Energetická skupina EPH se včera pochlubila rekordními hodnotami tržeb a provozního zisku. Současně s tím zveřejnila finanční zprávu o délce 269 stran, v níž se lze dozvědět mnoho zajímavého. Ekonomický deník vybral pět pozoruhodných informací o podnikání této obrovské firemní skupiny, za kterou stojí byznysmeni Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.
Na úvod lze říct, že není vůbec snadné posoudit výši zisku Energetického a průmyslového holdingu (EPH). Klíčové společnosti v podskupině EP Infrastructure totiž nevlastní ze sta procent. Například ve slovenském eustreamu, SPP distribúcii a Stredoslovenské energetice má 49procentní podíl, v Plzeňské teplárenské 35 procent. Navíc i v samotné EP Infrastructure drží 31 procent akcií zahraniční finanční investoři v čele se skupinou Macquarie.
Zřejmě nejlépe tak reálnou výši zisku EPH odráží čistý zisk bez menšinových podílů, který loni dosáhl hodnoty 3,35 miliardy eur (82 miliard českých korun). Jedná se o čtyřnásobek oproti roku 2021 a mimochodem jde o vyšší zisk, než jaký za rok 2022 reportovala Skupina ČEZ (80,7 miliardy korun). EPH tak patří mezi hlavní vítěze energetické krize – na skokovém růstu cen elektřiny a plynu v loňském roce vydělala.
Ve výše zmíněném čísle není zahrnut německý LEAG, tedy podnik provozující hnědouhelné lomy a elektrárny v Sasku a Braniborsku. EPH vlastní tento podnik napůl spolu s PPF Investments, avšak nemá zde manažerskou kontrolu. LEAG loni vykázal skokový nárůst čistého zisku na 1,6 miliardy eur (39 miliard korun). Do celkových výsledků nejsou konsolidovány ani Slovenské elektrárne, ve kterých EPH nepřímo vlastní třetinový podíl.
Fosilní zdroje tahounem zisku
Podnikání EPH stojí na dvou nohách, kterými jsou EP Infrastructure (přeprava plynu, rozvodné sítě, skladování plynu, teplárny) a EP Power Europe se zaměřením na výrobu elektřiny z fosilních i obnovitelných zdrojů. Loňský rok je unikátní tím, že EP Power Europe prvně v historii překonalo výší provozního i čistého zisku dříve dominantní EP Infrastructure (její výsledky naleznete ve zprávě zde).
Na tvorbě čistého zisku se loni podílely nejvíc klasické elektrárny s příspěvkem 2,416 miliardy eur, následuje skladování plynu (262 mil. eur), distribuce elektřiny a plynu (229 mil. eur), přeprava plynu (168 mil. eur), obnovitelné zdroje (128 mil. eur) a až poslední jsou teplárny s příspěvkem 116 milionů eur k celkovému čistému zisku.
Výši zisku jednotlivých společností ve finanční zprávě EPH za rok 2022 nenajdeme, nicméně podle výše zaplacených daní ze zisku lze odhadnout, že největší zisk měla tradingová společnost EP Commodities následovaná italskými elektrárnami EP Produzione.
Minimální dopad mimořádného zdanění
Daně z neočekávaných zisků v energetickém sektoru neboli windfall tax dopadne na EPH jen okrajově. Značný podíl na tom má výjimka, kterou si prolobbovala vlivná teplárenská lobby a která od této daně osvobozuje „kombinovanou výrobu v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4“. Do této hranice se pohodlně vejdou všechny české teplárny provozované skupinou EPH.
Obchodní společnosti EP Energy Trading, Dobrá Energie a EP Commodities zřejmě na této mimořádné dani také nic nezaplatí. Svůj podíl na tom bude mít i loni v listopadu oznámený přesun tradingových aktivit z Česka do zahraničí. Mimořádné zdanění zřejmě postihne některé větrné a solární elektrárny v majetku EPH, avšak je z pohledu skupiny bude vliv této daně nepodstatný.
Vyčlenění německých aktiv
EPH ve finanční zprávě zmiňuje také plánované převedení německých aktiv do nového holdingu EP Energy Transition. Jak název napovídá, zaměří se nový holding na transformaci uhelných regionů ve východním Německu. Převod se má týkat hlavně aktiv soustředěných ve společnostech LEAG a MIBRAG.
Nový holding EP Energy Transition se pustí do projektů obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným výkonem až 7000 MW, rozvíjet má také bezemisní výrobu elektřiny z vodíku. Předpokládaná celková investice do těchto projektů se v současnosti odhaduje na přibližně 10 miliard eur.
Konflikt s ruským dodavatelem uhlí
Dceřiná firma EP Resources se sídlem ve švýcarském Zugu se zabývá nákupem a přepravou uhlí a biomasy pro elektrárny EPH v Německu, Itálii, Francii a Velké Británii. Podle oznámení ve finanční zprávě čelí jedné nepříjemnosti. Ruský dodavatel zahájil proti této arbitrážní řízení kvůli údajnému neplnění pěti smluv o dodávkách černého uhlí a požaduje náhradu škody ve výši 221,5 milionu dolarů (4,8 miliardy korun).
Rozhodčí řízení začalo v lednu letošního roku a zatím není ukončeno. EPH věří, že se prokáže, že mezinárodní sankce uvalené Evropskou unií na agresivní režim Vladimira Putina zabránily dceřiné EP Resources pokračovat v nákupu ruského uhlí. Proto ani prozatím nevytvořilo žádnou finanční rezervu na případnou prohru.
Odliv dividend k vlastníkům
EPH dlouhodobě funguje jako „dojná kráva“, odkud berou Daniel Křetínský a Patrik Tkáč finance pro expanzi v dalších oborech. Platilo to i loni, kdy podle údajů v nekonsolidované účetní závěrce vyplatilo EPH svým majitelům dividendu ve výši přes 37,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo něco přes 18,5 miliardy korun.
Co se týká vlastnické struktury, z veřejných zdrojů lze dohledat, že Daniel Křetínský drží nepřímý podíl ve výši 50,7 procenta a dalších 5,3 procenta mají top manažeři skupiny EPH. Nejasné zůstává vlastnictví zbývajících 44 procent akcií EPH. V minulosti se k tomuto podílu hlásil slovenský miliardář Patrik Tkáč, dnes už jeho jméno český ani slovenský rejstřík reálných vlastníků firem nezmiňuje. Stopa končí v dlouhém řetězci firem spjatých s investiční skupinou J&T.
David Tramba
