INZERCE

Vibrátor. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Za krádež vibrátoru v době koronaviru padl trest 14 měsíců. Původně dvouletý trest zrušil Nejvyšší soud

Lubomír Sogel z Nového Jičína si má za krádež vibrátoru v době nouzového stavu kvůli pandemii Covid-19 odpykat podle nového rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě 14 měsíců za mřížemi. Ekonomickému deníku to potvrdil jeho obhájce Lukáš Seibert. Sogel má už 10 měsíců takzvaně „odsezených“, do jeho kauzy ale zasáhl před prázdninami Nejvyšší soud. Recidivista má ovšem problém s nevykonanými obecně prospěšnými pracemi z minulosti, takže za mřížemi stráví zbylých 6 měsíců, plus bude muset vykonat trest za 300 hodin nevykonaných prací.

Lubomír Sogel z Nového Jičína se k dnešnímu soudu nedostavil, vysvětlení znělo, že mu ujel vlak.

Kvůli krádeži vibrátoru za necelou „pětistovku“ korun poslal původně ostravský soud Lubomíra Sogela pravomocně na dva roky za mříže.

Policie Sogela obvinila z toho, že vloni 6. dubna ukradl v DM drogerii ve Frenštátě pod Radhoštěm vibrátor značky Durex Play Pure Fantasy za 499 korun. Erotickou hračku si měl v obchodě strčit do bundy a odejít bez zaplacení.

Lubomír Sogel se proti druhoinstančnímu rozsudku dovolal k Nejvyššímu soudu a ten rozsudek Krajského soudu Ostravě zrušil v celém rozsahu. Obviněného Sogela pak soud nevzal ani do vazby, ve které dlel po zadržení kvůli krádeži.

Podle dnešního rozsudku si má Sogel za krádež vibrátoru v době nouzového stavu 14 měsíců za mřížemi. Ekonomickému deníku to potvrdil jeho obhájce Lukáš Seibert.

Sogel má už 10 měsíců takzvaně „odsezených“, do jeho kauzy ale zasáhl Nejvyšší soud. Recidivista má ovšem problém s nevykonanými obecně prospěšnými pracemi z minulosti, takže za mřížemi stráví 6 měsíců, plus bude muset vykonat trest za 300 hodin nevykonaných prací. Znamená to, že Sogel si nemůže kvůli dřívějšímu vyhnutí se obecně prospěšným pracem požádat o podmínečné propuštění.

Šlo jen o běžnou krádež

Nejvyšší soud v dovolání řešil, zda je spáchání krádeže Sogelem v době vyhlášeného nouzového stavu dovozováno naplněním znaku, že obviněný spáchal čin za stavu události vážně ohrožující život a zdraví lidí veřejný pořádek nebo majetek.

„V tomto směru lze připustit, že v minulosti k této otázce bylo ze strany soudů přistupováno různě, když ovšem pro posouzení této otázky je rozhodující rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021 (sp. zn. 15 Tdo 110/2021), podle kterého naplnění zákonného znaku podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného zločinu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní. Tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání skutku jeho pachatelem,“ stojí v usnesení senátu Marty Ondrušové.

Podle tohoto citovaného rozhodnutí takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení i jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachatelem nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch. Anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (nap. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním).

„O takovou naznačenou situaci se v dané věci nejednalo, když se jednalo o zcela běžnou krádež v obchodě, nijak nesouvisející s vyhlášeným nouzovým stavem. Lze tedy uzavřít, že dovolání obviněného ve vztahu k použité právní kvalifikaci je důvodné a rozhodnutí spočívá na nesprávné právní kvalifikaci skutku, nebo soudy nižších stupňů učinily nesprávné právní posouzení skutku, pokud u obviněného dovodily naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty zločinu krádeže pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí,“ lze se dále dočíst v usnesení Nevyššího soudu.

Tím byl dle předsedkyně senátu Marty Ondrušové odsuzující rozsudek soudu prvního stupně zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle trestního řádu, kterou v napadeném rozsudku nenapravil ani soud druhého stupně.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal podané dovolání důvodné ve vztahu k použité právní kvalifikaci, zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 10. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na zrušená rozhodnutí navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Podle trestního řádu pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Ostrav, aby věc znovu projednal.

Nemůže být rozhodnuto v neprospěch oproti původnímu rozsudku

V novém řízení Krajský soud v Ostravě tedy opětovně projedal odvolání obviněného a rozhod o něm. V novém řízení byl odvolací soud vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud.

„Úkolem odvolacího soudu bude, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících ustanovení trestního řádu, a s ohledem na výše uvedený právní názor Nejvyššího soudu, trestní věc obviněného znovu projednat v takovém rozsahu, aby mohl učinit zákonu odpovídající rozhodnutí,“ konstatoval senát Marty Ondrušové.

Odvolací soud měl kauzu znovu projednat ve smyslu úvah Nejvyššího soudu stran důvodnosti dovolací námitky obviněného ohledně naplnění zákonného znaku „za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“.

„V novém řízení nemůže být rozhodnuto v neprospěch obviněného proti původnímu rozsudku soudu druhého stupně, když dovolání bylo podáno toliko obviněným, a nikoliv Nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněného,“ podotkla v usnesení Marta Ondrušová.

Protože byla věc vrácena do stádia odvolacího řízení, pozbyl podkladu rovněž výrok o uloženém trestu. Nejvyšší soud se nevyjádřil více k námitkám obviněného směřujících do výroku o trestu.

„Pouze obecně je třeba zdůraznit, že obviněný je speciální recidivista (23 záznamu v rejstříku trestů), když v případu přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku není rozhodující výše způsobené škody, tato vůbec není znakem uvedené skutkové podstaty, takže námitka obviněného stran bagatelní trestné činnosti z hlediska výše způsobené škody se nejeví zcela odpovídající,“ upozornil Nejvyšší soud.

Zrušil-li Nejvyšší soud výrok o nepodmíněném trestu, musel rozhodnout zároveň o vazbě. Sogel tedy dlel tři měsíce na svobodě.

„Nejvyšší soud musel posoudit, zda v uvedené věci existují důvody vazby… …Bylo vzato v úvahu, že obviněný již byl ve výkonu trestu v nyní projednávané věci, takže lze předpokládat, že toto bylo pro něho určitým způsobem ponaučení, aby nepokračoval v trestné činnosti. Nejvyšší soud proto neshledal naplnění důvodu vazby,“ stojí v závěru rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze ukradeného vibrátoru, za který dostal odsouzený původně dvouletý trest „natvrdo“.

Soud tak rozhodl už 26. května, ale odůvodnění rozsudku vydal v druhé půlce července.

Jan Hrbáček