Když dnes chce podnikatel založit firmu v jedné zemi EU, většinou to zvládne poměrně rychle. Problém nastává ve chvíli, kdy chce podnikat ve více státech. Evropský jednotný trh sice existuje, ale pravidla pro firmy zůstávají převážně národní. Právě tuto roztříštěnost má odstranit nový návrh Evropské komise známý jako 28. režim. Podle uniklého dokumentu by dokonce založení celoevropské společnosti mohlo trvat jen dva dny.
Podnikatel často zjistí, že v každé zemi platí trochu jiná pravidla pro vznik firmy, její řízení nebo odpovědnost manažerů. Odlišné jsou také insolvenční předpisy nebo pracovní právo. Firma, která chce působit například v Česku, Německu a Francii, se tak musí přizpůsobit třem různým právním režimům.
Právě tuto roztříštěnost chce Evropská komise odstranit. Z Bruselu nyní unikl první návrh takzvaného 28. režimu, někdy označovaného také jako EU Inc., který má podnikatelům umožnit fungovat podle jednoho společného evropského souboru pravidel.
Jedna evropská firma místo sedmadvaceti právních režimů
Podle návrhu by si podnikatel mohl zvolit, že jeho společnost nebude fungovat podle národních zákonů, ale podle jednotného evropského režimu. Firma by tak mohla podnikat napříč unií bez nutnosti přizpůsobovat se sedmadvaceti různým právním systémům.
Návrh počítá i s výrazným zjednodušením samotného založení společnosti. Registrace by měla proběhnout plně digitálně a podle představ Komise by mohla trvat zhruba dva dny. Cílem je především usnadnit život startupům a firmám, které chtějí rychle expandovat na evropský trh.
Detail, který může rozhodnout
Velkou debatu ale vyvolává otázka, jakou právní formu má nový režim mít. Na první pohled jde o technický detail. Ve skutečnosti ale může rozhodnout o tom, zda celý projekt bude fungovat.
Pokud by Evropská unie přijala pravidla ve formě směrnice, znamenalo by to, že každý stát musí její obsah převést do vlastního právního řádu. V praxi by tak vzniklo 27 různých verzí stejného pravidla, protože jednotlivé vlády by mohly přidávat výjimky nebo vlastní požadavky. Právě toho se obává část odborníků i startupové komunity.
Mohlo by vás zajímat
„Nejde pouze o technický detail. Pokud se rozhodneme pro směrnici, dojde k 27 různým transpozicím s nadstandardními požadavky, výjimkami, možnostmi a národní diskreční pravomocí. To podkopá hlavní účel 28. režimu, kterým je dát podnikatelům harmonizovaný režim v různých oblastech,“ upozornila Judith Arnalová z bruselského think-tanku CEPS.
Podle uniklého návrhu proto Evropská komise nyní uvažuje o formě nařízení. Nařízení totiž platí přímo ve všech členských státech a nepřepisuje se do národních zákonů. Teoreticky by tak skutečně mohlo vzniknout jednotné evropské firemní právo.
Evropská firma, ale národní registry
Ani tak ale návrh podle kritiků neřeší všechny problémy. Sporné je například to, jak budou firmy registrovány. Návrh počítá s centrálním digitálním rozhraním, přes které podnikatel zadá údaje o společnosti. Ty se pak automaticky zapíší do národních obchodních rejstříků.
Startupová komunita ale upozorňuje, že bez skutečně jednotného evropského registru může roztříštěnost přetrvat, protože každá země bude dál používat vlastní evidenci firem.
Spory by dál řešily národní soudy
Otázky vyvolává také řešení obchodních sporů. Podle návrhu by je rozhodovaly soudy jednotlivých států. V praxi by to mohlo znamenat, že firmy fungující podle stejného evropského režimu budou mít různé zkušenosti podle toho, kde mají sídlo. Soudy totiž logicky v různých zemích rozhodují jinak.
Diskuse se vede také o právech zaměstnanců. Návrh počítá s tím, že pravidla spolurozhodování zaměstnanců ve vedení firmy se budou řídit právem státu, kde je společnost registrována. Nikoli v zemi, kde skutečně podniká. Podle odborů by to mohlo vést k tomu, že se firmy budou registrovat tam, kde je ochrana zaměstnanců slabší.
Revoluce, nebo jen další kompromis
Ve byznysu proto zatím převládá opatrnost. Projekt 28. režimu má potenciál výrazně zjednodušit podnikání na jednotném evropském trhu. Zároveň ale existuje obava, že konečná podoba pravidel bude výsledkem politických kompromisů mezi členskými státy.
Právě na detailech tak bude záležet, zda evropská firma skutečně vznikne během dvou dnů, nebo zda podnikatelé nakonec dostanou jen další vrstvu regulace navíc.
