Chybějících 12 tisíc stránek v soudním spise ke známé kauze Stoka není jedinou z podivností, které se k tomuto složitému případu váží. Ekonomický deník při analýze materiálů ke kauze narazil na to, že dnes už bývalý dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík kontaktoval jednoho z obviněných přes šifrovací aplikaci, kterou policie v usnesení o zahájení trestního stíhání označila za platformu, jež měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek mezi účastníky kauzy Stoka. Radek Mezlík s obviněným hovořil téměř pět minut přes aplikaci WhatsApp. Vyzval ho k neformální schůzce, která měla proběhnout bez účasti advokáta. „Ke starším záležitostem se vyjadřovat nemůžu, neboť jsem pověřeným evropským žalobcem,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Radek Mezlík.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek má dnes jednat s vedením Vrchního soudu a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Jedním z témat jednání ministra s vedoucím státním zástupcem Ivo Ištvanem má být i poslední vývoj v tzv. případu Stoka.
Ekonomický deník zjistil, z jakých důvodů bylo před týdnem v tomto případu odloženo vynesení rozsudku. Ve spise totiž chybí velmi podstatná část nashromážděných důkazů. Jde o takzvanou přílohu číslo 4., která obsahuje cca 12 tisíc listů informací o veřejných zakázkách radnice Brno-střed, od kterých se kauza Stoka odvíjí. Ty dozorující žalobce ale označil za nedůležité.
Není to první nestandardní záležitost, která se v této kauze odehrála. Ekonomický deník při analýze materiálů ke kauze narazil na to, že dnes už bývalý dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík kontaktoval jednoho z obviněných přes šifrovací aplikaci, kterou policie v usnesení o zahájení trestního stíhání označila za platformu, jež měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek mezi účastníky kauzy Stoka.
Radek Mezlík zavolal Markovi Slovákovi 24. srpna 2020. Slovák pracoval na Správě nemovitostí Brno-střed jako technik a byl v té době čerstvě obviněn z korupčního jednání v kauze Stoka.
Mohlo by vás zajímat
„Klient mne upozornil, že jej dne 24. 07. 2020 v 9,46 hodin prostřednictvím aplikace WhatsApp kontaktovalo toto telefonní číslo +420 XXX XXX XXX. Telefonický hovor, trval cca 4 a půl minuty a volající se představil jako státní zástupce Mgr. Mezlík, který je dozorovým státním zástupcem ve shora uvedeném trestním řízení. V rámci hovoru volající mého klienta vyzval k neformální schůzce. Tato schůzka měla proběhnout bez účasti advokáta a jejím účelem mělo být projednání postavení mého klienta v trestním řízení,“ informoval po onom kontaktu Vrchní státní zastupitelství a Národní centrálu proti organizovanému zločinu obhájce Marka Slováka Pavel Nádeníček. Ekonomický deník kvůli ochraně osobních údajů telefonní číslo anonymizoval.
„K výše uvedenému si tedy dovoluji namítnout, že pokud se opravdu mělo jednat o dozorujícího státního zástupce, který kontaktoval mého klienta, považuji toto jednání za zcela nestandardní a v nesouladu s trestním řádem i zákonem o státním zastupitelství,“ doplnil Pavel Nádeníček.
Ekonomický deník číslo, ze kterého volající oslovil Marka Slováka a žádal ho o schůzku bez advokáta, ověřoval. Skutečně jej užívá žalobce Radek Mezlík, který dnes působí v úřadu evropského žalobce.
Státní zástupce tak kontaktoval obviněného v kauze Stoka prostřednictvím aplikace, kterou Národní centrála proti organizovanému zločinu v usnesení o zahájení trestního stíhání považuje za platformu, která měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek.
Ekonomický deník žalobce Radka Mezlíka oslovil, otázce k telefonátu obviněnému se se ale vyhnul. Naopak se vyjádřil k chybějícím 12 tisícům listin v soudním spise.
