Žalobce Jiří Viesner se odvolal proti osvobozujícímu rozsudku vůči exposlanci a někdejšímu generálnímu sekretáři TOP09 Pavlu Severovi. Někdejší lidovecký poslanec a později sekretář TOP09 Pavel Severa byl zproštěn obžaloby v kauze směnek za víc jak 10 milionů korun, které mu měl podepsat dnes již zemřelý přítel. Vyplývá to z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Ekonomický deník o zprošťujícím rozsudku podrobně informoval včera.
Žalobce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové Jiří Viesner se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku nad bývalým lidoveckým poslancem a pozdějším generálním sekretáře TOP09 Pavlem Severou. Na odůvodnění si podle informací Ekonomického deníku vzal dva týdny.
Někdejší lidovecký poslanec, a později sekretář TOP09, Pavel Severa byl skoro šest let stíhaný pro skutek, který měl spočívat v tom, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle (dnes již zemřelého pozn. red.). Podle policie měl Severa Švece přimět ve stavu, kdy se z důvodu intoxikace alkoholem neovládal, vystavit podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun.
Případ iniciovala vdova po zemřelém Zdeňku Švecovi – zubařka Dagmar Švecová. Švecová tvrdí, že byl její zesnulý manžel konstantně v podnapilém a nepříčetném stavu, a tedy nemohl žádné směnky vážně podepsat, a že on i jeho společnosti byly v dobré ekonomické kondici, a tedy si neměl potřebu peníze půjčovat. Švecová svoje tvrzení dokládala znaleckým posudkem vypracovaným znalcem Petrem Ročkem, který měl její závěry o neuspokojivém zdravotním stavu manžela podpořit a s příběhem se obrátila na policii.
Severa ale naopak tvrdí, že Švecová si ve snaze vyhnout se placení směnek vymyslela nepravdivou historku o tom, že směnky jsou falešné. A že k dosažení svých cílů zneužila policii.
V rámci sporů o validitu směnek jsou posudky tohoto typu poměrně běžně využívány. Soudní spory o pravost směnek bývají velmi obtížné a zdlouhavé. Dlužníci přitom u soudů často argumentují tím, že věřitel je podvodník a zločinec.
Kauza Pavla Severu přinutila k tomu, aby odešel z postu sekretáře TOP 09, který zastával od roku 2010. Žalobce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové Jiří Viesner podal obžalobu v loni květnu.
Podle obžaloby Švec směnky podepsal v době, kdy byl nemocný a propadal těžkému alkoholismu, a Severa z něj tak podpisy vylákal podvodně. „Za takovéhoto stavu výrazné progrese závislosti na alkoholu vznikaly směnky,“ prohlásil u soudu státní zástupce Jiří Viesner.
Trestný čin se nestal
Soud se ovšem s argumentací obžaloby neztotožnil a Pavla Severu obžaloby zprostil. Soud po výsleších svědků a znaleckých posudcích považoval za „významnou skutečnost“, že ze žádného z provedených důkazů neplyne, že by Zdeněk Švec kdykoliv a jakkoliv zpochybňoval existenci či pravost směnek. „V hypotetickém případě, že by obžalovaný využil situace a nechal poškozeného směnky podepsat, lze předpokládat vzhledem k osobnosti poškozeného, že by směnky sporoval, pokud by se o nich dozvěděl. Nejen, že poškozený uvedené směnky nesporoval, ale dokonce vědomost o směnce č. 1 prokazatelně měl, neboť dal pokyn Marii Koutné, aby tuto směnku započetla,“ zkonstatoval soud.
„Skutková konstrukce spočívající v tom, že obžalovaný nechal poškozeného ve stavu, kdy nebyl schopen právního jednání, směnku č. 1 podepsat a poté ji bez jeho vědomí započetl oproti kupní ceně za nemovitost, nemůže obstát. Kromě argumentu, že poškozený nikdy existenci směnek nesporoval, lze uvést, že před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost a dohody o zápočtu probíhala mezi stranami komunikace,“ uvedl dále soud a připomněl konkrétní e-mail.
