Sobota, 27. listopadu, 2021

VZP bojuje o to, aby z Milostivého léta těžili i její klienti. Na penále jí dluží 16 miliard

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny včera znovu řešila takzvané Milostivé léto. Při přípravě akce, která umožňuje zbavit se exekucí vůči státu, obci, kraji nebo jimi vlastněným podnikům, se totiž pozapomnělo na to, že penále bývá posuzováno jako samostatná pohledávku ze zdravotního pojištění. To by vedlo k tomu, že by 16 miliard, které pojištěnci VZP dluží na penále, odpuštěno nebylo. Největší česká zdravotní pojišťovna se proto s ministerstvem spravedlnosti snaží najít způsob, jak to změnit, a to buď formou výkladu ministerstva spravedlnosti, nebo změnou zákona. Každopádně zatím prosí pojišťovna exekutory o shovívavost do doby, než bude jasno. Milostivé léto ovšem nebylo jedinou věcí, kterou se včera správní rada VZP zabývala – řešila také návrh zdravotně pojistného plánu pro příští rok či organizační změny, které je nutno provést v souvislosti s novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění.

„Předkladatel zákona Milostivé léto, což je exekuční řád, nikoliv zákon o veřejném zdravotním pojištění, vycházel z předpokladu, že člověk má mít šanci splatit svůj dluh a nebýt za to postihován – což stoprocentně podporujeme. Jenomže stále platí další zákony, včetně zákona o VZP, kde je napsáno, že součástí nucené splatnosti jistiny je i penále. Není tedy na nás, abychom o tomto rozhodovali,“ uvádí předsedkyně správní rady VZP Věra Adámková, která tak vyvrací tvrzení některých médií, že má správní rada možnost rozhodnout o odpuštění penále.

Celkově by se Milostivé léto mohlo týkat dluhů ve výši 29 miliard, kdy 13 miliard činí základní pojistné a 16 miliard tvoří penále.

„Naši klienti ale mají několik možností, jak zažádat individuálně o změnu tvrdosti zákona – domluvit si splátkový kalendář. VZP při tom opakovaně penále odpouští, protože se s člověkem chce dohodnout, ale záleží na dlužníkovi, zda s pojišťovnou vstoupí do jednání. Milostivé léto je oproti tomu krátkodobá záležitost a dotýká se dluhů spojených s exekucí,“ doplňuje Adámková.

Že zákon o Milostivém létu neřeší problémy klientů, kteří jsou v exekuci kvůli neplacení pojistného, potvrdila i konzultace s ministerstvem zdravotnictví a dosavadní judikatura vztahující se ke zdravotnímu pojištění, kdy soudy opakovaně posuzují penále jako samostatnou pohledávku ze zdravotního pojištění. Nejednoznačný výklad zákona tak vystavuje VZP riziku zpětných sankcí kvůli následné rozdílné interpretaci. Proto pojišťovna požádala o výklad naplňující záměr zákona ministerstvo spravedlnosti, které provádí státní dohled nad exekuční činností.

Správní rada, která se problematikou zabývala už na svém zářijovém zasedání, včera přijala usnesení, že chce být informována hned, jakmile ministerstvo spravedlnosti sdělí právní názor na věc. Vedení pojišťovny by pak mělo okamžitě podniknout kroky, aby s dluhy pomohlo co největšímu počtu klientů.

„Děláme vše pro to, abychom našli alternativní výklad, jinak by se zákonná norma stala pro 230 tisíc našich klientů i klientů dalších zdravotních pojišťoven nekonzumovatelnou. Ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti proto hledáme cestu a snažíme se najít způsob, jak postavit naše případné rozhodnutí výkladem zákona směrem k dlužníkovi. Krajní variantou je úprava normy, tedy novelizace zákona 286/2021 tak, aby definoval penále mimořádně jako příslušenství, nikoliv jako jistinu,“ popisuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Než VZP najde způsob, jak aplikovat zákon i na své klienty, poprosila již minulý týden pojišťovna smluvní exekutory o shovívavost. „Žádám tímto exekutory, abychom společně dostáli záměru zákona a nečinili překážky těm, kdo se ke svým dluhům postaví čelem a budou chtít využít aktu Milostivého léta,“ uvedl tehdy Kabátek. Podle něj má přitom akt Milostivého léta pro VZP i ekonomický rozměr, protože motivuje ke splacení dluhu klienty, jejichž penále se vyšplhalo do částek, které již nejsou schopni splatit.

