Jak zdanit nadnárodní technologické společnosti poté, co Spojené státy odstoupily od globálního daňového rámce OECD? Evropští zákonodárci hledají řešení. Někteří žádají uvalení speciální digitální daně, jiní vyčkávají.
„Obecně se říká, že v životě jsou dvě jistoty: smrt a daně,“ řekla europoslankyně Regina Dohertyová (EPP, Irsko) svým kolegům ve Štrasburku během debaty o tom, jak zdanit velké technologické firmy. Pro ně totiž tato „jistota“ v rámci EU neplatí.
Zákonodárci se neshodnou na tom, zda počkat na vyjednání multilaterální mezinárodní dohody, anebo pokračovat v jednostranných opatřeních – což je volba s vysokými politickými a ekonomickými sázkami.
Globální daň má pauzu
Jádrem diskuse byl kolaps zavedení globální minimální daně v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), protože od dohody odstoupil americký prezident Donald Trump. Řešení z roku 2021 slibovalo zavedení dvou pilířů.
První by přerozdělil část zisků velkých technologických společností do zemí podle počtu jejich klientů. Druhý pilíř by uvalil minimální daň z příjmu právnických osob ve výši 15 % na společnosti s obratem nad 750 milionů eur (18,2 miliardy korun) ročně. Tuto daň EU už zavedla.
Dohertyová připomněla, že Trump považuje dohodu za útok na americké podniky a hrozí odvetnými opatřeními. „Místo toho, abychom požadovali nové daně, měli bychom hledat způsoby, jak lépe nastavit ty, které už máme,“ navrhla irská politička. Vyzvala Komisi, aby se jasně vyjádřila k otázce, zda bude Brusel po velkých firmách vyžadovat daň z digitálních služeb.
Opatrná odpověď Komise
Michael McGrath, komisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitelů, se snažil zmírnit transatlantické napětí. Prioritou je dát OECD čas na to, aby uspěla se zavedením prvního pilíře, sdělil. „První pilíř znamená nejvýznamnější změnu v oblasti daňových práv za více než sto let. V této fázi nemáme v úmyslu předkládat nový návrh na digitální daň EU,“ řekl europoslancům.
Odpověď neuspokojila ty, kteří obviňují velké technologické společnosti, že využívají mezery v legislativě, aby platily co nejmenší daně. Europoslanec Bruno Gonçalves (S&D, Portugalsko) obvinil společnosti ze Silicon Valley z nedostatečného placení daní.
Mohlo by vás zajímat
Zaměstnanci platí víc než Meta
„Všechny důkazy nasvědčují tomu, že zaměstnanci a malé podniky platí vyšší sazby než Meta, Amazon a další digitální giganti,“ nelíbí se mu současná situace.
Europoslanec Rasmus Andresen (Zelení/Německo) poukázal na to, že americké technologické společnosti v EU generovaly více než 90 miliard eur zisku a nezaplatily v Unii téměř žádné daně. „Komise nic nedělá. Bojí se, že Trump zvýší cla nebo neposkytne bezpečnostní záruky. Vydělávají miliardy, je na čase je zdanit,“ prohlásil Andresen.
Opatrný přístup
Ostatní vyzývali k opatrnosti. Europoslanec Fernando Navarrete Rojas (EPP/Španelsko) varoval, že by uvalení jednostranných daní podkopalo důvěryhodnost Evropy. „Odolat pokušení jednostranných opatření není slabost, je to odpovědnost a vůdcovství,“ uvedl.
Europoslankyně Katri Kulmuniová (Renew/Finsko) navrhla střední cestu – ani ukvapený unilateralismus, ani nekonečná trpělivost. „Musíme bránit naši digitální autonomii,“ řekla.
Efektivní zdanění je nízké
Velké technologické společnosti generují v Evropě značné zisky, ale jejich efektivní daňové sazby zůstávají hluboko pod úrovní běžných firem. Podle Evropské komise „digitální firmy čelí efektivní daňové sazbě pouze 9,5 %, zatímco tradiční obchodní modely 23,2 %“.
Analytici Centra pro evropská politická studia odhadli, že by pětiprocentní daň z digitálních služeb mohla v roce 2026 přinést v celé Unii 37,5 miliardy eur (911 miliard korun). To odpovídá téměř 19 % rozpočtu EU na rok 2025. Komise prozatím trvá na tom, že nepřipravuje žádný nový návrh na uvalení digitální daně.
