Matej Augustín, bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) viněný v kauze Dozimetr, u soudu přiznal, že působil v organizované zločinecké skupině. Jejím cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. O fungování kriminální struktury kolem Michala Redla a okolnostech svého zapojení podal Augustín třaskavou výpověď na policii – Národní centrále proti organizovanému zločinu. Ekonomický deník zná její obsah.
Kauza Dozimetr odhalila, že Redlova skupina systematicky obsazovala klíčové posty v pražském dopravním podniku s cílem manipulovat zakázky a inkasovat úplatky. Právě Augustínova rozsáhlá výpověď se stala jedním z posledních důkazů v celém případu. Objasňuje hluboké propojení byznysu a politiky.
Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu v DPP stáhl.
Krycí jméno Dozimetr případ dostal podle politika hnutí STAN Věslava Michalíka, který byl jaderným fyzikem a policie se o něj také zajímala. Michalík náhle zemřel v létě 2022.
Mohlo by vás zajímat
Hlavními obžalovanými jsou nyní Michal Redl a Petr Hlubuček. Spolu s nimi se u nynějšího hlavního líčení zpovídají další čtyři lidé. Čtyři další muže už Obvodní soud pro Prahu 9 pravomocně uznal vinnými a potrestal podmíněnými či peněžitými tresty. Nikoho zatím do vězení neposlal. Mezi odsouzenými jsou Pavel Kos, Pavel Dovhomilja, Zakaría Nemrah a Luděk Šteffel. Všichni uzavřeli dohody o vině a trestu. První tři se také k trestné činnosti přiznali.
Nevěděl, odkud peníze pocházejí
Augustín nyní u soudu prohlásil, že bývalý náměstek pražského primátora za STAN Hlubuček, nebyl členem stíhané skupiny. Klíčovou postavou byl podle něj naopak IT podnikatel Pavel Dovhomilja, který dobře znal fungování dopravního podniku. Augustín uvedl, že bez jeho znalostí by skupina nemohla fungovat. Na vrcholu hierarchie stáli podle něj Michal Redl a další z odsouzených Pavel Kos, kteří rozdělovali peníze.
Augustín také popsal, jak Redl pomáhal „ladit“ jeho životopis, když se ucházel o post ekonomického ředitele v dopravním podniku. Společně vytipovávali pasáže, které by mohly být problematické. Hlubuček a politik TOP 09 Jiří Fremr pak dali doporučení k jeho volbě. A byl to Michal Redl, kdo Augustínovi oznámil zvolení ekonomickým ředitelem.
Augustín tvrdí, že neměl slíbený žádný podíl z korupčních aktivit skupiny. Nevěděl, odkud peníze pocházejí, když je dostal. Za dobu svého působení si podle svých slov přišel na zhruba 1,3 milionu korun.
„Potenciální job by byl“
Augustín ve výpovědi na policii popsal, jak se do této struktury dostal. S hlavním aktérem Michalem Redlem se poprvé setkal na akci pro movité klienty v zahraničí. „S Michalem Redlem jsem se seznámil v březnu 2012 ve Finsku, kde jsme byli na Porsche campu,“ vypověděl Augustín.
„Pak jsme se potkali v roce 2013 ve Vídni na večeři. Ale nedělali jsme spolu žádné obchody, šlo jen o přátelské posezení. Teď bych přeskočil na jaro roku 2019, v mezidobí jsme si jen občas napsali nebo se krátce potkali. Na jaře 2019 jsem ho požádal, jestli by pro mě neměl nějaký potenciální job v České republice. On mi pověděl, že je možné, že se něco objeví. Ale ještě nedokázal říct nic konkrétního. V květnu 2019 mi pan Redl zatelefonoval, abych přijel do Prahy a přivezl svůj životopis, že by možná pro mě potenciálně nějaký job byl,“ řekl na policii Augustín.
Tato událost založila pevnou vazbu. Redl vnímal Augustína jako svého „chráněnce“ a skrze Hlubučka ho prosadil na strategickou pozici v DPP. Augustín ve výpovědi potvrdil, že od Redlovy skupiny přijal 1,2 až 1,3 milionu korun v hotovosti nelegálního původu. Ve skupině plnil roli klíčového manažera.
Redlův vzkaz Dvořákovi. Začátek řetězce?
Augustínovo svědectví se stalo stěžejním v případu společnosti Nové Holešovice Development (NHD), který odhalil eskalaci korupčních požadavků. Ty se zde týkaly developera Serge Borensteina, který se měl podílet na rozvoji území kolem Nádraží Holešovice.
V dubnu 2020 poslal Redl Augustína na tajnou schůzku s bývalým generálním ředitelem DPP Martinem Dvořákem. Augustín zjistil, že Dvořák dříve čelil obvinění z trestního stíhání v kauzách DPP, což ho podle jeho slov znepokojilo. Dostal nicméně pokyn doručit vzkaz a na schůzce na Alšově nábřeží napsal Dvořákovi částku na magnetickou tabulku.
„Redl mě bez dalšího vysvětlení požádal, abych mu (Dvořákovi) vzkázal: pět milionů,“ potvrdil Augustín. Dvořák podle něj „kývl, poděkoval a řekl, že je s Redlem domluvený“.