„Dobrý den, omlouvám se za malé nedorozumění, já se již ke starším záležitostem vyjadřovat nemůžu, neboť jsem od 1. 4. pověřeným evropským žalobcem. Malou výjimku mohu udělat pouze v případě nařčení z údajného nepředložení tisíců stran listin soudu v kauze Stoka. Tento dojem mohl nabýt intervenující státní zástupce, který u soudu zastupoval dozorového žalobce, který se nacházel v karanténě. K tomuto pochybení však nedošlo, neboť soud i obhajoba byly informovány o uložení dalších (tj. nedůkazních) materiálů resp. jedné přílohy u policejního orgánu, a to hned několikrát (NKO, spisový přehled, informace poskytnutá státním zástupcem u HL, mj. obhájkyni jednoho z obviněných apod.). Pakliže si soud tyto listiny vyžádal, je jeho právem samostatně posoudit, zda některé nebude považovat za důkazní. S pozdravem Radek Mezlík,“ zareagoval na e-mailem zaslané otázky žalobce Mezlík.
Porušení trestního řádu
Obhájce Marka Slováka Pavel Nádeníček považuje Mezlíkův pokus o kontaktování jeho klienta bez přítomnosti advokáta za velký problém.
„Možné porušení trestního řádu spatřuji zejména v následujících skutečnostech. Jelikož státní zástupce kontaktoval tímto způsobem mého klienta přímo, a nikoli mým prostřednictvím, porušil tak právo na obhajobu mého klienta zakotvené v ustanovení § 2 odstavec 13 trestního řádu i právo na spravedlivý proces. O to více je zarážející, že státní zástupce kontaktoval mého klienta napřímo, když si musí být vědom toho, že se v tomto případě dle ustanovení § 36 odstavce 3 trestního řádu jedná o nutnou obhajobu. Skutečnost, že jsem obhájcem obviněného navíc byla do spisu založena již 13. 07. 2020, a to v rámci oznámení o převzetí zastoupení a žádosti o vyrozumívání o úkonech trestního řízení,“ upozornil Pavel Nádeníček.
Dále považoval za nutné zdůraznit, že státní zástupce nejenže kontaktoval klienta napřímo, ale cílem telefonátu bylo sjednat si s klientem schůzku bez přítomnosti jeho obhájce.
„Tím se tak státní zástupce přímo snažil obejít právo na obhajobu zakotvené jak v trestním řádu v ustanovení § 2 odstavce 13, tak právo na právní pomoc před státními orgány ve smyslu článku 37 odstavce 2 Listiny základních práv a svobod. Tímto jednáním pak mohly být porušeny i další zásady trestního řízení, a to zásada řádného zákonného procesu zakotvena v ustanovení § 2 odstavce 1 trestního řádu, která stanoví, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Dále mohla být porušena s tím související zásada oficiality, upravená v ustanovení § 2 odstavce 4, která stanoví, že orgány činné v trestním řízení projednávají trestní věci s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami, při provádění úkonů lze do těchto práv zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.
Dle mého názoru pak plánovaný úkon státního zástupce, tedy neformální schůzku, ale ani uskutečněný telefonát, jako vyšetřovací úkon trestní řád nezná,“ napsal v podnětu k prošetření na VSZ v Olomouci a NCOZ Pavel Nádeníček.
Pokud se tedy podle Nádeníčka nemělo jednat například o výslech (kterého by ale dozajista musel být advokát účasten) nebo jiný právem předvídaný vyšetřovací úkon, státní zástupce tento úkon nemohl provést, aniž by porušil zákonem a ústavou chráněná práva obviněného.
„Nejednal by totiž podle trestního řádu nebo na jeho základě, tak jak to stanovuje zásada řádného zákonného procesu. Tím by tedy státní zástupce zasáhl do základních práv a svobod obviněného, zejména do již zmiňovaného práva na spravedlivý proces. K uvedené věci je také ještě nutné podotknout, že je s podivem, že by státní zástupce kontaktoval mého klienta prostřednictvím aplikace, kterou policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání považuje za platformu, která měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek,“ dodal k jednání žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obhájce Pavel Nádeníček.
Ekonomický deník konzultoval kroky žalobce Radka Mezlíka s několika právníky. Ti se shodli na tom, že jediným argumentem, kterým by bylo možné jeho konání vysvětlit, by byl pokus o dohodu o vině a trestu. Problém ovšem spočívá v tom, že sjednání dohody o vině a trestu v řízení o zvlášť závažném zločinu, bylo možné až od října roku 2020 a popisovaný telefonát se odehrál v červenci téhož roku. Tedy o více než měsíce dříve.
Jan Hrbáček
