Jedna z nejstarších burz cenných papírů na světě, Vídeňská burza, letos slaví 250. výročí vzniku. V roce 1771 ji patentem založila Marie Terezie, aby tak pomohla posílit důvěru v habsburský státní rozpočet. Od roku 2008 je majoritním vlastníkem Pražské burzy, která letos oslavila 150. výročí.
Centralizace státní správy, zavedení povinné školní docházky, systematická evidence obyvatel a majetku, zefektivnění výběru daní, výstavba nemocnic, rekodifikace trestního práva. Jedním z dalších mnoha nařízení Marie Terezie se 1. srpna 1771 stal i patent ke zřízení státní burzy.
Obchodovat se ve Vídni začalo 2. září téhož roku a mezi první akcionáře v počátečních letech patřil i Ludwig van Beethoven.
Burza nejprve sídlila na adrese Kohlmarkt 12 – dnes Kohlmarkt 16 – a po několikerém stěhování i přes rozsáhlý burzovní palác na Ringstraße se usídlila ve Wallnerstraße 8, nedaleko svého prvního sídla.
Až do digitalizace a internacionalizace v posledních desetiletích se většina obchodů odehrávala přímo na místě, a to prostřednictvím makléřů, kteří za obchody s dluhopisy, směnkami a devizami získávali provize.
První akcii zapsala burza roku 1818. Nejdéle obchodovanými akciemi jsou ve Vídni akcie společností Porr a Wienerberger, které jsou na burze zapsány nepřetržitě od roku 1869.
Od května 1991 společně s rostoucí elektronizací začal fungovat index ATX, v roce 1999 přestoupila Wiener Börse na elektronické obchodování. Počátkem třetího tisíciletí začala vídeňská burza uzavírat partnerství s dalšími subjekty ve střední a východní Evropě, kterým dnes nabízí potřebnou infrastrukturu a IT služby.
Od roku 2008 je jako majoritní akcionář pevně spjata s Burzou cenných papírů Praha. Pražská burza byla založena přesně o století později, v roce 1871, a letos tedy oslavila 150. výročí.
ede