Není to tak dávno, co z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen zazněla převratná myšlenka na možný vznik evropské špionážní služby ve stylu americké vojenské rozvědky – CIA. V březnu letošního roku dostal bývalý finský prezident Sauli Niinistö misi od Leyenové, aby předložil podrobnou zprávu o připravenosti bloku na válku a civilní obranu, spolu s návrhy na zlepšení. Ve svém plánu Niinistö říká EU, aby vyvinula „plnohodnotnou službu zpravodajské spolupráce na úrovni EU, která může sloužit jak strategickým, tak operačním potřebám,“ a dodává, že k ochraně infrastruktury je zapotřebí „síť proti sabotážím“. Čeští armádní zpravodajci jsou k této myšlence poměrně skeptičtí.
Lidé na sociálních sítích reagovali na oznámení o možném vzniku evropské CIA satirickými a posměšnými komentáři. „Ale již existuje špionážní agentura ve stylu CIA, která operuje po celé Evropě. Jmenuje se CIA,“ zavtipkoval jeden uživatel na adresu X. „Navrhuji nazvat novou agenturu Gestapo,“ zažertoval další. Takové komentáře svědčí o náladě v dnešní Evropě, kde se jakýkoli politický návrh přicházející z Bruselu obvykle setkává s velkou dávkou skepticismu a nedůvěry.
Je zapotřebí více práce na „posílení kontrašpionážní práce v institucích EU,“ řekl Sauli Niinistö poté, co plán představil spolu s von der Leyenovou. Připomněl přitom, že mnoho diplomatů bylo vyhoštěno z hlavních měst kvůli obviněním ze špionáže a Brusel se stal horkým místem pro agentskou činnost se stovkami institucí a ambasád umístěných ve městě. A co víc, ruská válka proti Ukrajině způsobila chaos v celé EU – od bezpilotních letounů monitorujících armádní výcviková střediska až po zmařené pokusy o atentáty na zbrojaře a útoky na podmořskou infrastrukturu.
Západní spojenci již sdílejí zpravodajské informace – se sítí Five Eyes, která spojuje agentury ve Spojených státech, Austrálii, Kanadě, na Novém Zélandu a ve Velké Británii – a taková agentura EU by se měla zaměřit na dobré využití informací, které jsou již funkční, řekl Niinistö. „Musíme si navzájem důvěřovat,“ řekl Niinistö.
Mohlo by vás zajímat
Vznik evropské CIA je ovšem v dohledné době nepravděpodobný, což zmiňuje i české Vojenské zpravodajství (viz níže). Clickbaitový titulek listu Politico o vzniku americké CIA totiž odkazuje jen na jeden z mnoha návrhů obsažených ve zprávě, jejímž autorem Niinistö je.
Niinistö zmínil nedostatečnou analýzu zpravodajských informací (SIAC), která v současné době závisí na dobrovolných příspěvcích tajných služeb členských států. Jeho zpráva zdůrazňuje potřebu strukturovanějšího a spolehlivějšího sdílení zpravodajských informací ze strany členských států.
Kromě role SIAC zpráva také navrhuje případný rozvoj služby EU pro zpravodajskou spolupráci, která by se v podstatě rovnala nadnárodnímu orgánu, který by doplňoval národní zpravodajské aktivity.
Niinistö navrhl společně s členskými státy vypracovat návrh na vznik plnohodnotného obranného zpravodajství na úrovni Evropské unie, které může sloužit jak strategickým, tak operativním potřebám, k rozhodování v oblasti politického plánování. A to, aniž by napodobovalo úkoly vnitrostátních orgánů členských států, zpravodajských služeb, pokud jde o jejich úlohu při shromažďování zpravodajských informací.
Klíčovým souslovím jsou operativní potřeby, zde narážíme na zmiňovanou CIA, která operuje pod krytím v nepřátelských destinacích, v Rusku, Číně či na Blízkém východě a jinde. Podle některých představ by společná evropská vojenská služba totiž strategické informace nejen analyzovala, ale operativním způsobem i získávala za pomoci vysazených tajných agentů v nepřátelských zemích.
