Více pravomocí pro městské části v případě rezidenčního parkování či lepší plynulost MHD v centru města. To má zajistit nově připravovaný návrh celoměstské reformy Zón placeného stání a zároveň zpoplatnění vjezdu do vybraných ulic v centru Prahy. Připomínky má teď možnost zaslat všech 57 pražských městských částí, ministerstvo dopravy i vnitra, Policie ČR a všechny odbory Magistrátu hl. m. Prahy, a to do 17. ledna 2024. Po jejich zapracování by v případě následné shody v magistrátní koalici měly být návrhy schváleny s účinností od října 2024.
„Snažím se přistupovat k městským částem jako k partnerům, se kterými řešíme pražské výzvy společně. Proto do připomínkování obou návrhů na změny ve městě zapojujeme všech 57 pražských městských částí. Právě jejich představitelé mají nejblíž k občanům ve svých sousedstvích a vědí, co místní opravdu trápí,” zdůraznil první náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib. Zejména oblast parkování je jednoznačně taková, která podle něho spadá do jejich kompetencí, a proto před pokračováním v diskusi na magistrátě chce znát jejich názor. „Komplexní celoměstská reforma parkování s cílem zvýšit přehlednost a zklidnit centrum města je zároveň součástí programového prohlášení naší koalice,“ dodal.
Návrhy byly odeslány k připomínkování městským částem dle harmonogramu schváleného Výborem pro dopravu hl. m. Prahy.
Primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda uvedl, že v tuto chvíli nepanuje nad návrhem koaliční shoda. “Bereme to jako návrh postupu, na který chtěl pan náměstek znát názor městských částí, aby zjistil, zda to vůbec obstojí a má cenu ho prezentovat zbytku koalice. Magistrátní koalici zásadní debaty na toto téma teprve čekají,” přiblížil s tím, že si magistrát počká na resumé sněmu starostů, který má proběhnout v lednu příštího roku, protože postoj starostů bude pro koalici SPOLU ten nejzásadnější vstup pro finální rozhodnutí.
Městské části by měly v rámci reformy Zón placeného stání získat více pravomocí zejména v oblasti parkování rezidentů. Naproti tomu pravidla pro návštěvnické parkování by se měly více sjednotit. Součástí reformy bude nová pravomoc městských částí na nastavení jejich samostatné složky ceny za parkování nad rámec magistrátní ceny. Městská část si tedy bude určovat svoji část poplatku za rezidenční kartu a Magistrát hl. m. Prahy taktéž. Pokud to městská část umožní, tak rezidenti si nadále budou moci zvolit mezi menší zónou pouze v okruhu svého bydliště, nebo zakoupení parkovacího oprávnění na celou městskou část.
Větší ochrana pro modrou zónu
Podle reformy by měla být více chráněna modrá zóna pro parkování rezidentů s tím, že pro návštěvníky budou sloužit fialové a oranžové zóny. Už tedy nebude možné si volně zaplatit hodinové parkování nerezidenta v modré zóně přes mobilní aplikaci. Nově by měla být naopak zavedena možnost tzv. hodinového kreditu rezidenta (tedy cílených pozvánek) pro parkování např. pozvaných řemeslníků, rodinných příslušníků a návštěv na modré zóně. Speciálním ceníkem bude na modré zóně upraveno také parkování carsharingových vozidel.
Návrh pracuje také s novou možností zakoupení celoměstského paušálního oprávnění k parkování ve fialových zónách nebo zásobovacím parkovacím oprávněním pro krátkodobé parkování v modrých zónách. U těchto dvou nově zaváděných parkovacích oprávnění budou mít elektromobily výhodnější cenu než auta se spalovacími motory, protože se u těchto aut předpokládá vyšší míra pohybu po městě na rozdíl od většiny vozidel rezidentů, které většinu času obvykle pouze stojí.
„Dva rozeslané návrhy celoměstské reformy Zón placeného stání a na zpoplatnění vjezdu do vybraných ulic v historickém centru města sice byly připraveny v souladu s cíli uvedenými v koaličním prohlášení rady, nicméně na konkrétní podobě zatím nepanuje koaliční shoda, tu budeme hledat až po obdržení připomínek městských částí,” zopakoval Hřib s tím, že se jedná o “živé” materiály, u kterých může dojít ke změnám.
Zatím bez ceny za parkování
Návrh reformy Zón placeného stání zatím nespecifikuje ceny, protože diskuse v koalici zatím neskončila, nicméně respektuje dosavadní požadavky městských částí, které vyplynuly z neformální diskuse s jejich zástupci,” řekl náměstek primátora pro dopravu.
Hlavním cílem návrhu na zpoplatnění vjezdu do vybraných míst v historickém centru, konkrétně na Smetanovo nábřeží a část Malé Strany, je především to, aby auta neblokovala tramvaje. Ty teď v těchto úsecích nabírají několikaminutová zpoždění přenášející se následně do celého města. Tím se snižuje kvalita celé MHD, kterou je však nutné udržet na vysoké úrovni, aby byli cestující motivováni ji využívat a uvolnit silnice pro ty, kteří autem skutečně jet nezbytně potřebují. Jedná se prakticky jen o bezprostřední okolí dvou klíčových úseků kolejí v délce zhruba půl kilometru.
