INZERCE

Jak vzpomínala Evropa a svět na pražské jaro?

Letošní 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa neuniklo ani špičkám Evropské unie, kteří se rozhodli připomenout ho po svém. Pozadu nezůstali ani čeští europoslanci a další významné osobnosti politického života.

Na rozdíl od některých čelních představitelů, kteří se zřekli veřejného vystoupení a uctění památky obětí okupace, která začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, se k této události vyjádřili všichni tři nejvyšší představitelé Evropské unie. Předseda Evropské rady Donald Tusk vyzdvihl touhu po svobodě a demokracii, která je univerzálním pojítkem všech zemí sjednocené Evropy.

Podobně se vyjádřil i předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, který vyzdvihl jednotu Evropy, ke které podle něj neexistuje alternativa. Dle jeho slov by si především mladí měli z událostí 21. srpna vzít ponaučení, že svoboda není samozřejmostí.

Snad nejemotivnější vyjádření přišlo od Jean-Claude Junckera, který vyzdvihl činy obyčejných mužů a žen, kteří tváří v tvář stáli proti tankům a vojákům se zbraněmi. „Ku příležitosti 50. výročí Pražského jara vzpomínáme na odvahu těch, kteří hrdě vzdorovali tankům a zbraním. Svoboda a respektování základních lidských práv nejsou samozřejmostí a je třeba o ně každý den bojovat,“ uvedl Juncker.

Co čeští europoslanci?

O poznání chladněji reagovali na výročí okupace překvapivě naši europoslanci. Z celkového počtu 21 europoslanců se přímo k výročí vyjádřilo jen pár. Například Dita Charanzová ve svém tweetu uvedla potřebu připomínat si a vysvětlovat především dětem, co se vlastně v roce 1968 stalo a co obnáší pojmy jako Pražské jaro nebo normalizace.

Komunističtí europoslanci přešli výročí mlčením. Zato Luděk Niedermayer připomněl srpnové události rovnou 2 tweety a varoval před zlehčováním komunistické ideologie.

Europoslanec a stálý kandidát na ministra zahraničí za ČSSD Miroslav Poche uctil památku 50. výročí apelem na připomínání si historie a zároveň pochválil speciál Radiožurnálu, který minutu po minutě zrekonstruoval vysílání z 21. srpna 1968.

Další europoslanci například nepřišli s vyjádřením, ale svůj postoj dali najevo jinak. Třeba Michaela Šojdrová si změnila úvodní fotku svého Twitter účtu, kde stojí: 1968 – 2018 „Nesmíme zapomenout“. I Pavel Telička, který rovněž nepřišel s vyjádřením týkajícím se přímo událostí roku 68, si neodpustil komentář týkající se chování některých politických aktérů. Zároveň vyzvedl projev slovenského prezidenta Andreje Kisky a „pochválil“ absenci projevu Miloše Zemana.

Ze světa

K projevům úcty se přidaly i další známé osobnosti politického života. Bývalá ministryně zahraničních věcí USA a česká rodačka Madeleine Albrightová připomněla krátkodobý úspěch okupačních vojsk, který však v dlouhodobém pohledu a v porovnání s ideály demokracie neměl nikdy šanci obstát.

Podobně se vyjádřil i německý ministr zahraničí Heiko Maas, který prohlásil, že „násilné ukončení pražského jara ukazuje, že je možné svobodu na čas potlačit. Svobodu všech a navždy ale potlačit nelze.“

Filip Hanka