Známá kauza Vidkun, která byla jedním ze spouštěčů reorganizace elitních policejních útvarů ÚOOZ a protikorupční policie, se pomalu blíží do finále. Soud zatím ale podle všeho neprobíhá podle představ veřejné žaloby. Státní zástupce si proto připravil náhradní variantu, jak znovu dostat před soud – tentokrát za zcela jinou věc – jednoho z aktérů případu. Jde o ekonomickou záležitost, na základě které byly v kauze Vidkun povoleny mimo jiné odposlechy a sledování. Ta se ale k soudu vůbec nedostala.
Třetího února by mělo u olomoucké pobočky ostravského krajského soudu začít další hlavní líčení ve známé kauze Vidkun. Do 14. dubna by mělo podle informací České justice proběhnout celkem devět jednání.
Kauza má podle žalobce Miroslava Stokláska odkrývat klientelistické vazby mezi olomouckými policisty, podnikateli a politiky. Byla to jedna z největších policejních operací v dějinách dnes už bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Přestože je kauza titulovaná jako korupční, vyšetřovatelé v ní přesto nezachytili konkrétní úplatek.
Středem zájmu ÚOOZ byl především bývalý náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec. Ten dnes stojí se svým podřízeným Radkem Petrůjem, exhejtmanem ČSSD Jiřím Rozbořilem a olomouckým byznysmenem Ivanem Kyselým před soudem.
Žalobce kauzy Vidkun Miroslav Stoklásek z olomouckého Vrchního státního zastupitelství v Olomouci si ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů připravil záložní řešení, kdyby soud obžalované v kauze Vidkun neodsoudil. Toto náhradní řešení je připraveno na Karla Kadlece. Ekonomický deník se s ním mohl seznámit a a podrobně ho rozebírá níže v textu.
Šťára u Langera
Meritem obžaloby v kauze Vidkun je údajná manipulace se spisy a vynášení informací z vyšetřování. Bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) je obžalován z podplácení Kadlece. Údajný úplatek, ani jeho výši se, policistům ovšem nepodařilo ani zjistit, ani zajistit.
Na policisty Radka Petrůje a Karla Kadlece pak podal státní zástupce v souvislosti s údajnou manipulací se spisy a vynášením informací obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec je navíc obžalován i z přijetí už zmíněného neprokázaného úplatku od Rozbořila. Petrůj byl postaven mimo službu.
Podnikatel a přítel exministra vnitra Ivana Langera Ivan Kyselý se pak před soudem zodpovídá z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Kauza stojí z drtivé většiny na odposleších nevalné kvality a srozumitelnosti.
Podle usnesení o zahájení trestního stíhání měl policejní náměstek Kadlec vlivnému podnikateli Kyselému údajně pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytovat informace z devíti trestních řízení. Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, takzvanou kauzu Králík – údajné dotační podvody.
Kauza Vidkun začala 13. října 2015 policejní razií na několika místech v Olomouci, kdy policie provedla domovní prohlídky a zadržela či předvedla několik lidí včetně bývalého ministra vnitra Ivana Langera. V jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než 13 hodin, ale nakonec ho propustili, v případu obviněn není. Stejně jako bývalý šéf olomoucké GIBS Tomáš Uličný.
Rozbořil byl stíhán na svobodě, Kyselý, Kadlec a Petrůj strávili tři měsíce ve vazbě. Kadlecovi ve vazbě nabízel šéf ostravského ÚOOZ Jiří Komárek ve vazbě milion korun z policejních fondů, pokud při vyšetřování kauzy Vidkun „položí“ Langera.
Všichni obvinění od začátku vinu popírají. Kadlec byl v prosinci 2015, ještě v době vazby kvůli údajnému porušení služebního slibu propuštěn ze služebního poměru, svou výpověď poté napadl neúspěšně u soudů žalobou. Hájil se tím, že se ničeho protiprávního nedopustil, šlo prý o operativní činnost, kdy naopak on získával informace. Podle soudu ale o operativní pátrací činnost jít nemohlo, neboť nesplňovala zákonné podmínky, výpověď tak byla označena za oprávněnou. Všichni obžalovaní trvají od počátku na tom, že se ničeho protiprávního nedopustili.
