Pátek, 1. července, 2022

Za problémy s příjmem DVB-T2 často můžou nekvalitní antény, tvrdí ČTÚ

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

S přechodem na nový systém televizního pozemního vysílání DVB-T2 zaznamenává Český telekomunikační úřad (ČTÚ) množící se stížnosti na kvalitu televizního příjmu. Při místním šetření však technici úřadu často narazí na problém v anténě nebo přijímací soustavě u diváka, kdy je televizní příjem DVB-T2 signálu v daném místě bezproblémový, ale právě nevhodná anténa nebo nevhodně řešený přijímací řetězec je zdrojem problémů s příjmem, výpadků signálu, případně příjem úplně znemožňuje. 

Základem pro bezproblémový příjem DVB-T2 vysílání je kvalitní venkovní anténa. Příjem na náhražkové antény nemůže být ze své podstaty stabilní a nelze ho garantovat ani v místech s dostatečnou kvalitou pokrytí vysílače, upozorňuje ČTÚ.

Správné umístění

U bytových domů je vhodná kvalitně provedená společná televizní anténa (STA). Zpravidla se využije střešní anténní systém a za pomoci kanálových zesilovačů nebo programovatelného zesilovače se signál rozvádí do jednotlivých bytů. 

U individuálních antén na rodinných domech je vhodné anténu umístit ven na střechu nebo jiné místo v dostatečné výšce nad terénem, umístění antény na půdě může být problematické. 

„Volíme vždy kvalitní venkovní anténu pro pásmo UHF (kanály 21–48). Tyto antény mají většinou délku kolem 60 až 80 centimetrů u menších typů, přibližně 100 až 130 centimetrů u těch výkonnějších a nejčastěji využívaných a až tři metry u těch nejvýkonnějších,“ popisuje ČTÚ v nejnovější monitorovací zprávě.

Efektivita příjmu signálu

Mezi anténami jsou rozdíly v ceně, ale také v kvalitě příjmu. Směrovost a zisk antény udává laicky řečeno efektivitu antény v příjmu signálu ze žádaného směru a také potlačení příjmu z jiných směrů, kam anténa nemíří. 

U systému DVB-T2 se využívají rozsáhlé jednofrekvenční sítě, kdy mohou jednotlivé vysílače mezi sebou interagovat a směrová anténa problematické situace omezí. 

Pozor na náhražkové antény

Ze zkušeností ČTÚ vyplývá, že se v poslední době velmi rozšířily různé „aktivní“ venkovní antény. Typicky se jedná o náhražkovou anténu – samotný dipól, kovový plíšek nebo jen kus drátu – ukrytý v plastovém krytu a doplněný zesilovačem. 

„Prodejci tyto antény často nabízejí jako speciálně vhodné pro DVB-T2 vysílání, HD příjem a podobně. Realita je taková, že směrovost a kvalita těchto výrobků je výrazně horší než u nejlevnějších klasických antén, zato cenově běžné antény výrazně převyšují,“ upozorňuje ČTÚ.

Úřad varuje i před tím, že prodejci často udávají nereálné parametry, zejména zisk antény neodpovídá skutečnosti. Často také označují vhodnost antény dle vzdálenosti od vysílače, což je z technického hlediska naprosto nepoužitelný parametr. Síla a kvalita signálu totiž může být několik kilometrů od vysílače v údolí horší než sto kilometrů daleko na kopci nebo v rovině. 

Prvky za anténou

Kromě samotné antény je častým problémem i zbytek signálového řetězce, tedy prvky za anténou. Koaxiální kabel od antény by měl být černý venkovní s PE izolací, která odolá povětrnostním vlivům. Bílé kabely nejsou do venkovního prostoru vhodné. Ty levnější vydrží na střeše třeba jen dvě nebo tři zimy, než se plášť kabelu začne rozpadat, do kabelu se dostane voda a kabel od antény tak může signál zhoršovat už tři roky po instalaci antény 

Další komplikace může způsobovat nedostatečné stínění kabelů, kdy se do kabelu dostává signál ze vzduchu, anebo rušení od domácích spotřebičů, datových rozvodů či nabíječek.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter