Pokud uspějeme ve volbách, plánujeme zvýšit počet studentů medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ideální cestou by bylo, kdyby absolventi vystudované roky odpracovali v nemocnicích v regionu. V debatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku s názvem Perspektivy Česka – debata o strategii hospodářského a sociálního rozvoje České republiky na to apeloval kandidát na hejtmana Olomouckého kraje za opoziční hnutí ANO a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu Ladislav Okleštěk.
Regionální strategie Olomouckého kraje OLIVIE na podporu zdraví a prevence a budování zdravé populace, komunikace s Univerzitou Palackého v Olomouci, propojení inovačního centra Olomouckého kraje se zdravotnickými zařízeními, rozvoj telemedicíny, důraz na zdravotnickou osvětu nebo zajištění dostatečného počtu lékařů. To jsou oblasti ve zdravotnictví, které by podpořil kandidát na hejtmana Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk, kdyby zvítězil ve volbách. Ideální cestou, která zde v současnosti sice nefunguje, ale v budoucnu by mohla, je podle něj setrvání absolventů Lékařské fakulty v Olomouci po studiu v regionu.
„Pokud budeme úspěšní ve volbách, na jednání s děkanem Lékařské fakulty v Olomouci budeme chtít navýšit počet studentů medicíny. Byl bych rád, kdyby v České republice fungoval takový systém, kdy každý, kdo zde dosáhne nějakého vzdělání v nějaké oblasti, musí taky dobu studia odpracovat a pak může jít nabírat zkušenosti do světa a vrátit se sem jako extrémně kvalifikovaný odborník,“ uvedl Okleštěk během debaty. V terénu je podle něj nutné ponechat základní péči s důrazem na telemedicínu a prevenci.
Boj proti civilizačním nemocem lze vyhrát jedině tehdy, když se dohromady spojí všechny sektory – od školství přes potravinářství až po sport. Proto je nutné pro obyvatele regionů vytvořit takové podmínky, aby mohli sportovat a mít kulturní vyžití. S tím však souvisí i doprava. „Když nemáte dobrou dopravní infrastrukturu, tak je všechno špatně. Zároveň bychom měli lidem nabídnout městskou hromadnou dopravu na úrovni a za přijatelné ceny, aby méně využívali svoje vlastní vozy,“ doplnil dále Okleštěk.
Region zdravého života
Na rostoucí hrozbu spojenou s chronickými civilizačními chorobami upozornil také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. „Nezdravost dětské populace se jeví jako neudržitelná. Musíme vkládat více energie do prevence a vzdělávání lidí v oblasti zdravotní gramotnosti. A právě k tomu bude sloužit připravovaná strategie OLIVIE (pozn. red. – Olomouc healthy LIVIng rEgion). Tato vize, která sjednocuje aspekty zdraví a prevence ve všech oblastech života, vznikla na základě kooperace několika klíčových subjektů, které podepsaly memorandum o spolupráci. Společným cílem je zlepšení kvality života obyvatel a podpora zdravého životního stylu prostřednictvím moderních technologií a preventivních opatření,” uvedl Havlík.
Memorandum se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti: preventivní péče, HI-TECH medicína, zdravá společnost a zdravé prostředí. Cílem této spolupráce je sdílení odborných znalostí, dobré praxe a koordinace projektů, které budou směřovat k celkové proměně regionu.
Civilizační choroby ovšem nejsou jediným tématem, který ředitel fakultní nemocnice v Olomouci zmínil. Podle něj chybí v českém prostředí jasná vize a koncepce zdravotnictví, a spíše než ke spolupráci jsou zdravotnická zařízení tlačena ke konkurenci. A paradoxně nesoutěží o pacienty, ale zdravotníky. „Už dnes se ukazuje, že to je neudržitelné. Významné navýšení platů nic neposune, protože ani v současném systému nám neušetří žádnou hodinu práce. Role krajů by mohla být v řízení a racionalizaci péče,“ nastínil Havlík s tím, že taková role krajů a jednotlivých hráčů ve zdravotnictví bude zásadní, protože ukáže, které kraje se dokážou posunout a přerozdělit péči tak, aby do budoucna byla udržitelná. Velkým pomocníkem bude podle Havlíka umělá inteligence, která přinese nevídané možnosti, a je proto třeba ji vnímat jako příležitost, ne jako hrozbu.
Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové jsme v řadě inovací bohužel i deset let pozadu. „Na daném území je třeba mít péči, kde pacientovi udělají základní screening, a pak mít specializovaná pracoviště, kde pacient dostane vysoce specializovanou péči. Měli bychom také výrazně posílit střední zdravotnický personál a mít lékaře, který dokáže na dálku diagnostikovat základní parametry pacienta a rozhodnout o tom, zda se dá ošetřit na dálku. Je to věc budoucnosti, ale tu musíme budovat už teď,“ uvedla během debaty.
Záchranná služba v rukách státu?
Jaké zdravotnictví chceme mít za 10 až 20 let? To nikdo neví. V souvislosti s debatou o počtu výjezdových základen záchranné služby a urgentních příjmů v kraji na to poukázal Roman Havlík. Podle něj řešíme zdravotnictví spíše reaktivně než koncepčně, což vytváří neudržitelné podmínky. „Je třeba racionálně si říct, jaké zdravotnické oblasti budeme schopni za 10 až 20 let zajistit kvalitními odborníky a lékaři. Bude muset dojít k restrukturalizaci a využití moderních technologií, které nahradí zdravotnický personál,“ je přesvědčen Havlík.
V otázce financování krajů je podle Okleštěka třeba, aby byl každý kraj financován systémově. Když dojde ke správně nastavené koncepci zdravotnictví, lze se snadněji dívat například na parametry výjezdových stanic. „V souvislosti se záchrannou službou si dovedu představit, že ji má na starosti stát. Nyní je to na každém kraji, což je nevýhoda – každá sanitka vypadá jinak a neexistuje nahraditelnost. Mělo by to být synchronizováno,“ myslí si kandidát na hejtmana. Zároveň doplnil, že zdravotnická záchranná služba by se měla nacházet v dojezdové vzdálenosti v každé lokalitě, kde intenzivně rostou průmyslové zóny.
Mohlo by vás zajímat
Spíše než kritérium o počtu výjezdových stanic záchranné služby by podle Vladykové bylo výhodnější nastavit si taková kritéria, která se týkají nemocnosti v kraji. „Jestliže je jako kritérium počet výjezdových stanic záchranné služby, tak jsme reaktivní, ale nejsme preventisti. Nebylo by lepší, kdyby byl kraj s nejmenší nemocností bonifikován? My se vůbec nedíváme dopředu,“ uzavřela s tím, že stát by měl mít jasně stanovenou roli krajů, měst a obcí.
Nela Slivková
Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