Niinistö upozorňuje na nedávné krize – zejména na válku na Ukrajině – a obhajuje přístup „komplexní připravenosti“, který by zajistil, že EU bude moci „fungovat za všech okolností“ prostřednictvím integrované reakce na přeshraniční krize. Tento přístup musí podle zprávy zahrnovat rámec „celé vlády a celé společnosti“, který umožní aktivní účast občanů, soukromého sektoru a veřejných orgánů.
Zpráva dále předkládá směsici vágních návrhů, jako je pěstování „kultury připravenosti“ v rámci orgánů EU a mezi občany, dlouhodobé investice do kritické infrastruktury a obrany, formalizace meziodvětvové reakce na krize a „posílení kapacit EU pro sdílení zpravodajských informací“. To druhé je to, čeho se chytila většina novinových zpráv.
Jednou z oblastí, na kterou je třeba se podle Niinista zaměřit, je posílení shromažďování a sdílení zpravodajských informací na úrovni EU, zejména pokud jde o zlepšení jednotné kapacity EU pro analýzu zpravodajských informací (SIAC), která v současné době závisí na dobrovolných příspěvcích členských států. Zpráva proto zdůrazňuje potřebu strukturovanějšího a spolehlivějšího sdílení zpravodajských informací ze strany členských států. Ještě kontroverznější je, že kromě role SIAC zpráva také navrhuje případný rozvoj služby EU pro zpravodajskou spolupráci, která by se v podstatě rovnala nadnárodnímu orgánu, který by doplňoval národní zpravodajské aktivity.
„Vytvoření společné tajné služby EU nepovažujeme za reálný a snadno proveditelný krok. Z těchto důvodů ani nebudeme reagovat na jednotlivé dotazy. Obecně lze konstatovat, že spolupráce mezi evropskými tajnými službami probíhá a výměna informací se ještě zintenzivnila po začátku války na Ukrajině,“ odpověděl mluvčí českého Vojenského zpravodajství Jan Pejšek na otázky Ekonomického deníku.
Ekonomický deník požádal o reakce i ministerstvo obrany a Generální štáb české armády, ale byl odkázán na reakci armádních zpravodajců. „V kompetenci resortu obrany je v tomto směru pouze Vojenské zpravodajství, které Vám Vaše dotazy zodpovědělo viz níže. Za ministerstvo obrany k této odpovědi nemáme žádný doplňující komentář,“ zareagovala Simona Cigánková z tiskového odboru ministerstva obrany.
Co vlastně stojí v analýze někdejšího finského prezidenta Niinista?
„Přijměte společná opatření, která nepřátelským zpravodajským službám co nejvíce ztíží jejich činnost
působit v Evropské unii. Rozpory v kontrarozvědných postupech členských států, právních předpisech a nedostatečné přeshraniční sdílení informací mohou být zneužity záškodnickými subjekty. I když se tyto záležitosti týkají národní bezpečnosti, a jsou proto v kompetenci každého členského státu, spolupráce na úrovni EU by mohla pomoci minimalizovat hrozby, kterým čelíme ze strany zahraničních zpravodajských služeb, jejichž cílem je škodit nám,“ napsal mimo jiné Sauli Niinistö.
„Zajistěte, aby žádný členský stát nemohl být zneužit jako bezpečné útočiště nebo slabý článek pro zahraniční zpravodajských služeb k působení proti jiným členským státům, orgánům EU nebo jiným mezinárodním organizacím nacházejícím se v EU. Členské státy EU by měly sladit a harmonizovat minimální právní definice a opatření ve všech členských státech, aby se dařilo odhalovat veškerou špionáž a související nezákonné tajné činnosti. Zajistěte bezproblémovou výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány při zástupci nepřátelských zpravodajských služeb jsou vyhoštěni z jednoho členského státu, aby se zabránilo jejich pozdějšímu přesunu do jiného členského státu (a to i pod jinou identitou). Toto by mohlo zahrnovat například společnou zabezpečenou databázi vysoce rizikových osob,“ doporučil.
