Uhelné elektrárny podle všech indicií skončí dříve, než se ještě před pár lety očekávala vláda a odborná veřejnost. Čím je nahradíme? Zřejmě to bude zemní plyn. Cestu k rychlejší výstavbě plynových elektráren umetá zákon Lex Plyn, jehož účinnost začíná právě dnešním dnem. Vedle plynu tento zákon řeší třeba také problematiku spekulativních blokací a mařičů elektřiny.

Zřejmě hlavní změnou jsou úlevy pro investory, kteří chtějí chtějí stavět plynovou elektrárnu o výkonu nad 100 megawattů. Úřady je totiž budou schvalovat přednostně s možností jednoduššíh odoručování písemností. Stanoviska v rámci povolovacích řízení musí úředníci vydat do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Jednotné environmentální stanovisko (JES) u takových staveb musí příslušný úřad vydat do 40 dnů.

„Jedná se o vítané změny, které však mohou narazit na tvrdou realitu. S ohledem na personální vytížení Dopravního a energetického stavebního úřadu nemusí mít tyto změny kýžený dopad na zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů. Jen následná praxe však ukáže, zdali tomu tak skutečně bude,“ uvedla ke změnám právní kancelář bpv Braun Partners.

Jak zkrotit spekulanty

Další zásadní změnou je omezení spekulativních blokací kapacity pro připojení nové elektrárny. Dnes jsou provozovatel přenosové soustavy ČEPS a regionální distributoři elektřiny doslova zavaleni žádostmi o souhlas s připojením nového energetického zdroje. Jen vydaná povolení se počítají v desítkách gigawattů výkonu. Problém je v tom, že většina oznámených elektráren nikdy nevznikne. Neseriózní firmy tím blokují kapacitu v síti pro nové investory, kteří chtějí stavět větrné, solární či jiné zdroje.

„Podle stávající právní úpravy platba žadatele o připojení spojená s uzavřením smlouvy měla charakter zálohy. Tedy v případě, že žadatel od záměru odstoupil, mohla mu být již uhrazená záloha vrácena. Nově bude část této platby žadatele o připojení nevratná. Toto opatření má motivovat žadatele o připojení k tomu, aby uzavírali smlouvy jen v případě vážně myšlených projektů,“ uvedl ke změnám Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti.

Mohlo by vás zajímat

Přechodné ustanovení v novele Lex Plyn přidává ještě jednu povinnost. Zájemce o stavbu energetického zdroje musí starší smlouvy uvést do souladu s výše popsanou změnou zákona a vyhlášky. Pokud tak neučiní do 15 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona a zároveň nepřipojí elektrárnu k síti před uplynutím této lhůty, staré smlouvy zanikají. Stejné opatření platí i pro smlouvy o smlouvě budoucí.

Zátah na mařiče elektřiny

Poslanci do novely Lex Plyn začlenili také návrh, který předložil přímo ministr průmyslu a obchodu a poslanec Lukáš Vlček (STAN). Ten zakázal majitelům takzvaných mařičů, které spotřebovávají elektřinu bez užitku, zapojit do poskytování služeb výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS. Nemohou se také zapojit do služby flexibility na trhu s elektřinou.

Kontrolou dodržování tohoto zákazu bude pověřena Státní energetická inspekce. Pokuta za porušení nových pravidel bude dosahovat až 5 milionů korun.

Jak v lednu uvedl web iRozhlas.cz, různí podnikavci chtějí do distribučních soustav připojit zařízení na maření energie o kapacitě zhruba 1000 megawattů. Rostoucí zájem o tuto technologii, která nejčastěji pracuje na principu fénu, zaznamenává ČEZ Distribuce, ale také rozvodná síť EG.D ze skupiny E.ON.

Lepší podmínky pro větrné elektrárny

Zmíněný zákon prohlašuje větrné parky s výkonem od 15 MW výše za stavby pro energetickou bezpečnost. To by mohlo zrychlit povolovací procesy, které jsou právě u větrných elektráren extrémně dlouhé. „Za šťastné však nepovažujeme rozlišení výroben z obnovitelných zdrojů dle výkonu. Namísto hranice 15 MW by měla být hranice 1 MW. Přijatý přístup považujeme za diskriminační,“ kritizovala tuto změnu Komora OZE.

Úprava současně zlepšuje nastavení aukční podpory pro větrné elektrárny. Zohledňuje totiž průměrnou cenu odchylky u větrných elektráren. „Je to pomoc nejvíce pro malé a střední provozovatele. Vzhledem k ekonomice projektu a skutečnosti, že není v rámci aukce zohledňována inflace, považujeme za logické, aby se podobné podmínky vztahovaly i na malé vodní elektrárny,“ dodává k tomu Komora OZE.