Limit 16 let pro přístup na sociální sítě, který by plošně platil v celé Evropské unii. Tato výzva europoslanců následuje podobný zákaz, který už přijala Austrálie. Podle odborníků však pouhé soustředění na věk hrozby z internetu nevyřeší. Odpojení od sítí sice na jedné straně uchrání děti a mládež před škodlivým obsahem, někomu ale může náhlé odpojení způsobit stres a pocity izolace.
Odborníci na práva dětí oslovení portálem EU Perspectives upozorňují, že hrozí přesunutí odpovědnosti z platforem, které tyto problémy vytvářejí a těží z nich. Podle UNICEF stanovení věku pro přístup k internetu děti před online riziky nechrání.
„Neexistuje univerzální správný věk,“ říká Afrooz Kaviani Johnsonová, specialistka na ochranu dětí v UNICEF. „Důkazy ukazují, že rizika a příležitosti ovlivňují faktory, jako je digitální gramotnost, podpora rodičů a design platformy – ne pouze věk,“ uvedla pro EU Perspectives.
V listopadu přijal Evropský parlament zprávu, v níž vyzval Evropskou komisi, aby zavedla minimální věk 16 let pro přístup k sociálním médiím, platformám pro sdílení videí a nástrojům umělé inteligence. U dětí ve věku 13 až 16 let by se vyžadoval souhlas rodičů.
Mohlo by vás zajímat
Už předtím, v projevu o stavu Unie, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová pochválila australský zákaz sociálních médií pro osoby mladší 16 let. Naznačila, že by mohl být vzorem pro Evropu, protože EU zvažuje přísnější pravidla na ochranu dětí na síti.
Digitální gramotnost je důležitá
Výzkum UNICEF ukázal, že adolescenti bývají víc vystaveni škodlivému obsahu a vykořisťování než mladší děti. A také to, že se schopnosti dětí „i v rámci stejné věkové skupiny značně liší“. Johnsonová proto varuje, že věkové limity vytvářejí falešný pocit ochrany.
„Místo toho, abychom se soustředili jenom na věkové hranice, potřebujeme bezpečnější digitální prostředí pro všechny děti,“ říká a poukazuje na silnější ochranná opatření platforem, programy digitální gramotnosti a větší odpovědnost technologických společností.
Nejnovější výzkum UNICEF a INTERPOLu ukázal, že platformy sociálních médií „zůstávají hlavním místem, které ve srovnání s jinými platformami významně usnadňuje sexuální zneužívání online.“
Past, ale i záchranné lano
Zároveň nové technologie rozšiřují spektrum rizik. Umělá inteligence, generativní chatboty a aplikace pro nahotu vyvolávají nové obavy ohledně soukromí, manipulace a vykořisťování, které často přesahují rámec stávajících pravidel.
Evropský parlament je částečně motivován obavami o duševní zdraví dětí. Údaje UNICEF potvrzují, že škodlivé online zážitky mohou mít vážné psychologické důsledky, ale také zdůrazňují, proč mohou plošná omezení minout cíl.
Zpráva UNICEF analyzovala data z 21 zemí a zjistila, že děti, které zažívají sexuální zneužívání nebo šikanu online, vykazují „výrazně vyšší úroveň úzkosti, více sebevražedných myšlenek a chování a jsou náchylnější k sebepoškozování.“
Zároveň UNICEF zdůrazňuje, že sociální média nejsou paušálně škodlivá. „Mnoha dětem poskytují podporu a spojení,“ říká Johnsonová. „Pro ty, kteří jsou izolovaní nebo odstrčení, nejsou sociální média luxusem – jsou záchranným lanem.“
Ochrana není omezování
„Omezení přístupu dětí k částem online světa může znít jako jednoduché řešení,“ říká Johnsonová. „Ale nese s sebou skutečná rizika, včetně přesunu odpovědnosti za investice do bezpečnosti dětí z digitálních platforem na rodiny a úřady.“
Pro UNICEF je nereálné očekávat, že tuto mezeru zaplní rodiče. Místo toho organizace vyzývá vlády a společnosti, „aby plnily své povinnosti: přepracovaly platformy a politiky s ohledem na práva a bezpečnost dětí a zavedly nástroje pro ověřování věku, které respektují práva.“
Podobné obavy sdílí i organizace ECLAG (European Child Sexual Abuse Legislation Advocacy Group), která se zaměřuje na prevenci sexuálního zneužívání dětí. „Jakákoli diskuse o dětech a digitálních prostorech se musí soustředit na práva dítěte,“ zdůrazňuje ECLAG. To zahrnuje „právo na bezpečnost, účast, začlenění, přístup k informacím a soukromí.“
Hrozí „směšování ochrany s omezením,“ varuje ECLAG. Argumentuje, že regulace by se měla zaměřit na praktiky platforem, nikoli na chování dětí. „Sociální média sama o sobě nejsou internetem a my podporujeme technologicky neutrální legislativu, která pokrývá všechna místa, kde se děti mohou nacházet,“ uvádí skupina ECLAG.
Problém jen zákazy nevyřeší
Australský zákaz pro osoby mladší 16 let zásadně ovlivnil evropskou debatu o věkových limitech na sociálních sítích. UNICEF však varuje před předčasnými závěry ze zkušeností této země.
Jak upozornila Johnsonová, „z neoficiálních zdrojů se dozvídáme, že někteří teenageři se přizpůsobili používáním alternativních aplikací nebo obcházením věkových kontrol.“ Tento příklad podle ní „podtrhuje potřebu bezpečnějšího designu platforem a pokračujícího rozvoje digitální gramotnosti.“
UNICEF aktuálně pečlivě vyhodnocuje dopady australského opatření. U některých mladých lidí může omezený přístup k škodlivému obsahu prospět jejich duševnímu zdraví. Jiným ale může náhlé odpojení způsobit stres a pocity izolace. „Evropa může z australských zkušeností vyvodit, že pravidla založená na věku by měla tvořit pouze jednu část mnohem širší strategie respektující práva,“ uzavírá Johnsonová.
