Norsko se rychle loučí s benzinovými a naftovými motory. Loni mělo čistě elektrický pohon devět z deseti prodaných nových osobních aut. V Německu, donedávna hlavním pionýru přechodu na elektrický pohon, se elektroauta zabydlují velmi pomalu. Jak si lze spočítat z dat německého Spolkového úřadu pro motorová vozidla, momentálně jich u našeho souseda jezdí asi 1,7 milionu. A to by jich nejpozději v roce 2030 mělo na silnicích být minimálně 15 milionů. Takový cíl deklarovala končící spolková vláda ještě loni v dubnu.

Jak uvedl německý portál Tagsesschau, v Norsku mělo v loňském roce 88,9 procenta z prodaných nových aut bateriový pohon. Podstatně jinak to vypadalo v Německu, které ovšem bylo na evropské startovní čáře k elektromobilitě kdysi první. Loni se tam podle webu Statista.de bateriová auta na nových registracích podílela pouze 13,5 procenta s prodeji 380 609 aut. Oproti roku 2023, kdy našlo majitele 524 200 aut, to znamená pokles o zhruba 27 procent.

Německo přitom má anebo ještě nedávno mělo daleko větší ambice. Spolková vláda na konci března loňského roku vydala tiskovou zprávu, v níž říká: „Spolková vláda chce na německé silnice do roku 2030 přivést nejméně 15 milionů plně elektrických osobních aut“. Toto číslo zopakovala i v odpovědi na interpelaci AfD loni v dubnu.

Současná situace ale vypadá tak, že šance této ambice na naplnění jsou mizivé. Podle Spolkového úřadu pro motorová vozidla, pod nějž spadá registrace motorových vozidel a regulace jejich provozu, jezdilo loni na konci června na německých silnicích celkem 49,39 milionu osobních aut, z toho 3,1 procenta, tedy 1,53 milionu připadalo na auta s ryze elektrickým pohonem. Z dalších dat zmíněného úřadu lze vyvodit, že na konci loňského roku se celkový počet elektroaut zvýšil na 1,726 milionu.  

Mohlo by vás zajímat

Proč Norové kupují elektroauta?

„Norsko bude první zemí na světě, která z nového automobilového trhu prakticky odstraní dieselová a benzinová vozidla,“ uvedla podle Tagesschau.de šéfka norského Svazu elektroaut Christina Bu. Norsko, země bohatá na ropu, si dala za cíl od roku 2025 prodávat na primárním trhu pouze auta s elektrickým pohonem. K naplnění tohoto cíle má tedy velmi blízko. Nejprodávanějšími auty loni byla Tesla následovaná Volkswagenem a Toyotou.  

Zájem Norů o bateriová auta nepřišel sám od sebe. Tamější vláda zavedla vysoká cla na dovážená auta se spalovacím motorem. Elektroauta toho zůstala ušetřena a jejich majitelé navíc dostali daňové výhody. Důležité přitom je, že zavedená opatření platí dlouho, nejsou přechodná na krátkou dobu, jako tomu bylo třeba právě v Německu. „V jiných zemích často vidíme, že jsou nejprve nabídnuty daňové výhody a ty jsou posléze vzaty zpět,“ podotýká Bu. „To je důležitá lekce. Sestavte velký balíček pobídek a udělejte ho dlouhodobě předvídatelným,“ líčí filozofii norské vlády náměstkyně ministryně dopravy Cecilie Knibe Kroglundová.

Norsku ovšem pomáhá i skutečnost, že se v zemi nenachází žádná automobilka, takže neexistuje žádný lobbing za spalovací motory, jak je tomu v jiných evropských zemích. „Proto bylo v minulosti snadné uvalit na auta velmi vysoké daně,“ podotýká šéf největšího norského dovozce aut Harald A. Moeller. Šéfka norského svazu elektroaut Christina Bu má za to, že důležitou roli v oblibě elektroaut sehrává i to, že v zemi neexistuje žádný zákaz nákupu klasických aut.

Němci elektroauta nechtějí

V Německu se celkový prodej aut snížil. Hlavní roli přitom sehrává celková hospodářská situace a z ní pramenící nejistota domácností. Tempo poklesu nových registrací u elektroaut je ovšem proti poklesu registrací aut se spalovacím motorem mnohonásobné. Podle spolkového statistického úřadu Destatis se v zemi během prvních deseti měsících loňského roku registrovalo 2,34 milionu nových aut, což znamená meziroční pokles o 0,4 procenta. Bateriových aut dostalo majitele 312 tisíc, tedy o 26,6 procenta méně než před rokem. Podíl bateriových aut na celkových registracích se ve zmíněném období snížil z rovných 18 na 13,3 procenta.

Důvodů je několik. Prvním je konec prodejní podpory. Ta skončila na konci roku 2023. Přitom cena aut šla především v důsledku světové pandemie covidu a rozbití dodavatelských řetězců a vypuknutí válečných konfliktů nahoru. Překážkou je také velmi pomalý rozvoj dobíjecí infrastruktury. K tomu byly německé domácnosti zasaženy nebývale vysokou inflací a hospodářským růstem potácejícím se kolem nuly a zmíněná nejistota vyvolaná hospodářskou stagnací a vyčerpáním německého modelu růstu.