„Je třeba posílit jednotnou zpravodajskou analýzu EU (SIAC), kterou tvoří Zpravodajské a situační centrum EU (INTCEN) a vojenské zpravodajství EU jako součást Vojenského štábu EU v ESVČ (obě tyto složky pracují pod vysokým představitelem), je důležitým úkolem. SIAC již poskytuje strategické analýzy založené na zpravodajských informacích sdílených členskými státy, které jsou podporovány zpravodajskými informacemi z otevřených zdrojů (OSINT)… …Dlouhodobým cílem EU by měla být plnohodnotná služba pro spolupráci v oblasti zpravodajských služeb, která by sloužila všech orgánů EU a členských států. Cílem by nemělo být napodobování úkolů členských států, národních zahraničních zpravodajských služeb a vnitrostátních bezpečnostních služeb, ani zasahovat do jejich výsadních práv v oblasti národní bezpečnosti. Místo toho by se měl zaměřit na další rozvoj SIAC do podoby služby, která by byla schopna plně podporovat činnosti a institucionální vedení EU v souladu s širokou a jedinečnou úlohou Unie jako
poskytovatele bezpečnosti s ohledem na vnitrostátní kapacity členských států a v souladu s nimi ve shromažďování zpravodajských informací. To by mělo rovněž podpořit kontrarozvědnou činnost orgánů EU.
při ochraně sebe samých, svých informačních systémů a svých zaměstnanců před tajnými činnostmi,“ akcentoval finský exprezident.
Niinistö dále zmínil posílení spolupráce mezi SIAC a příslušnými bezpečnostními útvary/odděleními Evropské komise, generálním sekretariátem Rady a dalšími orgány EU a členskými státy s cílem koordinovat konkrétní úkoly v oblasti kontrašpionáže, posílení bezpečnostní a kontrarozvědné činnosti v orgánech EU a dále rozvoj schopností čelit hrozbám ze strany nepřátelských zahraničních zpravodajských služeb. Dále navrhl vypracovat společně s členskými státy návrh na způsoby plnohodnotné spolupráce se zpravodajskými službami, zpravodajské spolupráce na úrovni EU, která by odstranila nedostatky ve zpravodajských aktivitách a lépe propojit zpravodajské služby na úrovni EU kvůli vnitřní a vnější bezpečnosti s rychlým a přesným vyhodnocováním zpravodajských informací, které může sloužit
strategickým i operativním potřebám politického plánování a rozhodování na úrovni EU.
Sečteno, podtrženo: V současné době je jen pramalá šance, že by Evropská unie v dohledné, horizontu vybrala ty nejlepší a nejchytřejší špiony či tajné agenty pro kariéru ve vysoce rizikových misích v zahraničí. Čemuž by navíc bránila děraá exekutiva EU.
„Všichni víme, že shromažďování zpravodajských informací je v první řadě odpovědností členských států. Měli bychom stavět na zlepšení toku informací, shromažďování informací a shromažďování zpravodajských informací,“ řekla Ursula von der Leyenová.
Existuje řada dalších oblastí, kde by blok měl posílit svou připravenost na konflikt, řekl Sauli Niinistö a navrhl zákon o připravenosti EU, který by stanovil „principy, standardy a cíle“, podle kterých by země měly spolupracovat. „EU například postrádá milion odborníků na kybernetickou bezpečnost, podotkl Niinistö, a i když neobhajuje brannou povinnost, zasadil se o to, aby členské země zavedla programy, které přivedou do národních obran civilisty.
Stávající tajné služby také musí podle něj co nejvíce ztížit aktivity nepřátelských zahraničních agenturoperovat kdekoli v EU.
Niinistöva analýza se zajisté promítne do druhého funkčního období šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ve kterém bude mít EU vůbec prvního komisaře pro obranu, který bude mít za úkol vypracovat bílou knihu o obraně, jež by měla být publikována příští rok na jaře.
