitele Gianpiera Strisciuglia bezproblémový a uživatelsky přívětivý systém prodeje jízdenek. „Integrace modelu otevřeného prodeje a distribuce (OSDM) do norem EU pro interoperabilitu je klíčovým krokem ke zjednodušení distribuce jízdenek, snížení nákladů a zpřístupnění mezinárodní železniční dopravy pro prodejce v Evropě a snazší pro prodejce v Evropě,“ uvedl k dialogu.

Omezená kapacita pro testy

Společnost Alstom se sice podle mluvčí Alstom Česká republika Judity Urbánkové dialogu neúčastnila, ale přítomná byla evropské obchodní asociace UNIFE, jíž je členem. Alstom ještě před konámí dialogu adresovat Evropské komisi vyjádření, kde upozornil na to, že účastníci trhu potřebují nejdříve vidět rozvoj infrastruktury, aby měli důvěru investovat do zpřístupnění nových dopravních služeb, anebo nových typů vlaků.

Strategie by měla zahrnovat například údaje „kde se nacházíme“, pokud jde o rozvoj infrastruktury, oproti cílům nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T) do roku 2030. Společnost zároveň upozornila také na to, že testovací zařízení v Evropě mají omezenou kapacitu, jde například o Velim v České republice, a to vede ke zdlouhavému procesu provedení zkoušek a tedy k prodloužení dodacích lhůt.

Podle vyjádření Alstomu se také budou do budoucna evropské a vnitrostátní požadavky jednotlivých států vyvíjet, což povede podle společnosti ke značným potřebám přestavby. „Toto má přímý dopad na schopnost odvětví dosahovat úspor z rozsahu a vytváří značná rizika pro projekty,“ uvedl Alstom.

VRT jako priorita

Apostolos Tzitzikostas plán pro evropské vysokorychlostní železniční spojení představil během svého úvodního proslovu před europoslanci. Budování vysokorychlostních železničních tratí uvedl jako jednu ze svých priorit. Řekl, že například doba jízdy z Hamburku do Kodaně se zkrátí ze čtyř hodin a dvaceti minut na dvě hodiny a třicet minut.

Lidé i společnosti podle eurokomisaře tento typ dopravy využívají, pokud je cenově dostupná, pohodlná i spolehlivá. Návrh nařízení o jednotném digitálním systému rezervace a prodeje jízdenek chce předložit v prvním roce svého mandátu.