Česká národní banka (ČNB) odmítá představu ministerstva financí, že bude v tuzemském prostředí jako jediná plně odpovídat za sběr, ověřování a předávání dat do takzvaného jednotného evropského přístupového místa (ESAP). To má už od roku 2027 zajišťovat v rámci Evropské unie centrální přístup k veškerým údajům o finanční kondici obchodních společnosti, ale i bankovních produktů nebo dalších investorských informací.

Počítá s tím evropská směrnice, jejíž převedení do českého právního řádu zajišťuje právě finanční resort, který svou představu o aplikační praxi nechal v uplynulých dnech „opřipomínkovat” další ministerstva a dotčené instituce.

Pro ČNB přitom návrh v praxi znamená značný nárůst práce a povinností, a to bez jakéhokoliv navýšení objemu peněz, které má mít na svůj chod k dispozici. A ze stanoviska centrální banky vyplývá, že něco takového si rozhodně nechce „nechat líbit”.

„Požadujeme uvádět Českou národní banku jako sběrné místo pro účely ESAP pouze tam, kde je jím podle unijního práva povinně příslušný orgán dohledu nebo kde jde o informační povinnosti vyplývající z její vlastní činnosti. Ve všech ostatních případech roli ČNB jakožto sběrného místa odmítáme,” konstatují zástupci ČNB.

Mohlo by vás zajímat

Jedním dechem pak dodávají jednoduchou podmínku, za jejíž splnění by ČNB s pověřením problém neměla: „Pokud by tuto roli přesto měla centrální banka plnit, je třeba v návrhu zavést povinnost plné úhrady nákladů vynaložených ČNB v souvislosti s takovou činností sběrného místa ze státního rozpočtu, s úpravou podrobností formou smlouvy mezi ministerstvem financí a Českou národní bankou.”

Nemáme kapacity, zní z banky

Novinka má řešit současnou roztříštěnost dat v jednotlivých národních registrech a databázích, které nejsou nijak propojené. Investoři – a nejen oni – by měli nově najít veškeré potřebné informace na jedné „hromadě”, a to z celé unie.

„Informace se objevují v mnoha jazycích a na mnoha platformách. Nejčastěji jde o webové stránky jednotlivých společností, dále různé národní i evropské registry,” vysvětluje návrh ministerstvo financí v důvodové zprávě.

Mluvčí resortu Ondřej Macura pro Ekonomický deník upřesnil že na jednom místě se budou sdílet výhradně informace týkající se finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti v EU, které již nyní podléhají zveřejňovací povinnosti, ale jsou na různých místech.

„Půjde typicky např. o výroční zprávy včetně účetních závěrek a údajů o udržitelnosti, auditní zprávy, prospekty cenných papírů, informace o finančních produktech nebo informace o uložených sankcích,” vysvětlil Macura.

Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu vysvětluje, že v jednotném přístupovém místě budou pouze data, která jsou již nyní povinně zpřístupněná veřejnosti. „Na úrovni jednotlivých členských států budou sběr informací zajišťovat národní orgány, které budou zodpovědné za automatizované ověření jejich základních technických charakteristik a následné předání do ESAP,” uvádí ministerstvo s tím, že v Česku bude mít na celou věc na starosti Česká národní banka.

Právě ta tak má mít na starosti „posbírání” všech relevantních tuzemských dat a následně pak jejich sdílení na jednotnou evropskou platformu. Údaje přitom budou muset být v takovém digitálním formátu, který bude umožňovat extrakci dat tak, aby se pak s nimi dalo dále pracovat.

Sama ČNB ale argumentuje ve svých připomínkách mimo jiné tím, že úkoly směrného místa tak, jak je finanční resort navrhuje, vůbec nesouvisí s výkonem dohledu centrální banky. „Rozsah informací spadajících do působnosti nařízení o ESAP výrazně překračuje funkci centrální banky a úkoly svěřené České národní bance ve vztahu k dohledu nad osobami působícími na finančním trhu,” tvrdí zástupci ČNB.

Zároveň také poukazují na to, že centrální banka v současné době nemá takové personální, ale ani věcné kapacity, aby mohla funkci sběrného místa naplno zastávat. ČNB také připomíná, že se zavedením ESAP bude mít tak jako tak spojené náklady. „Ty rozpočet České národní banky značně zatíží a tím spíše nemůže převzít další náklady spojené se zřízením a provozem národního sběrného místa,” upozorňuje ČNB.

