Prodej chemičky Synthesia a mediálních firem Mafra a Londa zajistil zhruba dvě třetiny loňského zisku holdingu Agrofert. Zisk před zdaněním dosáhl 7,7 miliardy korun (a po zdanění 7,1 miliardy). Jenže 5,1 miliardy korun z toho tvoří položka „zisk z prodeje dceřiných podniků.“ I to se lze dočíst ve zveřejněné výroční zprávě Agrofertu.
Konsolidované tržby Agrofertu za rok 2024 dosáhly 211,7 miliardy korun, oproti roku 2023 se téměř nezměnily. Pokud by nedošlo k prodeji Synthesie a mediální skupiny, nezměnil by se ani čistý zisk. Zůstal by na hodnotě okolo dvou miliard korun. Získané peníze z prodeje chemičky a médií použil Agrofert ke snížení svého zadlužení.
Co se týká koncového vlastníka, Agrofert ve výroční zprávě uvádí, že společnost vlastní šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který je ovládajícím akcionářem. Babiš totiž loni v prosinci převedl 90procentní podíl ze svěřenského fondu AB private trust I zpátky na sebe. O rok dříve Agrofert okolo reálného vlastníka mlžil a za ovládající osobu označil správce zmíněného fondu Zbyňka Průšu.
Prodával i nakupoval
Také v loňském roce se Agrofert rozrostl o další podniky. Tentokrát nakupoval výhradně v oboru zemědělské prvovýroby. Konkrétně ovládl firmy Luny, Lupofyt a Fyto, ale také majoritní podíly ve společnostech Neveklov a Horal. Celková pořizovací cena za odkoupené podniky dosáhla 727 milionů korun.
Agrofert podepsal smlouvu o prodeji pardubické chemičky Synthesia a mediálních firem Mafra a Londa v září 2023. Kupujícím byla investiční skupina Kaprain byznysmena Karla Pražáka. K vypořádání transakce došlo po souhlasu antimonopolního úřadu, a to k datu 1. února loňského roku. Výši prodejní ceny Agrofert přímo ve výroční zprávě neuvedl. Podle položky „příjmy z prodeje stálých aktiv“ ve výkazu cash flow by se mělo jednat o 10,3 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
Tři P jako zdravý základ
Co se týká českých dceřiných firem Agrofertu, svou ziskovostí jsou výjimečné tři z nich. Všechny shodou okolností začínají písmenem P. Výrobce bionafty a rostlinných olejů Preol vykázal za loňský rok 708 milionů korun. Pekárenská společnost Penam vydělala 555 milionů korun čistého a výrobce titanové běloby, chemička Precheza, měla zisk 479 milionů korun.
Co se týká zahraničních dceřiných firem, dařilo se německé pekárenské společnosti Lieken se ziskem 102 milionů eur (2,6 miliardy korun). Ta přitom bývala v minulých letech silně ztrátová. Nedávno získaná chemička LAT Nitrogen France naopak vykázala nejvyšší ztrátu – 102,4 milionu eur. Výsledky některých zahraničních dcer však Agrofert v přehledu nezmínil.
Menší dluh u bank
Jak dále Agrofert uvedl ve výroční zprávě, celkové zadlužení u bank během loňského roku kleslo z 47,1 miliardy na 39,6 miliardy korun. Pokles zadlužení je viditelný hlavně u bank, u kterých má holding největší závazky. Tedy jmenovitě u Komerční banky, České spořitelny, UniCredit Bank a slovenské Všeobecné uverové banky.
V seznamu úvěrujících bank naopak oproti loňsku přibylo několik exotických jmen. Pražská pobočka Bank of China poskytla Agrofertu půjčku ve výši téměř 504 milionů korun. Ta firmu úvěrovala už dříve a loni se po kratší přestávce vrátila. U polské PKO BP má Agrofert nově půjčku ve výši 378 milionů korun a u maďarské CIB Bank se jedná o 248 milionů korun.
Výhled na rok 2025 a dál
V letošním roce očekává Agrofert lepší výsledky, a to především v klíčovém segmentu výroby hnojiv. Tady se napjatá situace uklidňuje díky poklesu ceny zemního plynu a také díky navýšeným clům na dovoz hnojiv z Ruska. „Výraznější zlepšení očekáváme u skupiny LAT Nitrogen, u které by se měly výrazněji projevit pozitivní efekty z realizovaných synergických a úsporných opatření,“ uvedl Agrofert.
Mezi nejvýznamnější aktuální investiční akce patří zahájení projektu výroby bioplynu ve společnosti Ethanol Energy, pokračování výstavby nové linky na pečivo pro McDonald’s v Německu, výstavba nové porážky kuřat ve Vodňanech, zahájení výstavby nové toastové linky v Maďarsku nebo také výstavba několika nových kravínů v Česku a na Slovensku.
