Státní energetické koncepce, alespoň tak, jak jsou doposud vnímané, mají dva problémy. Jsou nezávazné, a tak se jimi v energetice nikdo nemusí řídit a zhusta také neřídí. Naopak, pokud by závazné byly, tak to přinese v praxi problémy taktéž. V prostředí dynamicky se měnící evropské legislativy i celkového prostředí by totiž závazná (a stará) koncepce mohla energetické podniky nutit k investicím, kterých by brzo litovali, anebo by byly nefinancovatelné. Na sympoziu Ekonomického deníku na téma Jak má vypadat nová Státní energetická koncepce to uvedl Miroslav Zajíček, ředitel pro strategii a regulaci ve společnosti Veolia Energie ČR.
Jedním z témat Zajíčkova vystoupení byl zjevný nesoulad mezi strategickými dokumenty státu, evropskou legislativou a postupem energetických společností. „Tohle je Státní energetická koncepce z roku 2015, celkem 144 hutně popsaných stran. Kdo z vás ji četl?,“ zeptal se na úvod svého vystoupení.
„Je to dobré slohové cvičení, které ovšem už vůbec neodpovídá současným podmínkám,“ shrnul zmíněný dokument.
Dnes již investoři podle této stále platné energetické koncepce postupovat prostě nemohou.
„Ještě v koncepci z roku 2015 se píše o tom, že potřebujeme uhelnou energetiku do roku 2040 nebo 2045. Dnes, o osm let později, je situace úplně jiná,“ uvedl Zajíček. Narážel tím na záměr současné vládní koalice odstavit uhelné bloky z provozu již do roku 2033.
Miroslav Zajíček uvedl i konkrétní příklad ze společnosti, pro kterou pracuje. „My jsme ještě v roce 2018 měli projekty na spoluspalování biomasy s uhlím a prodlužování životnosti uhelných tepláren. V té době to byl ještě normální postup, ale dnes už by se nejednalo o návratné investice a navíc by to bylo v rozporu s přáním akcionářů a financujících bank,“ doplnil šéf strategie Veolia Energie ČR.
Jak dále Zajíček uvedl, stále platí záměr společnosti Veolia Energie ČR i celého teplárenského sektoru v Česku nahradit uhlí do roku 2030. Na výběr jsou reálně tří možností – biomasa, vytříděný komunální odpad a zemní plyn. Jenže dostupné množství biomasy pro energetické využití je již vyčerpané a odpadu k energetickému využití je také poměrně málo. Ani tepelná čerpadla nevyřeší problém s vytápěním největších měst. „Zbývá jedna jediná cesta – zemní plyn, případně jeho náhrady (biometan, možná vodík),“ uzavřel tento výčet Zajíček.
Malé a střední modulární reaktory budou reálnou alternativou pro teplárenství až okolo roku 2040. „Až budou k dispozici, tak je rádi připojíme, ale do té doby musíme udržet centralizované teplárenské soustavy, jinak nebude co kam připojovat. Navíc představa, že každé okresní město bude mít svůj malý reaktor je z mnoha důvodů absurdní,“ upozornil Zajíček.
Alternativou je pak živelný rozpad teplárenské soustavy a instalace lokálních zdrojů (obvykle zase na zemní plyn) v jednotlivých domech. Podmínky na trhu nejsou podle Zajíčka rovné – malé kotle neplatí a nebudou nejméně do konce roku 2026 platit žádné poplatky za vypuštěné emise oxidu uhličitého, na rozdíl od centrálních zdrojů tepla. „Nebude to levné, nepůjde to bez plynu a bude muset dojít k narovnání trhu. Pokud by k tomu přispěla nová Státní energetická koncepce, tak sem s ní,“ uvedl k budoucnosti vytápění budov Miroslav Zajíček.
Rychlá náhrada uhlí v české energetice bude problém také podle analytika a investora Michala Šnobra, který se ujal úvodní řeči v druhém bloku sympozia. Mezi navrženým odstavením uhelných bloků do roku 2033 a očekávaným, avšak nejistým, spuštěním nových jaderných reaktorů vznikne mezera, kterou budeme muset něčím vyplnit. Možnosti jsou dvě – delší provoz uhelných bloků, nebo výstavba plynových elektráren, což pravděpodobně nepůjde bez státní garance návratnosti investice.
Přechod od uhlí k plynu je jedinou reálnou možností také podle analytika firmy Sev.en Energy Radka Jirků. Upozornil ale na vedlejší náklady této změny, o kterých se příliš nemluví. Ať už jde o ztrátu tisíců pracovních míst v těžebních firmách, u dodavatelů služeb a technologií i v samotných elektrárnách. Plynové turbíny i další zařízení pro plynové elektrárny budeme muset dovážet, nemluvě o závislosti na dovozu zemního plynu.
První blok sympozia zahájil náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Upozornil, že vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu má být dokončen a předložen Evropské komisi už teď do konce června. Do konce prosince by měla být hotová také nová Státní energetická koncepce. Jak dodal ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický, ke klimatickému plánu se do konce roku vyjádří Evropská komise. Nejpozději v červnu 2024 má následovat schválení obou dokumentů vládou.
Další texty ze sympozia Jak má vypadat nová Státní energetická koncepce přinese Ekonomický deník v následujících dnech.
David Tramba
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi, společnosti Veolia Energie ČR, a partnerům, společnostem Pražská energetika a GasNet.
