Naděje, že se německá ekonomika dostane z krize, není v dohlednu. Spolková vláda Friedricha Merze se proto snaží jednat. Například jakýmsi posilovacím balíčkem, který tlačí ministr financí Lars Klingbeil. Ten zahrnuje snížení daně z elektřiny, například pro průmysl. Jeho zástupci ale spokojeni nejsou. Poslali proto německému kancléři Merzovi otevřený dopis.

„Je po 5 minut po dvanácté – teď je čas zachránit pracovní místa! Vážený pane spolkový kancléři, nacházíme se v nejvážnější hospodářské krizi od druhé světové války. Jen za poslední rok bylo bez náhrady zrušeno nejméně 100 000 průmyslových pracovních míst. Politické sliby předchozí spolkové vlády o ´zeleném hospodářském zázraku´ byly jen prázdná slova. Nikdy nebylo ohroženo tolik kvalitních pracovních míst jako dnes, píší zástupci podnikových rad a odborů společností LEAG, ArcelorMittal, Lausitz Energie Kraftwerke, IGBCE Landesbezirk Nordost a BASF.

hnědouhelný důl
Hnědouhelný důl společnosti LEAG v Jänschwalde. Foto: LEAG

Hrozí, že „zemře pacient na operačním stole“

Jen v Německu pracuje víc než milion lidí v energeticky náročných průmyslových odvětvích. Většina z nich v odvětvích sdružených v odborech IGBCE a IG Metall. „Proto potřebujeme hned průmyslovou a hospodářskou agendu 2030!“ akcentují zástupci průmyslu.

„Potřebujeme inovace a investice pro kvalitní práci a životaschopné regiony. Nechceme ´subvence podle vrchnostenského uvážení´, ale rozumné rámcové podmínky, díky nimž získá kvalitní práce a tvorba hodnoty v Německu opět budoucnost. Tak jako jsou oprávněné stížnosti na paralyzující byrokracii a zpožděnou digitalizaci, je stejně pravdivé i toto: především německá energetická politika se stala jedním z nejnebezpečnějších rizik pro naši konkurenceschopnost a ekonomiku. Pokud je energetická transformace operací na otevřeném srdci naší národní ekonomiky, jak se občas říká, pak tato operace zatím zásadně selhala. Musíme konstatovat: pacientovi hrozí, že na operačním stole zemře,“ varují reprezentanti německého průmyslu.

Signatáři připomínají, že fotovoltaika a výroba elektrické energie z větru jsou už 35 let zákonem zvýhodňovány a dotovány. „Do dnešního dne však nepřispívají k energetické bezpečnosti víc než před třemi desítkami let. Zato způsobují síťové náklady ve výši stovek miliard eur,“ stojí v dopise.

Mohlo by vás zajímat

Zástupci průmyslu upozorňují, že dvojitý odklon od jaderné energie a uhlí učinil Německo závislým na nespolehlivé elektřině z fotovoltaiky a větru a na drahém dovozu plynu. „Důsledky platíme nejvyššími cenami elektřiny v Evropě. Nikdy dřív nebyla naše dodávka elektřiny tak drahá a nejistá. Tyto vysoké ceny elektřiny nejsou jen sociálně nespravedlivé – ohrožují i naši ekonomiku, náš blahobyt a sociální smír,“ upozorňují.

hutě Brémy
Hutě ArcelorMittal v Brémách. Foto: ArcelorMittal

Co průmysl požaduje?

➢ Ceny elektřiny pro ekonomiku, a zejména průmysl, musí být opět mezinárodně konkurenceschopné. Potřebujeme průmyslovou cenu elektřiny 5 centů/kWh. Tato cena nesmí být dále zvyšována politickými náklady CO₂ ani přetěžována dodatečnými požadavky.

➢ Trvalé a úplné osvobození energeticky náročné výroby od poplatků za přenos. Pokračování úlevy dle § 19 odst. 2 zákona o přenosu elektřiny (StromNEV) a bezplatné připojení na elektrickou infrastrukturu v potřebném výkonu.

➢ Žádné další zatížení vlastního zásobování elektřinou v průmyslu. Průmyslové elektrické sítě a kogenerační vlastní výroba elektřiny jsou důležitými ekonomickými aktivy a faktory konkurenceschopnosti. Ty je třeba na mezinárodní scéně posilovat.

➢ Místo dalších jednostranných opatření Německa a Evropy v ochraně klimatu požadujeme jasnou vzájemnost. Všechny relevantní země na světě se musí zavázat ke stejnému úsilí.

➢ Ochrana průmyslu před zvláštními náklady systému EU ETS (systém obchodování s emisními povolenkami) prostřednictvím účinného mechanismu CBAM, který zahrne i vývoz, vyloučí obcházení a rozšíří seznam produktů podle reálné konkurence.

➢ Zvýšení a modernizaci ochrany zahraničního obchodu prostřednictvím zásadní revize nástrojů proti dumpingu a subvencím EU, zejména s ohledem na Čínu.

➢ Zásadní revizi německé vodíkové strategie s cílem stanovit pragmatické a realistické požadavky na technologie a cíle. Pro případ, že evropské a mezinárodní „zelené trhy“ nebudou včas realizovatelné, musí být umožněny konkurenceschopné alternativy k vodíku (H₂).

➢ Okamžité přijetí investičně příznivého legislativního balíčku k podpoře CCU/S (využití a ukládání oxidu uhličitého) včetně státního zajištění rizik a investic do infrastruktury, bez technické nebo oborové diskriminace.

➢ Moratorium na odstavování elektráren. Před odstavením musí být k dispozici nová kapacita.

➢ Konec nekoordinované výstavby fotovoltaiky a větru – povolení pouze pro investice slučitelné s energetickou sítí.

Energetická transformace ohrožuje konkurenceschopnost

„Vážený pane spolkový kancléři, německá energetická transformace ohrožuje konkurenceschopnost průmyslového Německa – a tím i všechny naše kolegyně a kolegy. Očekáváme, že místo dalších výzev k trpělivosti a lakování reality na růžovo zazní konečně jasné výroky a signály, jaká konkrétní opatření hodlá spolková vláda přijmout k nápravě chybných směrů německé energetické a klimatické politiky a k tomu, aby naše energetické zásobování mohlo opět konkurovat na světové úrovni,“ apelují zástupci průmyslu na kancléře Merze.

Na činech této spolkové vlády nezávisí jen abstraktní budoucnost průmyslové základny Německa. „Na vás konkrétně závisí budoucnost milionů kvalitních průmyslových pracovních míst. Čas planých slov vypršel. Naši kolegové a kolegyně budou tuto spolkovou vládu soudit podle jejích činů!“ uzavřeli otevřený dopis Uwe Teubner ze společnosti LEAG, Toralf Smith z Lausitz Energie Kraftwerke, Stephanie Albrecht-Suliak z IGBCE Landesbezirk Nordost, Dirk Vogeler z ArcelorMittal Eisenhüttenstadt a Enrico Symanzig z BASF Schwarzheide GmbH.