Výstavbě armádních základen logistiky a aktivních záloh na letišti v Líních už nic nebrání, zastupitelé Plzeňského kraje začátkem týdne schválili aktualizaci krajského územního plánu, která už s nimi počítá. Základny zde vzniknou místo plánované výstavby gigafactory, ze které sešlo. Zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Miroslav Hlaváč už dříve starostům okolních obcí řekl, že armáda využije původní areál o ploše 390 hektarů. Letiště je aktuálně v majetku ministerstva obrany.
„Nový krajský územní plán bude hotový nejdříve za jeden a půl roku a pokryje požadavky z celého regionu,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). V současnosti kraj vyhlásil výběrové řízení na zpracovatele zásad územního rozvoje. Ten by měl být znám za několik týdnů.
Další rok a půl se budou projednávat a zakreslovat požadavky a podněty měst, obcí a privátního sektoru. Kraj jejich předpokládaný počet vyčísluje na desítky. „Uvidíme kolik, a jak moc problematických, jich bude. Záměry mohou předkládat všechny obce z kraje,“ dodal Špoták.
Plzeňský kraj nejdříve musel před schválením další aktualizace krajského územního plánu ukončil tu předešlou, kterou stát požadoval k tomu, aby mohla v Líních vzniknout gigafactory na baterie do elektromobilů za 120 miliard korun. Z její výstavby ale v listopadu loňského roku sešlo a vojáci se rozhodli své letiště rozvíjet. „Do nových zásad obce i ministerstvo předloží požadavky na sítě, dopravní napojení a nové objekty,“ poznamenal náměstek hejtmana pro regionální rozvoj, IT a evropské záležitosti Petr Vanka (ANO).
Mohlo by vás zajímat
Své zájmy má v areálu také Plzeňský kraj. Jak už sdělil Špoták dříve, bude bojovat za to, aby na letišti zůstal zachován v maximálně možném režimu civilní provoz a aby tam mohly zůstat všechny subjekty, které tam teď působí – tedy letecké školy, parašutisté či soukromí piloti.
Podle vedení kraje už také v Líních nebude rezervováno 700 hektarů pro průmysl a rozšiřování průmyslových zón kraj nepředpokládá. „Budeme intenzivně jednat s obcemi, jestli je ve svých katastrech chtějí,“ řekl hejtman. Jako příklad uvedl obce Heřmanova Huť a Přehýšov, které odmítly expanzi privátních zón. „Obcím budeme nadále vycházet vstříc,“ zmínil Špoták.
(teč)