Tahanice o dům
O co jde v kauze Vidkun konkrétně? Na počátku jí předcházely spory na olomoucké krajské policii, anonymní i konkrétní udání na náměstka Karla Kadlece, že manipuluje s případy. Detektivové, kteří se pokusili tamní policii ovládnout a získat funkce, ale ve svých aktivitách vůči Kadlecovi neuspěli. Odešli proto na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova. A za čas se vrátili své bývalé kolegy „posbírat“.
Jejich přítel – šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek – po odchodu detektivů v roce 2012 sepsal několik úředních záznamů, že policisté v Olomouci ohýbají vyšetřování a poskytují informace neoprávněným osobám.
ÚOOZ začal pracovat na případu údajného ovlivnění vyšetřování nevýhodného pronájmu domu na olomouckém náměstí, který patřil v minulosti městu. Krátce na to byly zahájeny úkony v trestním řízení. Byly povoleny odposlechy a sledování, přestože se tento takzvaný zdrojový trestný čin u soudu nakonec vůbec neobjevil.
Konkrétně šlo o spor o nebytové prostory v domě na olomouckém Horním náměstí, kde sídlila dietní restaurace U Kejklíře. Protože mělo jít o dietní jídelnu, dlouholetý nájemce a provozovatel restaurace i kavárny František Pavlík, měl značné úlevy z nájemného. Olomoucká policie proto v roce 2012 prověřovala, zda nedošlo k trestnému činu, když radnice podnikateli poskytovala na svůj úkor značné finanční úlevy.
Dlouholetý nájemce a provozovatel restaurace i kavárny Pavlík tvrdí, že úlevy na nájmu od města byly důvodné, protože prý do oprav prostor nainvestoval několik milionů. Od roku 2002 se tak prý jeho investice splácela z nájmu, který měl nasmlouván do konce roku 2014.
Město dům v roce 2010 prodalo. Ale nový vlastník – společnost Toda Ibex podnikatelky Pavly Ottové – údajně nebyl natolik likvidní, aby byl schopen splácet půjčku na jeho zakoupení. Firmu překoupila společnost IES Moravia Real. Byznysmen Ivan Kyselý, o něhož v tomto případu z roku 2012 vyjma expolicisty Kadlece podle ÚOOZ jde, se ve statutárních orgánech firmy objevil až v roce 2014.
Podle detektivů ÚOOZ měl náměstek olomoucké krajské policie Kadlec tedy v roce 2012 údajně tlačit na své podřízené a ovlivňovat trestní řízení. V čí prospěch? V prospěch letitého přítele Kyselého, který se jako vlastník objevuje až o necelé dva roky později.
Kadlec od počátku tvrdí, že se policie na dům soustředila především na základě článku v médiích. Pravdou také je, že společnost Toda Ibex kvůli údajně nasmlouvaným nevýhodným podmínkám pronájmu, které pocítila jako nový vlastník nemovitosti, v roce 2012 podala trestní oznámení.
Kadlecovi detektivové tehdy ovšem prověřovali vztahy mezi předchozím vlastníkem – městem a nájemcem – podnikatelem Pavlíkem.
Policie konkrétně prověřovala skutečnost, že Pavlíkova firma platila městu měsíčně nájem necelých 30 tisíc korun, když obvyklé nájemné mělo podle znaleckého posudku v tomto místě činit téměř 110 tisíc korun měsíčně. Městu měla za ta léta vzniknout škoda blížící se k 10 milionům korun.
Odloženo, připraveno
Příběh domu na olomouckém náměstí, kvůli kterému se rozjelo vyšetřování kauzy Vidkun, dnes opět ožívá. Jak zjistil Ekonomický deník, případem se začala z popudu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Ta případ před necelým rokem odložila. Ale tak, aby jej mohla v případě potřeby znovu otevřít.
Podezření z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se mohl dopustit Karel Kadlec, totiž Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila „s přihlédnutím k ust. paragrafu 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu“.
Trestní řád praví: „Státní zástupce nebo policejní orgán může před zahájením trestního stíhání usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b).“
Jiný paragraf pak říká: „Státní zástupce zastaví trestní stíhání, je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne.“
Zjednodušeně řečeno, GIBS případ, který předtím neúspěšně vyšetřoval ÚOOZ, odložila jenom proto, protože Kadlecovi hrozí výrazně vyšší trest v kauze Vidkun. Pokud by tak Kadlecovi ve Vidkunu už vyšší trest nehrozil (například po zproštění obžaloby, podmínky nebo nižšího trestu – pozn. red.), může inspekce jeho stíhání v případu výše popsaného olomouckého domu zahájit.
