První kilometry vysokorychlostních tratí se mají začít stavět v České republice v roce 2026. Na dodržení časových plánů jsou navázány zároveň finanční odměny pro vedení Správy železnic. Jednou z takových met bylo zpracování Studie proveditelnosti PPP VRT Morava do konce letošního roku. Studie je hotová od července. Správní rada Správy železnic jí přikládá ve svém usnesení z prosince loňského roku váhu 12 procent.
Jde pouze o jeden z projektů, které se v usnesení vyjmenovávají, svou váhu mají také plány elektrizace, instalace jednotného evropského zabezpečovače (ETCS) či modernizace tratí. Konkrétní sumy u odměn ale usnesení u akcí nezmiňuje. Stanovuje pouze klíčové ukazatele výkonnosti (KPI), které jsou vázané na odměnu za rok 2024. „Přesná výše odměn bude známa až po vyhodnocení KPI a schválení účetní závěrky Správy železnic,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí ministerstva dopravy Jan Jakovljevič.
Na dotaz ohledně případné výše odměn získal deník stejnou odpověď také od tiskového mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy. Gavenda doplnil, že odměny byly na základě těchto ukazatelů stanoveny jednak pro generálního ředitele Správy železnic a dále pro jeho náměstky pro modernizaci dráhy a ekonomiku.
V souvislosti s výstavbou vysokorychlostních tratí jsou kromě Studie proveditelnosti PPP VRT Morava podle ministerstva dopravy navázány odměny také na postup přípravy staveb VRT na úsecích Praha-Vršovice – Praha-Běchovice, Praha-Běchovice – Poříčany, Poříčany – Světlá nad Sázavou, Světlá nad Sázavou – Velká Bíteš, Velká Bíteš – Brno, Brno (Modřice) – Rakvice, Prosenice – Ostrava-Svinov, Praha-Balabenka – sjezd Lovosice, Ústí nad Labem – státní hranice SRN a také na trase Praha – Wrocław.
Jak zároveň poznamenal koncem července na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví ministr dopravy Martin Kupka (ODS), milníky výstavby vysokorychlostních tratí jsou navázány na KPI, které určují odměny lidem na Správě železnic, aby bylo jejich dodržení motivační.
„KPI pochopitelně kromě oblasti VRT sledují také projekty na konvenčních tratích, ale i další ukazatele,“ doplnil Dušan Gavenda. Termíny splnění jsou podle něj stanoveny nejčastěji do 31. prosince letošního roku. Studie proveditelnosti PPP a příprava úseků VRT mají souhrnně zmiňovanou váhu 12 procent.
V případě, že se stanovené termíny dodržet nepodaří, usnesení vyčísluje ale také srážky z odměny. Nejčastěji jde o 25 procent. Týká se to například zmiňované přípravy vysokorychlostních tratí.
Platy věc veřejná
Správa železnic ve své výroční zprávě za loňský rok uvádí celkové finanční náklady u svého vedení, jde o pět lidí, ve výši 41,2 milionu korun. V roce 2022 to bylo 38,2 milionu korun. U členů správní rady výroční zpráva konstatuje, že jim byly vyplaceny odměny v celkové výši 2,7 milionu korun, v roce 2022 pak ve výši 2,6 milionu korun.
Plat generálního ředitele a členů správní rady zároveň zveřejnil server Hlídačstátu.cz. Průměrný měsíční příjem generálního ředitele dosahoval například v roce 2023 částky 583 tisíc korun, celkový roční příjem byl mírně přes sedm milionů korun. Měsíční plat člena nebo členky správní rady byl přes 42 tisíc a roční příjem 511 tisíc korun.
Co bude mít ještě na výši odměn vliv? Roční odměnu generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody podle prosincového usnesení v letošním roce ovlivní kromě přípravy VRT mimo jiné zajištění zvýšení spolehlivosti a propustnosti železniční sítě. Snížení počtu narušení provozování drážní doprav kromě plánovaných výluk musí být oproti roku 2023 v roce 2024 o pět procent nižší. Dalším bodem je zlepšení komunikace a informovanosti laické i odborné veřejnosti o výkonnosti a spolehlivosti železniční sítě. Ukazatelem bude zpřístupnění informací o výkonech sítě a stavu plnění jízdního řádu. To vše má hodnotu pěti procent.
Usnesení zmiňuje také investiční oblast, která zahrnuje stavby, jež by měly být uvedené do provozu v roce 2024. Jde například o jednotný evropský zabezpečovač na trase Praha – Kolín, optimalizaci traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně), modernizaci železničního uzlu Pardubice či ETCS Praha-Uhříněves – Praha hl. n. (mimo). Usnesení uvádí u akcí váhu 12 procent, při nesplnění pak propad odměny o 25 procent.
Zásadnější vliv na odměnu má čerpání finančních prostředků ze schváleného rozpočtu, a to v celkovém objemu nejméně 95 procent. Jde o vznik a rozvoj digitálních technických map železnice, ETCS Pardubice (mimo) – Hradec Králové (mimo), ETCS Milovice – Praha hl. n. (mimo), modernizace trati Praha-Bubny (včetně) – Praha-Výstaviště (včetně) či optimalizaci trati Karlštejn (mimo) – Beroun (mimo), rekonstrukci železniční stanice Brno-Královo Pole a další. Projekty mají váhu 12 procent.
Usnesení v souvislosti s nimi zmiňuje i krácení odměny – v případě čerpání 90 procent až 95 procent krácení odměny na 60 procent, v případě čerpání 85 procent až 90 procent krácení odměny na 30 procent v případě nižšího čerpání než 85 procent krácení odměny na nula procent.
Pět procent má váhu předložení záměrů projektů prosté elektrizace na Centrální komisi ministerstva dopravy. Jde například o tratě Kladno – Kralupy nad Vltavou, Havlíčkův Brod – Hlinsko v Čechách, Zdice – Písek, Klatovy – Železná Ruda a Rudoltice v Čechách – Lanškroun. V případě nedodržení opět dojde ke snížení odměny o 25 procent.
Usnesení vyjmenovává také řadu projektů v souvislosti se zaváděním ETCS v České republice. Jde například o vypsání soutěže na zhotovitele na vybavení tratí ETCS vybraných staveb, konkrétně ETCS Choceň – Litomyšl a předložení záměru projektu na Centrální komisi ministerstva dopravy do 29. února letošního roku a vyhlášení veřejné zakázky na D+B do tří měsíců po schválení komisí. Usnesení zmiňuje i ETCS Třebovice v Čechách – Moravská Třebová a předložení záměru projektu na centrální komisi do 31. května a vyhlášení veřejné zakázky na D+B do tří měsíců po schválení komisí či ve stejném termínu ETCS Ejpovice – Radnice. Usnesení uvádí i další úseky.
Tereza Čapková