Jak „průser“ s Borensteinem spustil akci 50 milionů?
Augustín tvrdí, že následně v klíčovém hlasování ve vedení DPP byznys s developerem Sergem Borensteinem zablokoval. Obchod podle něj „smrděl průserem.“
Redlova kriminální struktura ale i tento krok okamžitě využila, jak tvrdí Augustín ve výpovědi. Vzniklý prostor pootevřel dveře druhé developerské skupině, která byla do projektu Nových Holešovic zapojena, a to CPI miliardáře Radovana Vítka.
Ve výpovědi Augustín zmiňuje i jméno kontroverzního byznysmena Tomáše Pitra. Redl pověřil Zakariu Nemraha (Zakiho) coby svého nejbližšího muže a klíčového vyjednavače pro styk s byznysovou sférou, aby odletěl do Švýcarska. Zaki tam podle Augustína měl vyjednat 50 milionů korun jako odměnu.
„Najednou v rámci skupiny přišla informace, že Zaki poletí do Švýcarska. Nevím, zda letěl za Tomášem Pitrem, nebo přímo za Radovanem Vítkem, ale myslím, že to byl Vítek. Byl tam vyřešit nějaký prospěch pro skupinu, aby nám zaplatili za to, že jsme je dostali do projektu. A to je těch předmětných 50 milionů korun. Tuto informaci jsem získal od Zakiho – o těch 50 milionech. Že byly přislíbené v různých tranších v návaznosti na průběh toho projektu. Vím, že první tranše, a to jsem si absolutně jistý, bude ve výši 10 milionů korun a bude uhrazená potom, co DPP vloží své pozemky do společného podniku. Zda to bylo nějak smluvně ošetřené, jestli Zaki dal nějakou svojí firmu a řešil by to fakturami, nebo by to bylo cash, to nevím. Takové podrobnosti se mnou nikdo neprojednával. To si řešili za zavřenými dveřmi Zaki s Michalem Redlem, možná tam byl Pája Kos,“ řekl detektivům Augustín.
Klíčová postava Guči?
Augustínova výpověď detailně popisuje, jak se měla struktura skupiny systematicky napojit na finanční toky DPP a jaké role v ní jednotliví členové měli zastávat. Redla podle Augustína zajímala především fakturace za geomonitoring metra D. Augustín pravidelně posílal Redlovi data o geomonitoringu přes kryptotelefon.
Za klíčovou postavu pro identifikaci cílů označil Augustín podnikatele Pavla Dovhomilju, který měl přezdívku Guči a měl podle něj sloužit jako finanční analytik a detektiv. Augustín měl na Gučiho pokyn obstarávat citlivá data. Ty pak měl Guči analyzovat a určovat Redlovi, „kolik má od které firmy vybrat“.
Augustín také tvrdí, že právník Dalibor Kučera „uklidňoval“ nepříjemný spor s firmou Purum kvůli neoprávněné fakturaci, aby kauza nešla k soudu.
Zaki, Redlův klíčový vyjednavač, pak měl podle Augustína řešit úplatky ze zakázek na úklid. Tyto zakázky Redlova skupina kontrolovala přes společnost Centra podnikatele Michala Čamka, jak tvrdí Augustín. Čamkova firma, která spravuje mimo jiné i řadu nemovitostí hlavního města, měla v DPP získat lukrativní úklidové zakázky.
Ochrana a vizitky s číslem 508
Skupina dbala na svoji bezpečnost a maskování. Augustín popsal, že Dovhomilja (přes kontakt zvaný „Fru Fru“) nechal na začátku fungování skupiny zkontrolovat prostory Augustína a dalších členů kvůli odposlechům.
Kvůli ochraně v komunikaci používali smluvené vizitky. „Guči neustále tlačil na to, abych se potkával s různými dodavateli. Když jsem odmítl chodit po firmách a obíhat Prahu, tak jsem mu řekl, ať napíše seznam lidí a firem, se kterými jsme se měli bavit dál, se kterými jsme měli být ´přátelé´. A dá mi vyrobit vizitky s logem 508, což bylo číslo mé kanceláře. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale přišlo mi to jako praktické řešení: udělal by se seznam firem, ty by dostaly vizitku a když by přišly na návštěvu, tak by ji předložily a já bych hned věděl, že se bavím s někým, s kým se bavit mám,“ uvedl Augustín.
Augustín v rámci výpovědi zmínil „krypťáky“. „Myslím kryptované telefony. To navrhl Michal Redl, že je dobrá ochrana, abychom spolu mohli telefonovat. Krypťák mi dovezl Guči, naučil mě s ním zacházet. Já jsem pak s Michalem Redlem komunikoval právě přes krypťák, ale nebylo to často. Já jsem s ním obecně moc často nemluvil. Posílal jsem mu přes krypťák i nějaké interní informace z DPP, když jsem něco řešil, například kolik se v rámci DPP vyplatilo za geomonitoring… Kdo hradil náklady, to nevím, já jsem si jen jednou za čas koupil novou SIMku, kterou jsem vyměnil. Platil je asi Guči nebo Redl,“ líčil ochranná opatření Augustín.
