Za hnutí Přísaha bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty kandiduje ve Středočeském kraji na osmém místě jeho bývalá sekretářka Jaroslava Burianová. Od policie byla „odejita“ kvůli podezření, že svému někdejšímu nadřízenému měla údajně „donášet“ informace z útvaru poté, co odešel k celníkům. To se ale neprokázalo. Dnes je členka Přísahy Burianová administrativní pracovnicí, ale také přísedící u Krajského soudu v Praze. Vyjma Burianové je „trojkou“ středočeské kandidátky Přísahy bývalý Šlachtův podřízený z celní správy Libor Žofka. Ten shodou okolností v roce 2014 kandidoval do zastupitelstva Českého Brodu za TOP 09, v roce 2018 pak za TOP 09 a nezávislí Český Brod.
To, že je hnutí Přísaha vystavěno především na bývalých příslušnících bezpečnostních složek, se znovu a znovu potvrzuje. Ve volbách do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji je jeho jedničkou pravá ruka Roberta Šlachta a „politický mozkový trust“ Tomáš Sochr z Nenačovic na Berounsku.
Jednačtyřicetiletý Sochr se podle zpráv z bezpečnostní komunity umí potkat mimo jiné se známými zákulisními hráči, například lobbistou Romanem Janouškem nebo Vítem Bártou, což by přímo pro šéfa Přísahy představovalo problém. Ekonomický deník získal od několika zdrojů z policejní komunity navíc důvěryhodné informace, že tyto kontakty Sochr udržuje dodnes.
Kandidát za TOPku, dnes Přísahy
Ale i na dalších místech kandidátky se objevují zajímavé postavy.
Například bývalý vysoce postavený celník (i z éry Roberta Šlachty na celní správě) Libor Žofka z Českého Brodu.
Padesátiletý Libor Žofka přitom v minulosti v komunálních volbách kandidoval za TOP 09 v Českém Brodě. A to v roce 2014, o čtyři roky později si pak pokus o zvolení zopakoval za TOP09 a nezávislí Český Brod.
Mohlo by vás zajímat
Dnes Žofka působí jako volební manažer Přísahy.
„Libora Žofku, který v minulosti působil na celní správě, jsme vybrali, protože ho dlouhodobě známe,“ nechal se o Žofkovi slyšet Robert Šlachta.
Oddaná kandidátka
Osmé místo kandidátky zaujala pětašedesátiletá Jaroslava Burianová z Mníšku pod Brdy. Ta je bývalou letitou sekretářkou Roberta Šlachty. U policie působila 42 let, nejprve jako vyšetřovatelka, pak jako civilní zaměstnankyně. Od Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) byla „odejita“ kvůli podezření, že svému někdejšímu nadřízenému měla údajně „donášet“ informace z útvaru poté, co odešel k celníkům.
Na podzim roku 2017 si ji nechal předvolat její šéf tehdejší ředitel NCOZ Michal Mazánek a měl jí sdělit, ať z útvaru dobrovolně odejde, protože je podezřelá z vynášení informací.
Odbor vnitřní kontroly NCOZ přišel na to, že Burianová nahlížela do řady dokumentů, přestože jí to vůbec nepříslušelo. Kontroloři identifikovali více než padesát přístupů do systému, v němž jsou vedeny trestní spisy. Server Seznam Zprávy dokonce uvedl, že identifikovaných přístupů bylo 60.
„Některé z těchto dokumentů obsahovaly citlivé ‚operativní‘ informace, upozornila kontrola. To jsou například ty, které policisté dostali od informátorů nebo je zjistili z odposlechů. A ve spisech, do nichž Burianová nahlížela, měla být také ‚interní komunikace vrcholných funkcionářů Policie ČR‘,“ napsal Seznam Zprávy.
Burianovou proto začala prověřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jenže úniky informací se vždy těžko prokazují, a stejné to bylo i v případě Jaroslavy Burianové, takže jí vedení policejní centrály nakonec v tichosti proplatilo ušlou mzdu.
„Poté, co jsem odmítla a trvala na tom, že jsem nic neprovedla, jsem dostala výpověď,“ řekla v roce 2019 serveru Seznam Zprávy Jaroslava Burianová.
Ze sekretářky soudkyní
Dnes je členka Přísahy Burianová administrativní pracovnicí, jak tvrdí webová prezentace kandidátů Šlachtova hnutí. Ale je také přísedící u Krajského soudu v Praze.
„O tom, že přísedící Jaroslava Burianová je členkou politické strany a kandiduje za ni ve volbách do Poslanecké sněmovny soudu nebylo dosud nic známo a dozvěděl se to na základě Vašeho dotazu. Nicméně samotné členství v politické straně a kandidatura ve volbách není okolností, která by bránila výkonu funkce přísedící/ho,“ sdělil Ekonomickému deníku předseda senátu a mluvčí Krajského soudu v Praze Jiří Wažik.
Právní postavení přísedících u soudu obsahuje zákon o soudech a soudcích. Paragraf 60 tohoto zákona upravuje, že přísedícím (stejně jako soudcem) může být ustanoven státní občan České republiky, který je plně svéprávný a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu.
Jediné konkrétní omezení pro výkon funkce přísedícího pak nabízí ustanovení §74 tohoto zákona, kde je stanoveno, že funkce přísedícího není slučitelná s funkcí člena komory Parlamentu, jakož i s jinými činnostmi, o nichž to stanoví zákon.
Znamená to, že samotná kandidatura přísedící Burianové ve volbách automaticky nevede k nemožnosti vykonávat funkci přísedícího. Tato situace by podle Jiřího Wažika nastala až zvolením do Poslanecké sněmovny či Senátu, respektive až složením slibu člena komory Parlamentu.
„Pochopitelně je však potřebné, aby se i přísedící, stejně jako soudce, choval v takovýchto politických aktivitách zdrženlivě. Teoreticky pochopitelně může nastat situace, kdy by mohla být znevěrohodněna jeho nestrannost, kupříkladu pokud by měl rozhodovat věc, která by měla nějakou souvislost s konkrétní politickou stranou či politickou příslušností. V takové situaci však má přísedící možnost vyslovit svou podjatost a z konkrétní věci být vyloučen. Pokud bych se jako předseda senátu dozvěděl, že existuje u přísedícího pochybnost o jeho poměru k věci, třeba právě pro jeho veřejně proklamovanou politickou příslušnost, inicioval bych jeho vyloučení pro tuto konkrétní věc,“ vysvětluje soudce Wažik.
Podstatné je, aby přísedící (shodně jako soudce) dostál obecnému postulátu upravující výkon jejich funkce formulovaném v zákonu o soudech, který uvádí, že soudce i přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
„Soud nemá v úmyslu v tuto chvíli jakkoliv omezovat politickou angažovanost přísedících (což se týká i konkrétně paní přísedící Burianové), ostatně řada z nich je členy politických stran a je politicky aktivní. To by se pochopitelně změnilo v situaci, kdy by byl některý z nich zvolen do komory Parlamentu. V takové situace by měl přísedící rezignovat, pokud tak neučiní, předseda soudu podá žádost o jeho odvolání zastupitelstvu, které jej do funkce zvolilo,“ pokračuje Jiří Wažik.
Soudce podotýká: „Nicméně přesto platí, že soud se snaží apelovat na své přísedící (a platí to i pro soudce) aby byli ve svých politických projevech zdrženliví, aby to nezavdalo jakoukoliv pochybnost o jejich nezávislosti a nestrannosti. Tento apel s ohledem na blížící se parlamentní volby (a také s odkazem na Váš dotaz) bezpochyby znovu zazní.“
Pokud získám mandát, skončím
Ekonomický deník kontaktoval čerstvou kandidátku do sněmovních voleb Jaroslavu Burianovou telefonicky, ta ale oznámila, „že má zrovna v kanceláři lidi“, a odkázala na e-mail na doméně Přísahy.
„Tuto skutečnost jsem Krajskému soudu neoznamovala, nemám tuto povinnost. V případě zvolení do poslanecké sněmovny složím svoji funkci přísedícího v souladu se zákonem,“ sdělila v e-mailové reakci Jaroslava Buriánová Ekonomickému deníku.
Přísedící soudu se Burianová stala loni v srpnu. Členkou Přísahy, respektive členkou přípravného výboru, se stala dnem jejího zaregistrování letos 8. dubna.
„V loňském roce jsem byla přísedící u jednoho případu a v letošním roce též u jednoho případu. Evidenci odpracovaných hodin nemám u sebe, bude založena v mém účetnictví a také na mzdovém oddělení Krajského soudu. Dne 8.1.2021 jsem na svůj účet obdržela honorář od Krajského soudu ve výši 167,-Kč a dne 9.4.2021 částku ve výši 241,-Kč,“ pokračuje Burianová, která je od 1. května zaměstnaná v Přísaze.
„Vaší poslední otázce, která se týká mých politických ambicí ve vztahu k mé funkci přísedící zcela nerozumím, jako přísedící ctím nestrannost a znovu Vám opakuji, že v případě zvolení do poslanecké sněmovny složím svoji složím tuto funkci tak, jak mi ukládá zákon č.6/2002 Sb.,“ zareagovala na otázku: „Jaké jsou prosím vaše politické vize a cíle? A to zejména s ohledem na vaše angažmá u soudu. Poprosím tedy o váš pohled na vyšetřování kriminality a vymáhání spravedlnosti.“
„Pokud jde o můj pohled na vyšetřování kriminality a vymáhání spravedlnosti, opírám jej, mimo jiné, o konkrétní zkušenosti z případů, týkajících se osob, které osobně znám. Tyto případy se táhnou řadu let, kdy v jednom z těchto případů probíhá např. soudní řízení přes 5 let, a bylo vyneseno několik rozporuplných rozsudků. Jednou z priorit našeho hnutí je zrychlení a zjednodušení trestního řízení, v rámci níž se budeme např. zasazovat o rekodifikaci zastaralého trestního řádu,“ shrnula svůj pohled na českou spravedlnost Jaroslava Burianová.
Na středočeské kandidátce jsou vyjma bývalých členů ÚOOZ a celní správy k nalezení i tři dosud aktivní státní zaměstnanci: na 25. místě Valentina Prokopová ze Čtyřkol, na 27. Tomáš Vančata z Kladna a na 29. Jaromír Zbuzek z Berouna.
Jan Hrbáček
