INZERCE

Pravděpodobnost, že ropný tanker - jako ten na fotografii - veze ruskou ropu klesla. Foto: Pixabay

Za dva týdny už nebude možné dovážet do zemí EU ruskou ropu po moři. Kdo může, tak tvoří zásoby

Za pouhé dva týdny – od 5. prosince – začne platit zákaz dovážet do zemí Evropské unie tankery ruskou ropu. O dva měsíce později zákaz importu postihne také dodávky nafty a dalších ropných produktů z Ruska. Poslední zprávy naznačují, že to nebude snadné a že lze očekávat potíže s nedostatkem některých rafinerských produktů na trhu.

Podle informací, které přinesly zahraniční tiskové agentury včetně Reuters a Bloombergu, v posledních týdnech vzrostl dovoz nafty a dalších pohonných hmot z Ruska. Ty se hromadí v Rotterdamu a dalších hlavních přístavech západní Evropy. Motivací se předzásobit se, dokud to jde. Pesimisté totiž varují, že po zastavení dovozu z Ruska vznikne na evropském trhu nedostatek pohonných hmot a jejich cena poroste.

Některé odhady dokonce uvádějí, že dodávky ropných produktů z Ruska v listopadu vzrostly na historická maxima. Odlišná je situace u dovozu surové ropy, která v posledních týdnech prudce padá. Dříve Rusové do zemí EU dodávali po moři okolo 1,5 milionu tun ropy týdně, letos v 45. týdnu to bylo dle údajů na webu analytického týmu Bruegel už jen 680 tisíc tun.

PKN Orlen ještě nakoupí 3 miliony tun

Zákaz dovozu ropy platný od 5. prosince se vztahuje právě na surovinu dopravenou tankery. Potrubní přeprava do rafinerií ve střední Evropě bude i nadále možná. Zdá se, že zpracovatelé ropy v regionu se prozatím ruské ropy nevzdají. Podle informací ruského deníku Kommersant bude polský PKN Orlen i v příštím roce ruskou ropu odebírat, a sice v objemu tří milionů tun.

Pro připomenutí: PKN Orlen má dlouhodobé smlouvy na dodávku ropy se společnostmi Rosněfť a Tatněfť. Smlouva s Rosněftí vyprší na konci roku a Poláci ji zřejmě už neprodlouží. Dohoda s Tatněftí je podle dostupných informací platná do prosince 2023. Není přitom jisté, kde tato ropa skončí. Může to být v české rafinerii v Litvínově, která právě od zmíněných ruských společností ropu nakupuje.

Polská vláda totiž slíbila, že na konci tohoto roku zastaví i potrubní dovoz ruské ropy. Stejný slib vydalo také Německo, kde jsou na dovozu ruské ropy tradičně závislé dvě velké rafinerie na východě země – Leuna a Schwedt. Německá vláda již v září sáhla k neobvykle ráznému kroku a uvalila nucenou zprávu na rafinerii ve Schwedtu, aby vyšachovala ze hry jejího majoritního akcionáře. Tím je ruská Rosněfť.

S odběrem ruské ropy potrubní cestou naopak dál počítají vedle České republiky také na Slovensku a v Maďarsku. Jediný slovenský zpracovatel ropy Slovnaft, ovládaný maďarskou společností MOL, sníží podle informací týdeníku Trend a dalších slovenských médií sníží podíl ruské ropy ze současných 95 procent na zhruba 60 procent. Děje se tak fakticky z donucení – kvůli možnosti vyvážet ropné produkty do okolních zemí.

Postupný odklon Slovnaftu

Slovnaft je totiž na slovenské poměry příliš veliký a tak nemalou část produkce exportuje. Například vyveze přes polovinu vyrobené nafty, hlavně do České republiky a Rakouska. Sankce přijaté Evropskou unií však od příštího roku neumožňují vývoz produktů vyrobených z ruské ropy (ty se mohou spotřebovat jen na domácím trhu a do konce příštího roku také v Česku). Podíl suroviny z jiných zdrojů má umožnit pokračování dodávek zahraničním odběratelům.

V pořadí šestý balík sankcí vůči Rusku vstoupil v platnost na začátku června. Jeho hlavním cílem je od začátku příštího roku omezit dovoz ropy z Ruska o 90 procent oproti hodnotám z minulých let. Několik členských zemí včetně České republiky, které mají problém zajistit si rychlou náhradu ruské ropy, získalo časový odklad.

dtr