GIBS příběh své vyšetřování popisuje údajný trestný čin následovně. Kadlec měl na své podřízené při prověřování finančních transakcí města a nájemce vyvíjet tlak. Kadlecova podřízená, která případ nevýhodného pronájmu nebytových prostor prověřovala, ho odložila po intervenci dozorující státní zástupkyně. „Následně byl tento spisový materiál aplikován Ivanem Kyselým v důkazním řízení před Okresním soudem v Olomouci v občanskoprávních sporech mezi Real Estate Moravia a společností Pavlík Group. S výsledkem, který vyšel v neprospěch Pavlík Group, a to i u odvolacího soudu druhého stupně, s tím, že věc se nyní nachází u Nejvyššího soudu na dovolání a má neblahý až likvidační vliv na tuto společnost,“ konstruuje dnes údajný trestný čin vyšetřovatel GIBS David Vilím.
Karel Kadlec měl podle Vilíma v kauze domu manipulativně působit na nezávislost zpracovatelů účelově represivně. Také jim měl dávat nelogické pokyny, které měly směřovat „jinou cestou, než tou, o které byla přesvědčena dozorová státní zástupkyně, s cílem sloužit soukromým zájmům“ Ivana Kyselého.
Pokyn žalobce
Vyšetřování GIBS inciovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. V listopadu 2019 totiž učinil na zastupitelství podání majitel společnosti Gastro Pavlík František Pavlík. Tvrdí v něm, že by se Karel Kadlec jako náměstek ředitele olomoucké krajské policie mohl v součinnosti s Ivanem Kyselým dopustit trestné činnosti při prověřování popisované trestní věci.
Inspektor Vilím dovozuje, že se Kadlec mohl dopustit zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. A společnost Toda Ibex, které dům patřil, měla díky tomuto údajně účelovému trestnímu řízení argumentovat v civilních sporech s předchozím nájemce domu, tedy s Pavlíkem.
„Z okolností případu a jeho provedení lze dojít k závěrům, že úřední osoba policista Kadlec jednal v úmyslu přímém, když výše popsaným jednáním porušil zájem státu na řádném výkonu pravomoci úředních osob, který je v souladu s právním řádem, a na ochranu práv a povinností fyzických a právnických osob. Avšak jak již bylo napsáno v úvodu odůvodnění, tak věc odkládám, přestože je řádně zjištěno, že jmenovaný Kadlec se mohl dopustit přečinu zneužití pravomoci úřední osoby… …Ale v současné době je u Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc vedeno trestní řízení (tzv. kauza Vidkun), v němž je žalován jednak pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, u něhož mu hrozí trest odnětí svobody na tři léta až deset let, jednak pro zvlášť závažný zločin přijetí úplatku, u něhož mu hrozí trest odnětí svobody na pět až dvanáct let, což je v zásadním nepoměru a bez významu vůči trestu odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo zákazu činnosti, který by mu hrozil v případě přečinu zneužití pravomoci úřední osoby,“ odůvodnil odložení věci a přípravu na její případné otevření inspektor GIBS David Vilím.
Ekonomický deník a partnerský portál Česká justice se kauze Vidkun systematicky věnují od jejího počátku. Upozornily tak už na zahájení případu na základě velmi pravděpodobně smyšlených úředních záznamů šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka. Dále pak na svědectví bývalého detektiva ÚOOZ, který rozbíjí obžalobě jednu ze žalovaných částí Vidkunu (https://www.ceska-justice.cz/2020/09/svedek-rozbiji-obzalobu-ve-vidkunu-podezreleho-podle-nej-chtel-stihat-uz-uooz-ale-vec-musel-predat-do-olomouce/). Ale také na skutečnost, že obžaloba soudu nepředložila hodiny odposlechů, které svědčí ve prospěch obžalovaných. Nebo také na to, že žalobci nechtěli soudu vydat celý spis k jedné z věcí kauzy Vidkun (https://www.ceska-justice.cz/2020/10/zalobci-nechteji-vydat-soudu-cely-spis-k-jedne-veci-kauze-vidkun/).
Jan Hrbáček
