Musí jít o občana České republiky nebo cizince s trvalým pobytem, taková je podmínka nové skutkové podstaty trestného činu. Účastní-li se taková osoba konfliktu přímo, informacemi, dovednostmi nebo prostě cestuje do jiného státu za účelem zapojení se do nestátní ozbrojené skupiny v ozbrojeném konfliktu, bude potrestána až pěti lety vězení. Po návratu jsou tyto osoby hrozbou, neboť si osvojily vojenské praktiky. Podle návrhu má být vyloučeno použití nového paragrafu proti humanitárním pracovníkům nebo lovcům či sportovcům.
Uvádí se to v návrhu novely trestního zákona, který má Česká justice k dispozici. Ještě letos v lednu shledával stát současnou protiteroristickou legislativu včetně ustanovení o účasti v zahraničních ozbrojených konfliktech za dostačující. Vládní analýza nedoporučovala zákony měnit nebo doplňovat. Problém byl podle analýzy v neexistující definici terorismu, v charakteru současných konfliktů i v politice: „Český stát považuje některé nestátní ozbrojené skupiny za ,spřátelené s ohledem na zájmy, hodnoty a postoje republiky´. Odlišit povstání, likvidaci opozice, obranu islámu proti nevěřícím a separatismus či domácí konflikt podpořený z jiné země, je takřka nemožné. Analýzu do meziresortního připomínkového řízení zaslalo v lednu Ministerstvo spravedlnosti,“ uvedla k tomu dříve Česká justice. Rozsáhlý a mimořádně zajímavý materiál se rovněž zabýval otázkou dokazování. Upozornil mimo jiné na fakt, že před soudem by z mnoha důvodů nemohly obstát důkazy od Bezpečnostní informační služby.
Za hrátky v cizích válkách trest
Lednová analýza rovněž popisovala složitost ve vztahu k mezinárodnímu právu: Důkazem o změně současného světa je pak charakter nynějších konfliktů. Většina domácích konfliktů má mezinárodní prvek: „Na tomto místě je vhodné poznamenat, že velká většina současných konfliktů nemá čistě mezinárodní či čistě vnitrostátní charakter. Jde o tzv. smíšené ozbrojené konflikty, kdy se z počátku vnitrostátní konflikty internacionalizují zapojením cizích států a kde se tak současně angažují státní i nestátní, domácí i zahraniční aktéři. Na aktivity zahraničních (teroristických) bojovníků, kteří se připojili k ozbrojené skupině tvořící některou ze stran v takovém konfliktu, tak budou ve většině případů dopadat právní režimy mezinárodního a vnitrostátního konfliktu paralelně,“ uvádělo se v Analýze. Jenže teď stát zcela změnil názor.
[mn_protected]
Vyplývá to z aktuálního návrhu novely trestního zákona, kam chce stát přidat § 321a. Jakákoli koketérie s cizími bojovníky má být nemilosrdně trestána. Ustanovení má vypadat takto:
Mohlo by vás zajímat
- 321a
Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu
Osoba, která je občanem České republiky nebo má na území České republiky povolen trvalý pobyt a která se účastní činnosti nestátní ozbrojené skupiny zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu tím, že
- a) se zapojí do bojové činnosti takové skupiny,
- b) jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání trestného činu uvedeného v písmenu a),
- c) získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání trestného činu uvedeného v písmenu a), nebo
- d) cestuje do jiného státu nebo do České republiky za účelem spáchání trestného činu uvedeného v písmenu a), b) nebo c),
bude potrestána odnětím svobody až na pět let.
Bude muset jít o úmyslný trestný čin, uvádí se v důvodové zprávě.
Stát má strach z vracejících se občanů a migrantů
Co je příčinou změny názoru? Český stát má obavu z občanů a osob s dlouhodobým pobytem navracejících se do České republiky z občanských válek a jiných ozbrojených konfliktů v cizině. „Jako bezpečnostní riziko je však třeba vnímat i určitá jednání osob vykonávaná v rámci jejich účasti v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu, které nenaplní definici teroristické skupiny a které ani nebudou podléhat vedení jiného státu. Toto bezpečnostní riziko existuje jak ve vztahu k České republice, tak i ve vztahu k zemi, kde se daný konflikt odehrává,“ uvádí se k návrhu v důvodové zprávě.