Dopravní analýzy pak podle magistrátu ukazují, že kolaps dopravy při zavedení toho opatření nenastane. “Na začátku tohoto roku byla zcela uzavřena Malá Strana z důvodu rekonstrukce kolejí a před několika lety byly dokonce paralelně uzavřeny trasy na obou březích Vltavy, a k žádné dopravní apokalypse nedošlo,” uvedl Hřib. A připomněl, že jako objízdná trasa byl vybudován tunel Blanka s investicí přes 40 miliard korun.
Konkrétně z vyhodnocení dopravních omezení na Smetanově nábřeží a Malé Straně v listopadu 2019 od Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vyplývá, že přepravní výkon tramvajové dopravy je v dotčených úsecích výrazně vyšší než u individuální automobilové dopravy. Tramvaje tudy převezou denně 84 400 cestujících oproti 39 251 cestujících v osobních automobilech. Na ulici Karmelitská je přepravní výkon tramvají dokonce násobně vyšší.
V rámci přepravní dělby práce tu převezou tramvaje podle pracovní vezre z 18. listopadu denně 50 900 cestujících (64 %) a osobní automobily pouze 15 981 cestujících (20 %). Zbylých 12 569 cestujících (16 %) tvoří chodci a cyklisti. Individuální automobilová doprava s průměrnou obsazeností vozidla 1,3 pasažéra má přitom výrazně vyšší prostorové nároky než tramvajová doprava s průměrnou obsazeností 48 pasažérů na spoj, konstatuje se v důvodové zprávě vyhlášky.
Pokud se opatření skutečně zavede, očekává se od něho také zlepšení bezpečnosti dopravy, zejména chodců v lokalitách s jejich vysokou koncentrací. A dále by se tím měl tím umožnit i rozvoj městské hromadné dopravy včetně podpory bezbariérových zastávek v centrální oblasti hlavního města Prahy.
Zavádění opatření povede i k podpoře osob s pohybovým omezením a ochrana specifik a funkcí dotčených lokalit města z hlediska jejich historického, kulturního a urbanistického významu. Návrh počítá s celou řadou výjimek a vjezdem zdarma například pro rezidenty Prahy 1, osoby ZTP, zásobování či terénní sociální a zdravotní služby.
Výnos půjde do rozpočtu městských částí i Prahy
Návrh předpokládá, že výnos místního poplatku bude příjmem rozpočtu městské části, která provádí jeho správu. Návrh v tomto směru počítá zatím jen s úřadem městské části Praha 1. S ohledem na absenci předcházejících zkušeností a rozsah zákonného jakož i navrženého osvobození, lze výnos poplatku jen obtížně odhadovat.
Příjmy necelé stovky obcí v České republice, které mají zavedený tento poplatek, dosáhly za rok 2023 výše 11,62 milionů Kč k 30.09.2023 a za rok 12,65 milionů korun. Města a obce s příjmy z tohoto poplatku přesahujícími 100 tisíc korun za rok 2022 lze rozdělit do několika skupin.
Jednak jde o lázeňská města se zpoplatněným vjezdem do lázeňského území (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Janské Lázně), dále jde o města a obce v sousedství významného rekreačně využívaného chráněného území (Pec pod Sněžkou, Doksy, Sadská, Malá Úpa, Kořenov), města chránící takto své historické centrum a pěší zónu (Český Krumlov, Kladno) a konečně se mezi tyto zástupce dostala i obec regulující výhradně jen vjezd nákladních automobilů (Citice). Příjmy kolem 100 tisíc korun ročně má z poplatku i statutární město Pardubice, které však jim zatěžuje z pohledu individuální automobilové dopravy spíše méně významná místa.
Příjmy necelé stovky obcí v České republice, které mají zavedený tento poplatek, dosáhly za rok 2023 výše 11,62 milionů Kč k 30.09.2023 a za rok 12,65 milionů korun. Města a obce s příjmy z tohoto poplatku přesahujícími 100 tisíc korun za rok 2022 lze rozdělit do několika skupin.
Jednak jde o lázeňská města se zpoplatněným vjezdem do lázeňského území (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Janské Lázně), dále jde o města a obce v sousedství významného rekreačně využívaného chráněného území (Pec pod Sněžkou, Doksy, Sadská, Malá Úpa, Kořenov), města chránící takto své historické centrum a pěší zónu (Český Krumlov, Kladno) a konečně se mezi tyto zástupce dostala i obec regulující výhradně jen vjezd nákladních automobilů (Citice).
Příjmy kolem 100 tisíc korun ročně má z poplatku i statutární město Pardubice, které však jim zatěžuje z pohledu individuální automobilové dopravy spíše méně významná místa.
Monika Ginterová