„Podpisy poškozeného na všech čtyřech směnkách lze považovat za jeho pravé podpisy. Vzhledem k tomu, že nelze přesně určit okamžik, kdy k jejich podpisu došlo, nelze učinit závěr, že obžalovaný využil aktuálního stavu poškozeného, který byl v důsledku jeho alkoholové ebriety ve stavu vylučujícím nebo výrazně snižujícím schopnost rozpoznat následky svého jednání. Naopak, tím, že poškozený věděl o zápočtu směnky a kupní ceny za nemovitost a dokonce dal Marii Koutné pokyn k zaúčtování zápočtu, lze spíše, přinejmenším u směnky č. 1, učinit závěr, že poškozený nebyl obžalovaným uveden v omyl, tedy podveden,“ stojí v zprošťujícím rozsudku nad Pavlem Severou
Soud dále zkonstatoval, že obhajoba Severy, že jsou-li podpisy poškozeného na směnkách jeho pravými podpisy a nebylo-li bez pochybností prokázáno, že poškozený směnky podepsal ve stavu vylučujícím schopnost rozpoznat následky svého jednání, pak obžalovaný nemůže být trestně odpovědný za podvodné jednání, je důvodná. „Soud při užití zásady in dubio pro reo vychází z výše uvedených závěrů a má za to, že směnky poškozený příčetně podepsal a přinejmenším u směnky č. 1 o jejím zápočtu věděl. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pokud by poškozený směnky vystavil, pak k jejich platnosti není vyžadována existence předcházejícího reálného dluhu vůči obžalovanému, neboť závazek poškozeného vznikl právě vystavením směnky obsahující všechny potřebné náležitosti. Byla-li poté směnka č. 1 započtena a směnky č. 2 – 4 přihlášeny jako pohledávka do dědického řízení, pak se nemůže jednat ze strany obžalovaného o podvod,“ uzavřel soud s tím, že popis skutkového děje, v němž je usnesením o zahájení trestního stíhání a následně obžalobou shledáván trestný čin podvodu, tak nemůže z hlediska trestní odpovědnosti obstát.
Soud proto ještě zkoumal, zda se Severa nemohl dopustit jiného trestného činu. Ani při tomto zkoumání však na porušení zákona nenarazil. „Soud nedospěl k závěru, že by následek popsaný v obžalobě nastal v důsledku podstatně jiného jednání obžalovaného, než které je v obžalobě uvedeno. Vzhledem k tomu, že nebylo bezdůvodných pochybností prokázáno, že by poškozený na žádost obžalovaného směnky vystavil, resp. podepsal v době, kdy nebyl schopen dohlédnout důsledků svého jednání, a tudíž jej obžalovaný uvedl v omyl, soud s ohledem na to, že jednání obžalovaného nenaplňuje znaky ani jiného než žalovaného trestného činu, postupoval podle trestního řádu a obžalovaného zprostil obžaloby, neboť skutek popsaný v obžalobě nelze kvalifikovat jako trestný čin,“ uzavřel na konci odůvodnění rozsudku soud.
Dobrou pověst už mi nikdo nevrátí, tvrdí Severa
Kauza se velmi tvrdě dotkla rodiny Pavla Severy. U soud Severa uvedl, že během vyšetřování a zkoumání čelila jeho žena a děti mnoha slovním útokům. „Věc trvá šest let, pět měsíců a čtyři dny. Přiznám se, že nechápu, jak se tento scénář mohl stát skutečným dílem reality. Věc měla skončit už v zárodku. Paní Švecová se dostavila na policii a řekla, že jsou to falešné směnky, nikdo ji nepoložil otázku, zda má důkaz,“ povzdechl si Severa u soudu na sklonku února. Podotkl, že jeho rodina byla kvůli této kauze šest let vláčena bahnem. „V supermarketu nadávali mojí manželce, že žije s gaunerem, děti ve škole slýchávaly, že jejich táta je kriminálník,“ popsal Severa, čím si rodina procházela.
„Jsem velmi rád, že krajský soud ve svém rozsudku dospěl k jednoznačnému závěru, že celé obvinění vůči mě není podpořeno vůbec žádnými důkazy. Je samozřejmě tragické, že nekompetentnost a alibismus policie i státního zástupce způsobila, že mně i mým blízkým tento případ již déle než šest let ničí život. Všechny informace a důkazy přitom měla policie k dispozici již dávno. Pouze nekvalifikované a jednostranné vedení celé věci policí a státním zástupcem způsobilo, že to byl až soud, kdo se na důkazní situaci podíval dostatečně odborně a prohlédl, že se od počátku nejednalo o nic jiného než ničím nepodložené výmysly doktorky Švecové,“ řekl Pavel Severa Ekonomickému deníku.
„Věřím, že tyto závěry jasně potvrdí i soud odvolací a že tímto řízená likvidace mé osoby skončí. Dobrou pověst mi však již nikdo nevrátí a újmu způsobenou mně a mým blízkým nikdo neodčiní. V tom vidím vážné morální, systémové i odborné selhání orgánů činných v trestním řízení,“ uzavřel svůj případ Pavel Severa.
Jan Hrbáček
