Městský soud v Praze včera zrušil rozhodnutí ministra spravedlnosti o odvolání Tamary Kornasové z funkce vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě. Soud opětovně rozhodoval poté, co Nejvyšší správní soud v dubnu vyhověl kasační stížnosti ministra spravedlnosti. Kornasovou odvolal na návrh její někdejší nadřízené, vedoucí krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, ministr spravedlnosti v listopadu 2018.
Tamara Kornasová se již podruhé vrátí po svém odvolání do funkce vedoucí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ). Rozhodl tak včera senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s předsedou Markem Bedřichem.
Jedná se již o třetí rozhodnutí MS v Praze v tomto sporu.
Poprvé soud žalobu zamítl, rozhodnutí ovšem zrušil Nejvyšší správní soud (NSS), když soudu vytkl, že se nezabýval tím, zda na vytýkaná pochybení Kornasové nemohla mít vliv šikana a bossing ze strany jejích nadřízených.
Tomu byla Kornasová vystavena podle pravomocného rozhodnutí civilních soudů.
V lednu letošního roku MS v Praze rozhodnutí ministra zrušil, avšak NSS opět nebyl spokojen, a proto v dubnu částečně vyhověl kasační stížnosti ministra spravedlnosti.
Soud při včerejším jednání akceptoval důkazy Kornasové v podobě rozhodnutí obou civilních soudů ve věci její žaloby na stát ohledně šikany a bossingu.
Zástupkyně ministerstva spravedlnosti oproti tomu upozornila soud na ty pasáže odůvodnění rozhodnutí, v nichž soudy konstatují, že Kornasová se chyb coby vedoucí dopustit měla a že tlak od nadřízených zvládala, zásah byl shledán „pouze“ do její důstojnosti.
Jakkoliv lze tedy podle zástupkyně ministerstva chápat nepříjemnost celé situace, ministr posuzoval pouze to, zda návrh obsahuje důvody pro odvolání z funkce vedoucí státní zástupkyně. A rozhodnutí ministra obsahovala všechny náležitosti, což konstatoval i NSS. S rozhodnutími civilních soudů se ministerstvo navíc vypořádat nemohlo, neboť v době posuzování návrhu na odvolání ještě neexistovala.
Hrubě zaujaté prověrky
Podle právního zástupce Kornasové Pavla Uhla však nelze při posuzování návrhu na odvolání odhlížet od toho, že tehdejší nadřízení Kornasové si vytvářeli tlakem důvody pro její odvolání. Dlouhodobě byla vyvíjen účelový tlak, který měl zásadní vliv na řídící a manažerské pravomoci Kornasové coby vedoucí státní zástupkyně. A protiprávně vytvořený podklad nemůže být důvodem pro odvolání.
„Vedení Krajského státního zastupitelství v Ostravě si významným způsobem vyrábělo to, co potom měřilo. Můžeme vést polemiku, zda to žalobkyně snášela, ale rozhodně nelze pochybovat, že to dříve či později vede k chybám,“ konstatoval Uhl.
Oprávněné tedy byly podle Uhla pouze důvody prověrek, nikoliv pak ovšem závěry. To vyplývá podle Uhla i ze svědeckých výpovědí kolegyň Kornasové, podle nichž byly závěry těchto prověrek „hrubě zaujaté“.
A ani podle dnešního rozhodnutí soudu nelze přehlédnout důkazy, které svědčí o tom, že vytýkaná pochybení, která sloužila jako důvod pro odvolání Kornasové z funkce, mohla být zapříčiněna šikanózním jednáním nadřízených. Podle soudu nejde jen o to, že byly uvedeny konkrétní důvody pro odvolání Kornasové z funkce. Bylo totiž prokázáno, že na ni byl vyvíjen tlak, který mohl mít vliv na to, aby dostála povinnostem vedoucím státní zástupkyně.
Soud proto rozhodnutí ministra spravedlnosti zrušil a o návrhu na odvolání Kornasové bude muset být znovu rozhodnuto. Ministerstvo spravedlnosti může podat proti rozhodnutí ještě kasační stížnost.
Kornasová se nicméně doručením rozhodnutí stranám vrací do funkce vedoucí OSZ v Ostravě. Vedení soustavy jí bude muset vrátit 380 tisíc korun, které si na ní vymohlo po posledním kasačním rozhodnutí NSS.
Otázkou nyní je, zda je vedení Krajského státního zastupitelství v Ostravě ještě schopno za dané situace objektivního přístupu vůči Kornasové, a není zde prostor pro mediaci ze strany nadřízených.
Petr Dimun
