Kritika evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS) od Prahy přes Berlín až po Paříž žene jejich cenu dolů. Z nástroje, který měl snižovat emise skleníkových plynů v rámci celé Unie, se nyní stal politický boxovací pytel. Ačkoliv od roku 2005 snížil emise v průmyslu a energetice o polovinu, dnes stále více členských zemí Unie nyní tlačí na to, aby se celý systém reformoval.
„Pokud to není dosažitelné a pokud to není ten správný nástroj, měli bychom být otevřeni jeho revizi. Nebo alespoň jeho odložení,“ řekl minulý týden německý kancléř Friedrich Merz na evropském průmyslovém summitu v Antverpách. Měl na mysli obchodování s emisemi.
Cena povolenek padá
Cena povolenek za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého po slovech lídra největší evropské ekonomiky okamžitě zamířila na trzích dolů a nyní se obchoduje okolo 72 eur. Ještě v polovině ledna to bylo o dvacet eur víc. Cena je nyní nejníže od loňského srpna.
Německý kancléř není jediný, kdo systém ETS kritizuje. Kromě českého premiéra Andreje Babiše nebo italské premiérky Georgie Meloniové to je také polský premiér Donald Tusk, jenž prosazuje rozsáhlé výjimky a cenový strop na evropském trhu s povolenkami. K opatrné kritice se přidal i francouzský prezident Emmanuel Macron, zástupce druhé nejsilnější unijní ekonomiky.
„Systém obchodování s emisemi se stal boxovacím pytlem pro evropské lídry. V následujícím období očekávám velký tlak na zmrazení prodloužení ETS nebo na jeho reformu,“ řekl analytik Dimitar Lilkov z Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia. Centrum je think-tankem Evropské lidové strany, která má největší zastoupení poslanců v Evropském parlamentu.
Politický rozkol
Kritika současného ETS donutila šéfku Komise Ursulu von der Leyenovou celý systém prodeje povolenek bránit. Hlavní přínos podle ní spočívá v tom, že nutí firmy, aby investovaly do inovací, pokud za uhlíkové povolenky nechtějí platit.
Ředitel německého chemického giganta BASF Markus Kamieth ale souhlasí s německým kancléřem v tom, že náklady na emisní povolenky nutí evropský průmysl, aby část energeticky náročné výroby přesouval mimo Unii. Více než stovka průmyslových organizací v evropském bloku požaduje snížení nákladů za energie ještě v tomto roce.
Mohlo by vás zajímat
Ceny energie jsou základem
Soustavnější kritika systému ETS podle Lilkova znamená hlavně to, že se politici začínají více zaměřovat na dostupné ceny energií pro evropský průmysl. „Zapomněli jsme, že energie je základem celé věci,“ uvedl.
Unie má navíc velké mezery v tom, jak může svůj energetický trh reformovat. Stále chybí energetická unie, větší diverzifikace energetických mixů členských zemí a odolné a spolehlivé elektrizační soustavy.
Částečně za to může nedostatek shody mezi členskými státy. „I v mnoha hlavních městech panuje zásadní konflikt. Co děláme se zemním plynem? Podepisujeme dlouhodobé dohody o dodávkách LNG. I když to může být v rozporu s našimi kritérii udržitelnosti,“ poznamenal.
Nákupy amerického plynu rostou
Ukazují to čísla. Unie se sice loni v prosinci dohodla na zákazu dovozu ruského plynu do konce roku 2027, členské státy současně uzavírají nové smlouvy na dodávky LNG z USA. Dovoz amerického zkapalněného plynu do Unie prudce roste.
Z 21 miliard metrů krychlových v roce 2021 na odhadovaných 81 miliard metrů krychlových v roce 2025, uvedl americký Institut pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA). Do roku 2030 by se měl podíl amerických dodávek fosilního zdroje zvýšit z 57 procent až na 80 procent.
Reforma systému ETS
Komise plánuje ve třetím čtvrtletí letošního roku představit svůj návrh na reformu systému ETS. Má řešit několik otázek. Patří mezi ně role odstraňování oxidu uhličitého, potenciální rozšíření do dalších odvětví, nová účetní pravidla pro dočasné zachycování uhlíku a rizika úniku uhlíku v odvětvích, na která se nevztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Bruselská exekutiva che také prověřit, jakým způsobem se využívají příjmy z emisních povolenek.
Další kritiku vyvolává i zavedení systému ETS2, který má dopadnout na silniční dopravu a vytápění budov. Kritici, mezi které patří Andrej Babiš a česká vláda, tento mechanismus úplně odmítají, i když došlo k jeho odložení na rok 2028. Babiš tvrdí, že nový systém povolenek zdraží firmám i domácnostem pohonné hmoty i ceny vytápění.