Rezervy by VZP měly vystačit do konce roku 2024

Na včerejším zasedání správní rada projednala také první verzi návrhu zdravotně pojistného plánu na příští rok a střednědobého výhledu na roky 2023 a 2024. „Zdravotně pojistný plán je sestaven velmi konzervativně a realisticky plánován jako schodkový. Důvodem je navýšení mezd zdravotníků a navíc nevíme, jak se bude vyvíjet výběr pojistného, protože ekonomika je velká neznámá. Předpokládaný výsledek hospodaření pro rok 2022 tak představuje schodek ve výši 5,9 miliardy, který bude plně pokryt ze stávajících rezerv,“ poukazuje Věra Adámková.

Nárůst výběru pojistného je předpokládán ve výši 6,1 miliardy, což je o 4,1 procenta více. Zároveň od ledna dojde k navýšení platby za státní pojištěnce o 200 korun. Celkové příjmy VZP tak vzrostou o 6,1 procenta, tedy o 14,6 miliardy na celkových 255,5 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči by pak měly vzrůst o 12,6 miliardy, což vychází z parametrů nastavených úhradovou vyhláškou (celkem osm miliard je počítáno na náklady spojené s covidem). Zároveň by mělo docházet k plnění rezervního fondu, a to z fondu provozního, kde se očekává úspora na vlastním hospodaření VZP v rekordní výši skoro dvě miliardy.

„Na konci roku 2022 VZP předpokládá celkový zůstatek na účtech ve výši 20,1 miliardy korun, což umožní pokrýt předpokládané schodky v hospodaření v letech 2023 a 2024. Odhad je velmi realistický, střízlivý a předpokládá, že dopad pandemie bude i v příštích letech, i když ho neumíme úplně přesně vyčíslit – proto tam ponecháváme rezervu,“ vysvětluje Věra Adámková.

Co se týče střednědobého výhledu, v roce 2023 se předpokládá schodek ve výši 10,4 miliardy a v roce 2024 ve výši 9,2 miliardy, což znamená celkem 19,6 miliardy korun – které by měla pokrýt zmíněná rezerva.

Rozhodování o nároku na úhradu bude dvoustupňové

Pokud se pak podíváme na hospodaření v tomto roce, činil na konci září konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění 14,1 miliardy a rezervní fond byl naplněn do zákonné výše 2,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu za leden až září činí 1,4 miliardy (zdravotně pojistný plán stanovuje výsledek hospodaření v tomto roce ve výši minus 9,7 miliardy). Celkové příjmy zatím dosáhly 179,7 miliardy (77,6 procenta plánu), přičemž výběr pojistného tvořil 110,6 miliardy. Očekávané celkové čerpání by mělo být 178,2 miliardy korun (73,9 procenta plánu), náklady na zdravotní služby pak tvoří 171,2 miliardy.

Správní rada se vedle toho včera věnovala také organizačním změnám, které vyžaduje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ty se týkají rozhodování o nároku pacienta na úhradu zdravotních služeb.

„Podle stávajícího stavu posuzuje nárok pojištěnce na úhradu zdravotní péče revizní lékař, v případě přeshraniční péče pak zdravotní pojišťovna. S účinností od 1. ledna příštího roku se to sjednotí a o všech nárocích bude v prvním stupni rozhodovat zdravotní pojišťovna. V případě protestu by to pak posuzovala revizní komise jako kolegiální orgán podle správního řádu. Celkový finanční dopad zřízení těchto kolegií bude 7,5 milionu ročně, ale bude tu možnost pro pojištěnce i pojišťovnu, aby rozhodnutí o tom, co se hradí, bylo dvoustupňové,“ říká místopředseda správní rady Bohuslav Svoboda.

Michaela Koubová

Článek vyšel na portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník náleží do vydavatelství Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter