Nové principy správy dat veřejného sektoru, úpravu jejich regulace i možnost opakovaného užití, má zavést nový zákon. Normu dnes projedná vláda, žádost je o formu „s rozpravou“. Zákon už během připomínkového řízení nasbíral řadu výhrad ze strany ministerstev a úřadů.
„Cílem návrhu zákona je vyplnit mezeru v současné právní úpravě správy a sdílení dat veřejného sektoru tak, aby bylo možné plně využít jejich hodnotu a potenciál,“ sdělil Ekonomickému deníku ředitel odboru právního a legislativního Digitální a informační agentury (DIA) Adam Jareš.
Právě DIA se má stát podle návrhu zákona a podle evropského nařízení o správě dat Jednotným informačním místem, kde se budou žádosti o data shromažďovat.
První část zákona podle Jareše směřuje na adekvátní správu dat veřejného sektoru. Data by měla být jednoduše dohledatelná a dostupná, oproti současnému stavu by už nebyla závislá pouze na původním informačním systému veřejné správy.
Mohlo by vás zajímat
„Druhá část zákona vytváří právní rámec pro mechanismus řízeného přístupu k datům. Ten umožní – nad rámec jejich původního účelu – opětovné užití rozsáhlých data setů veřejného sektoru zejména pro účely vědy a výzkumu nebo pro tvorbu a vyhodnocování veřejných politik. K tomu bude docházet za jasně definovaných podmínek garantujících ochranu před zneužitím,“ uvedl Jareš.
Podle Jareše nové povinnosti směřují na veřejný sektor, ale z působnosti zákona jsou vyňaty například obce a kraje. „Benefitovat ze zákona bude jak veřejná správa, v rámci které bude jednodušší sdílet data pro tvorbu a vyhodnocování veřejných politik, tak soukromý sektor, který data využije pro vědu a výzkum,“ dodal.
Náklady na vybudování nového systému má nést podle ředitele Jareše Digitální a informační agentura. Na straně správců dat bude nutné také vynaložit náklady na specializované role, které zajistí adekvátní správu dat v držení veřejného sektoru. Důvodová zpráva materiálu uvádí v odhadovaném dopadu na veřejné rozpočty jednorázové náklady na zavedení 432,6 milionu korun. Celkové roční personální a provozní náklady mají dosáhnout částky 287,7 milionu korun.
Výhrady k tomu vzneslo ve své připomínce k materiálu ministerstvo financí. Upozornilo, že vzhledem k aktuální rozpočtové situaci a vládní snaze o konsolidaci veřejných financí je třeba, aby veškeré požadované peněžní prostředky byly pokryty bez dodatečných nároků na státní rozpočet.
Data jako nové zlato
Podle Jareše ale bude zákon pro státní rozpočet znamenat i přínos. „O datech se v posledních letech mluví jako o novém zlatu či nové ropě. Využití informačního potenciálu dat tedy přinese i úspory na straně státního rozpočet,“ konstatoval ředitel odboru právního a legislativního DIA Adam Jareš.
Velkou část povinností vyplývajících ze zákona budou správci dat plnit podle Jareše od 1. ledna 2028 a další od 1. ledna 2029. Smyslem je, aby měli správci dat dostatečný prostor se na plnění povinností připravit.
Ministerstvo financí upozornilo i na to, že řízený přístup k datům nelze zajistit například k podkladům, které se vztahují k činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí a stejně tak například k výkonu působnosti správce daně, která podléhají povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
Citlivá jsou podle resortu také data v oblasti hazardních her. „Vyžadují vysokou míru zabezpečení a nelze je považovat za veřejná, a to ani v anonymizované podobě – jedná se zejména o komplexní herní a finanční data hráčů hazardních her, včetně dat o nařízené léčbě, trestných činech, nárocích na sociální dávky,“ uvádí se mimo jiné v připomínce ministerstvo financí.
Ministerstvo dopravy v souvislosti s novým zákonem požádalo kvůli plnění nových povinností ve své připomínce o navýšení počtu systemizovaných míst i navýšení rozpočtu jak ministerstva dopravy, tak případně dalších dotčených rezortů.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu by měla zpřístupňování neúplných databází ještě předcházet hlubší analýza a diskuse, jelikož obnáší další rizika. Ministerstvo práce a sociálních věcí požadovalo ve své připomínce jednoznačně stanovit, že se navrhovaná úprava vztahuje také na data, která jsou pořizována Českým statistickým úřadem, ministerstvy a jinými ústřední správními úřady v režimu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