Podle návrhu hrozí nebezpečí zakládání extremistických skupiny a verbování: „V případě České republiky jde o zvýšenou hrozbu toho, že takové osoby si během své účasti v dané skupině osvojí řadu vojenských praktik s rizikem jejich využití po svém následném návratu do České republiky. Tyto osoby mohou rovněž po svém návratu mít sklon k zakládání různých radikálních či extremistických skupin či k členství v nich nebo ke snaze získat své následovníky v boji. Ve vztahu ke státu, v němž se ozbrojený konflikt odehrává, pak zapojování těchto osob představuje jedno z rizik nežádoucího prodlužování tohoto konfliktu, včetně všech negativních jevů, které s sebou ozbrojený konflikt přináší,“ stojí ve zprávě.
Stačí, když se spojí a zaměří tři individua
„Navrhovanou změnou by mělo dojít k napravení dnešního nevyhovujícího stavu. Bez významu není ani skutečnost, že kriminalizací trestnosti účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu dojde rovněž k narovnání dosavadní disproporce, kdy možnost trestního postihu závisela toliko na skutečnosti, se kterou stranou v ozbrojeném konfliktu daná osoba sympatizovala a ke které se připojila – jednalo-li se o vládního aktéra, šlo dané jednání při splnění dalších podmínek kvalifikovat jako službu v cizích ozbrojených silách dle § 321 trestního zákoníku, pokud se však jednalo o aktéra nestátní povahy (například o povstalecké síly), nebylo dané jednání trestněprávně postižitelné,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Pro naplnění této nové podstaty bude podle důvodové zprávy stačit, když se spojí alespoň tři individua: „Pro naplnění skutkové podstaty není zapotřebí formalizované členství v takové skupině, ale postačuje faktické, byť konkludentní včlenění do tohoto typu skupiny. Nestátní ozbrojenou skupinou se rozumí společenství nejméně tří trestně odpovědných osob s určitou mírou organizovanosti a trvalosti, kdy takové společenství osob není organizační součástí vojska či ozbrojených sil cizího státu, resp. ani nepodléhá vedení takového státu. Vždy rovněž půjde o skupinu ozbrojenou, byť není nutné, aby byli vždy ozbrojeni všichni členové dané skupiny, postačí splnění této podmínky u části z nich,“ uvádí se ve zprávě.
Kromě toho bude muset taková skupina mít „zaměření“: „Znak „zaměření na působení v ozbrojeném konfliktu“ bude naplněn i tehdy, pokud se nestátní ozbrojená skupina bude dosud pouze připravovat na své aktivní působení v probíhajícím ozbrojeném konfliktu, například výcvikem osob. Tento znak pak bude naplněn i v době příměří či klidu zbraní, neboť zaměření skupiny na působení v ozbrojeném konfliktu trvá i za těchto stavů, i když zrovna neprobíhá aktivní bojová činnost,“ stojí v důvodové zprávě.
Lovci, sportovci a humanitární pracovníci jsou vyvinění
Stát současně prostřednictvím důvodové zprávy prohlašuje, koho se ustanovení týkat nebude: „Z daného znění by mělo dále vyplývat, že se v žádném případě nejedná o postih osob, jež by se v zahraničí účastnily činnosti nestátních ozbrojených skupin, které však s ozbrojeným konfliktem nemají nic společného. Například zapojování se do činnosti zahraničních sportovních či loveckých oddílů, byť zcela nevhodně v době, kdy na daném území probíhá ozbrojený konflikt,“ vysvětluje se v důvodové zprávě doslova.
Dopředu bude také vyloučeno, aby se uvedených činů dopustili humanitární pracovníci, protože tak stát rozhodl a tak to stojí v důvodové zprávě: „Vyloučeny z aplikace navrhovaného § 321a trestního zákoníku tak budou osoby požívající ochrany podle mezinárodního humanitárního práva (např. humanitární pracovníci, lékaři, zdravotníci apod.), neboť tyto osoby, jejichž účelem je poskytování humanitární či zdravotnické pomoci, se takto vymezených forem účasti v rámci výlučného výkonu povinností v souladu s mezinárodním humanitárním právem nedopouštějí,“ uvádí se v důvodové zprávě doslova.
[/mn_protected]
Irena Válová