Spor o výši nákladů

Ministerstvo financí ve svém návrhu operuje s tezí, že zavedení novinky v praxi nebude mít na státní rozpočet žádný dopad, protože ČNB má nutné výdaje „rozpustit” ve svém vlastním rozpočtu. Evropská komise přitom už dříve náklady na jedno národní sběrné místo odhadla zhruba na 50 tisíc eur, tedy jeden a čtvrt milionu korun.

Jenže podle ČNB jsou jakékoliv odhady zmiňované v návrhu „zásadně podhodnocené”. „Nezahrnují ani celý rozsah činnosti sběrného místa,” upozorňují zástupci ČNB. To ostatně připouští i samo ministerstvo v důvodové zprávě: „Odhad nezahrnuje náklady skladování informací, jejich ověření ani mzdové výdaje na zaměstnance. Celkové náklady tak nelze v tuto chvíli vyčíslit, jelikož dosud není známa technická specifikace ESAP a není zřejmé, do jaké míry budou moci být využity stávající mechanismy.”

V souvislosti s financováním pak ČNB doplňuje, že ze zákona nesmí jít takzvaně do mínusu a nesmí ani jiným státním orgánům nebo institucím půjčovat. „S ohledem na tento tzv. zákaz měnového financování nelze náklady na zřízení a provoz národního sběrného místa přenášet na Českou národní banku v případech, kdy Česká národní banka není podle unijního práva povinným příslušným orgánem dohledu nebo kde nejde o informační povinnost vyplývající z její vlastní činnosti,” konstatují zástupci centrální banky.

Ta ve svém stanovisku dochází k jednoznačnému závěru, že její případné pověřením rolí sběrného místa pro jakýkoliv typ zveřejňovaných informací nad rámec těch, které sama při své činnosti vytváří, musí být podmíněno úhradou spojených nákladů v plné výši ze strany státu.

„Konkrétní podoba úhrady souvisejících nákladů by musela být upravena písemnou smlouvou mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou, jako tomu bylo obdobně v minulosti v případě Centrální evidence účtů,” připomíná ČNB.

Detaily se ještě budou ladit

Ekonomický deník už informoval, že cílem evropské iniciativy je integrace kapitálových trhů napříč unií.

„Konkrétněji zpřístupnit financování evropským společnostem, umožnit jednotlivcům bezpečně dlouhodobě investovat a integrovat národní kapitálové trhy do jednotného trhu. Jednou z bariér integrace kapitálových trhů a efektivní alokace kapitálu v rámci EU je i roztříštěnost finančních informací a informací souvisejících s udržitelností obchodních společností,” popisuje ministerstvo v odůvodnění návrhu.

Současný systém má podle zástupců úřadu nevýhodu i v tom, že když už se údaje podaří v různých separátních databázích v jednotlivých státech dohledat, bývají často ve formátu, který není takzvaně počítačově čitelný. „Z některých nelze ani extrahovat údaje,” připomíná ministerstvo s tím, že to se týká typicky například naskenovaných dokumentů. To je přitom standardní formát například povinně zveřejňovaných účetních závěrek v tuzemském obchodním rejstříku.

Strážce státní kasy zároveň uvádí, že nesporný přínos jednotných registrů s ekonomickými informacemi se ukazuje například ve Spojených státech amerických.

Čí údaje budou v novém jednotném přístupovém místě obsažené, zatím ale podle resortu není definitivně jasné. Doprovodné materiály k návrhu v této souvislosti zmiňují především emitenty cenných papírů nebo fyzické i právnické osoby, které definuje takzvané Nařízení o prodeji na krátko. „Okruh povinných subjektů a konkrétních údajů je vymezen celkem 33 směrnicemi a nařízeními,” poznamenal k tomu Macura. Resort v důvodové zprávě odhaduje, že celkový počet subjektů, kterých se nová úprava dotkne, se bude pohybovat mezi jedním a dvěma tisíci.

„Návrh je teprve na samém začátku legislativního procesu, tedy jeho konečná podoba se může lišit,” podotknul ještě mluvčí ministerstva.

To nyní bude muset připomínky ČBN, ale i dalších orgánů takzvaně vypořádat a pak předložit finální znění návrhu vládě. Kdy by ta o něm měla jednat, zatím není jasné.

ESAP má každopádně začít fungovat v červenci 2027, informace se v něm ale začnou objevovat postupně v několika fázích. Podle ministerstva je důvodem velký objem požadovaných dat a s tím spojená procesní náročnost.

Samotný přístup k údajům zaneseným v ESAP pak má být zdarma, zpoplatněný by měl být jen ve výjimečných případech, například při vyhledávání velkých objemů dat. Do systému přitom nebudou smět zdaleka jen investoři nebo finanční analytici, ale i široká veřejnost.

Tomáš Svoboda