Pouhých dvaapadesát poslanců napodruhé hlasovalo pro schválení zákona o kontrole veřejných financí, který vrátili do Sněmovny senátoři. Pro to, aby byl názor senátorů změněn a zákon začal platit, bylo potřeba 101 hlasů. Oddechnou si zejména představitelé menších obcí.
Zdrcující kritice byl podroben návrh zákona o kontrole veřejných financí z dílny ministerstva financí na plénu Senátu, kde byl jednoznačně zamítnut a tudíž vrácen do poslanecké sněmovny. Očekávalo se, že by mohlo být zamítavé stanovisko senátorů přehlasováno. Především kvůli tomu, že zástupci měst a obcí, tedy například představitelé Svazu měst a obcí s návrhem zákona souhlasili. Jenže se zdá, že se po neúspěchu zákona v Senátu probudili odpůrci nového zákona a zapojili poslední síly. To se jim nakonec vyplatilo a pro návrh zákona, který je ve Sněmovně pod číslem tisku 1001 nakonec hlasovalo 52 poslanců ze 154 přítomných. To na přehlasování senátorů nestačilo a zákon tak nebyl schválen.
Skutečnost, že dostali nové informace potvrdili také někteří vlivní poslanci. Marek Benda (ODS) řekl, že za poslední dva týdny dostal do ruky řadu nových podkladů. „Ty poukazují na problematičnost tohoto zákona. Ještě kromě toho, co bylo již řečeno o malých obcích a těch malých subjektech, tak jenom upozorňuji – a zase to nekladu nikomu za vinu, on je to takový jakoby přirozený úřednický pokus, že dochází k mimořádnému posílení Ministerstva financí na úkor všech ostatních vládních úřadů včetně Úřadu vlády. Prostě najednou se Ministerstvo financí stává vrchním auditorem nad všemi ostatními a tím jediným, kdo bude rozhodovat o správnosti, či nesprávnosti. Já to pokládám za velmi nebezpečné,“ uvedl před hlasováním Benda.
Sociální demokrat a předseda rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava byl také jedním z těch, kdo změnil názor a zákon napodruhé nepodpořil. „I Já jsem původně také hlasoval pro přijetí tohoto zákona. Nicméně poté, co se začal projednávat v Senátu – a myslím si, že v Senátu byla opravdu široká diskuse – jsem se sešel i s řadou odborníků, kteří se v této oblasti pohybují – já se přiznám, že se v ní tak úplně nepohybuji – a nabyl jsem dojmu, že opravdu tento – a je to moje stanovisko – zákon asi není opravdu to pravé ořechové. Tím chci říci, že nebudu aktivně proti zamítnutí tohoto zákona. Myslím si, že by to opravdu – a teď mám na mysli obce a mluvil jsem i s řadou starostů – že by jim to přidělalo poměrně velké problémy, zvláště když účinnost má být od 1. 1. 2018. I to jsem vzal v úvahu a zvážil svůj postoj.“
Přečtěte si co k zákonu říkali jednotliví poslanci,
Navrhovaná účinnost zákona byla jedním z bodů, které kritizoval senátor Miloš Vystrčil (ODS) už na jednání senátorů – podrobně jsme o tom informovali v textu Senátoři vracejí sněmovně zákon o kontrole, argumentují zájmem malých obcí. „Jestli si někdo myslí, že se dá tak složitý právní předpis, který zavádí řadu nových pojmů a vyžaduje změny vnitřních předpisů na radnicích, uvést v život za necelého čtvrt roku, tak je na omylu. To by se prostě nestihlo i proto jsem navrhoval zamítnutí zákona a jsem rád, že poslankyně a poslanci se nad tím zákonem zamysleli a přiklonili se k názoru, jaký jsme měli v Senátu,“ řekl Ekonomickému deníku Vystrčil.
Náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek, který s návrhem zákona „prošel“ výbory parlamentu uvedl, že cílem ministerstva financí bylo předložit konsensuální návrh. K zákonu se sešlo více než dva tisíce připomínek, které byly vypořádány a i proto byl předpoklad, že by norma mohla legislativním procesem projít. „Senát se však s tímto návrhem – který jsme předkládali jako konsensuální – neztotožnil,“ uvedl pouze Vyhnánek.
Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala nepřijetím zákona nedojde k nějakému fatálnímu narušení fungování veřejných institucí. „I nadále se budou řídit dosavadními zákonnými pravidly a veřejné finance tak budou pod několikerou kontrolou, např. Evropské komise, NKÚ, krajské nebo soukromé audity, interní kontroly a kontroly poskytovatelů dotací.“
„Přípravě zákona o kontrole veřejných financí bylo věnováno více jak 2 roky, proběhla množství jednání mezi Svazem a Ministerstvem financí, bylo v drtivé většině našich připomínek podnětů vyhověno, jelikož jsme přinášeli realistický pohled z praxe. Jinými slovy, je z našeho pohledu i jistá škoda, když nakonec nebylo Poslaneckou sněmovou přehlasováno veto Senátu k tomuto zákona, protože jeho tvorba byla postavena na partnerském, konsenzuálním principu mezi vládou a místní samosprávou a nejde tak rozhodně o „nahodilý legislativní počin“. Takto by se totiž zákony v demokratickém právním státě, jakým je i ČR, měly standardně tvořit,“ dodal Drahovzal.
„Vím, že současný stav kontroly veřejných financí má řadu problémů, ale ten návrh byl opravdu hrozivý. Přinesl by víc problémů, než užitku. Nyní je tedy potřeba, aby si na to znovu sedli odborníci a vzali ze současných zákonů, co se osvědčilo a doplnili k tomu dobré části navrhovaného zákona, aby z toho vznikl funkční návrh. Změnu potřebujeme, ale ne takovou, jaká byla navržena,“ doplnil kritik Vystrčil, který na schůzi poslanců tlumočil názor Senátu.
Jiří Reichl
O tématu jsme také psali:
Senátoři vracejí sněmovně zákon o kontrole, argumentují zájmem malých obcí Jiří Reichl – 30.8.2017
Na obce se řítí nový zákon o kontrole veřejných financí. Jeho zavedení bude stát…Jiří Reichl – 21.4.2017
