Norsko se rychle loučí s benzinovými a naftovými motory. Loni mělo čistě elektrický pohon devět z deseti prodaných nových osobních aut. V Německu, donedávna hlavním pionýru přechodu na elektrický pohon, se elektroauta zabydlují velmi pomalu. Jak si lze spočítat z dat německého Spolkového úřadu pro motorová vozidla, momentálně jich u našeho souseda jezdí asi 1,7 milionu. A to by jich nejpozději v roce 2030 mělo na silnicích být minimálně 15 milionů. Takový cíl deklarovala končící spolková vláda ještě loni v dubnu.

Jak uvedl německý portál Tagsesschau, v Norsku mělo v loňském roce 88,9 procenta z prodaných nových aut bateriový pohon. Podstatně jinak to vypadalo v Německu, které ovšem bylo na evropské startovní čáře k elektromobilitě kdysi první. Loni se tam podle webu Statista.de bateriová auta na nových registracích podílela pouze 13,5 procenta s prodeji 380 609 aut. Oproti roku 2023, kdy našlo majitele 524 200 aut, to znamená pokles o zhruba 27 procent.

Německo přitom má anebo ještě nedávno mělo daleko větší ambice. Spolková vláda na konci března loňského roku vydala tiskovou zprávu, v níž říká: „Spolková vláda chce na německé silnice do roku 2030 přivést nejméně 15 milionů plně elektrických osobních aut“. Toto číslo zopakovala i v odpovědi na interpelaci AfD loni v dubnu.

Současná situace ale vypadá tak, že šance této ambice na naplnění jsou mizivé. Podle Spolkového úřadu pro motorová vozidla, pod nějž spadá registrace motorových vozidel a regulace jejich provozu, jezdilo loni na konci června na německých silnicích celkem 49,39 milionu osobních aut, z toho 3,1 procenta, tedy 1,53 milionu připadalo na auta s ryze elektrickým pohonem. Z dalších dat zmíněného úřadu lze vyvodit, že na konci loňského roku se celkový počet elektroaut zvýšil na 1,726 milionu.  

Proč Norové kupují elektroauta?

„Norsko bude první zemí na světě, která z nového automobilového trhu prakticky odstraní dieselová a benzinová vozidla,“ uvedla podle Tagesschau.de šéfka norského Svazu elektroaut Christina Bu. Norsko, země bohatá na ropu, si dala za cíl od roku 2025 prodávat na primárním trhu pouze auta s elektrickým pohonem. K naplnění tohoto cíle má tedy velmi blízko. Nejprodávanějšími auty loni byla Tesla následovaná Volkswagenem a Toyotou.  

Zájem Norů o bateriová auta nepřišel sám od sebe. Tamější vláda zavedla vysoká cla na dovážená auta se spalovacím motorem. Elektroauta toho zůstala ušetřena a jejich majitelé navíc dostali daňové výhody. Důležité přitom je, že zavedená opatření platí dlouho, nejsou přechodná na krátkou dobu, jako tomu bylo třeba právě v Německu. „V jiných zemích často vidíme, že jsou nejprve nabídnuty daňové výhody a ty jsou posléze vzaty zpět,“ podotýká Bu. „To je důležitá lekce. Sestavte velký balíček pobídek a udělejte ho dlouhodobě předvídatelným,“ líčí filozofii norské vlády náměstkyně ministryně dopravy Cecilie Knibe Kroglundová.

Norsku ovšem pomáhá i skutečnost, že se v zemi nenachází žádná automobilka, takže neexistuje žádný lobbing za spalovací motory, jak je tomu v jiných evropských zemích. „Proto bylo v minulosti snadné uvalit na auta velmi vysoké daně,“ podotýká šéf největšího norského dovozce aut Harald A. Moeller. Šéfka norského svazu elektroaut Christina Bu má za to, že důležitou roli v oblibě elektroaut sehrává i to, že v zemi neexistuje žádný zákaz nákupu klasických aut.

Mohlo by vás zajímat

Němci elektroauta nechtějí

V Německu se celkový prodej aut snížil. Hlavní roli přitom sehrává celková hospodářská situace a z ní pramenící nejistota domácností. Tempo poklesu nových registrací u elektroaut je ovšem proti poklesu registrací aut se spalovacím motorem mnohonásobné. Podle spolkového statistického úřadu Destatis se v zemi během prvních deseti měsících loňského roku registrovalo 2,34 milionu nových aut, což znamená meziroční pokles o 0,4 procenta. Bateriových aut dostalo majitele 312 tisíc, tedy o 26,6 procenta méně než před rokem. Podíl bateriových aut na celkových registracích se ve zmíněném období snížil z rovných 18 na 13,3 procenta.

Důvodů je několik. Prvním je konec prodejní podpory. Ta skončila na konci roku 2023. Přitom cena aut šla především v důsledku světové pandemie covidu a rozbití dodavatelských řetězců a vypuknutí válečných konfliktů nahoru. Překážkou je také velmi pomalý rozvoj dobíjecí infrastruktury. K tomu byly německé domácnosti zasaženy nebývale vysokou inflací a hospodářským růstem potácejícím se kolem nuly a zmíněná nejistota vyvolaná hospodářskou stagnací a vyčerpáním německého modelu růstu.