Česko dokončilo návrh zákona k regulaci umělé inteligence. Místo přísných sankcí a byrokracie přináší firmám mentoring, možnost testovat AI v chráněném prostředí a slibuje mírnější přístup k menším pochybením. Návrh má jen deset stran a 26 paragrafů a patří k nejjednodušším adaptacím evropského AI Actu v EU.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek zákon představil na workshopu pořádaném Advokátní asociací pro AI a organizací prg.ai. Návrh je minimalistický. „Neměli jsme ambici přepisovat evropské nařízení do češtiny. Vytvořili jsme adaptaci, která jen upřesňuje, co po nás AI Act vyžaduje. Nechceme přidávat další byrokracii,“ říká.
Zákon tak pouze technicky ukotvuje, jak budou v Česku fungovat pravidla stanovená Bruselem. Resort s jeho pomocí především usiluje o vytvoření co nejlepšího prostředí pro rozvoj umělé inteligence bez zbytečné zátěže pro firmy. Návrh aktuálně prochází vnitřním připomínkovým řízením na ministerstvu průmyslu a obchodu. V příštím týdnu ho plánuje poslat do mezirezortního připomínkového řízení.
„V první řadě jde o projev legislativní efektivity, kterou velmi vítám, a která by u nás prospěla více zákonům. Nařízení svou povahou nepotřebují transponovat, tudíž zákon doplňuje skutečně jen to nezbytné,“ hodnotí výsledek několikaměsíčních legislativních prací předseda výkonného představenstva Advokátní asociace pro AI Filip Drnec.
Co se v zákoně dočteme?
Návrh zákona o umělé inteligenci počítá s tím, že dohled nad plněním povinností převezmou tři instituce: Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů a Česká národní banka. Zároveň vznikne oznamující orgán, který dohlédne na notifikované organizace posuzující shodu AI systémů s regulací. Tím se má stát Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Podle Kavalírka je návrh přívětivý zejména k malým a středním podnikům a start-upům, aby nezadusil čerstvě se rozvíjející obor. Výslovně počítá s tím, že menší prohřešky proti zákonu a evropskému nařízení české úřady hned nepotrestají. Firmy na chybu nejprve upozorní a dají jim lhůtu k nápravě. Návrh navíc umožňuje i nižší pokuty pro firmy, které sice pochybí, ale ne závažně.
Podle Kavalírka by měl mírnější režim sankcí platit například v situaci, kdy firma zapomene uvést v dokumentaci některé požadované informace nebo je nevysvětlí dostatečně specificky. Přesný výčet takzvaných přestupků menšího významu ministerstvo průmyslu a obchodu teprve ladí. Měl by ale řešit široké spektrum případů. „Asi k tomu vytvoříme nějaký český pokyn, co si pod tím představujeme,“ řekl České justici Kavalírek.
Mohlo by vás zajímat
Komunikace s úřady i v angličtině
Návrh zákona rovněž počítá s větší otevřeností vůči mezinárodnímu prostředí. Například v komunikaci s certifikačními autoritami bude možné používat angličtinu. Tím se má snížit jazyková bariéra a usnadnit zapojení zahraničních týmů nebo mezinárodních partnerů do vývoje a posuzování systémů umělé inteligence.
Trenažér pro firmy
Jednou z klíčových novinek je také vytvoření takzvaného regulatorního sandboxu. „Bude to něco mezi trenažérem a myšlenkovým trustem, kde budou napojení odborníci, kteří firmám poradí, jak dovyvinout jejich AI systém a jak splnit regulatorní požadavky,“ popisuje Kavalírek. V rámci sandboxu se budou moci vývojáři setkávat mimo jiné s experty z Českého telekomunikačního úřadu, kteří budou na zdejší AI firmy dohlížet.
Firmy, které sandboxem projdou, obdrží závěrečnou zprávu, která jim může usnadnit vstup na trh, jednání s partnery nebo investory. „Je to inkubátor směrem k regulacím. Pomáháme firmám připravit se na to, co se od nich bude očekávat,“ vysvětluje Kavalírek. Naopak sandbox podle něj nemá zajišťovat podnikům peníze na vývoj a trénování umělé inteligence.
Sandbox má umožnit vývojářům experimentovat, ladit algoritmy a plnit požadavky nařízení ještě před uvedením jejich produktu na trh.
„Pokud třeba firma vyvine AI pro zdravotnictví, v sandboxu ji může otestovat na reálných datech pacientů, samozřejmě za přísných podmínek ochrany soukromí, a urychlit tak uvedení bezpečného produktu pro nemocnice,“ vysvětluje partner a specialista na IT právo a kybernetickou bezpečnost z kanceláře DLA Piper Tomáš Ščerba.
Bílá místa české regulace
Ale nestačí, aby zákon jen nalinkoval základní nastavení sandboxu. Důležité podle právníků i lidí z byznysu je také to, aby zákonná pravidla obsahovala pojistky proti „zneužití moci“ při udělování sankcí.
„Úřad se díky sandboxu dozví, v čem jsou patrné chyby konkrétního systému a co všechno jeho vývojář opomněl. V krajním případě pak může dozorový orgán státní kontroly opravdu zaútočit těmi konkrétními znalostmi na ta nejslabší místa systému i související dokumentace, což může ve výsledku jejich vývojáře výrazně poškodit,“ popisuje hrozící riziko Ščerba. To vše jen kvůli tomu, že se firma dobrovolně zapojila do testování.
Právě od nyní představeného návrhu zákona se v odborných kruzích čekalo, že tyto obavy rozptýlí. Jenže nakonec problematiku ochrany před zneužitím informací vůbec neřeší. „Návrh sandbox popisuje relativně stručně – kdo ho bude provozovat na základě jakých zákonů,“ upřesňuje Kavalírek.
Řešení problému resort „přehodil“ na Českou agenturu pro standardizaci. „Ta nyní začíná připravovat provozní standardizační dokument, který jasně popíše, co sandbox dělá a co smí a nesmí. A v něm to vyřeší,“ slíbil Kavalírek.
Zvolené řešení rozhodne o tom, jak moc bude Česko atraktivní pro rozvoj umělé inteligence. „Z pohledu České republiky je sandbox příležitost, jak podpořit domácí ekonomiku, přilákat zahraniční projekty k testování u našich orgánů, udržet tuzemské kapacity u nás a budovat image Česka jako země otevřené inovacím,“ upozorňuje Tomáš Ščerba.
Nejistota? Rozhodne až nová vláda
Slabým místem připravovaného zákona je také to, že ho ministerstvo dokončilo těsně před volbami. Současné vedení resortu, které stálo za vznikem nové normy, tak už zřejmě nedostane šanci provést ji celým schvalovacím procesem až k finálnímu vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Ministerstvo nicméně věří, že když si úřady a zainteresované instituce prodiskutují své připomínky vůči předloze ještě před volbami, nová vláda se návrhu chopí a předloží ho parlamentu. „Máme informaci od ostatních politických stran, že je to pro ně téma a pokračovat by v tom chtěly,“ říká Kavalírek.
Ostatně i rychlost, s jakou se podaří Česku napsat potřebnou regulaci a v jaké kvalitě, nakonec rozhodne o tom, jakou roli bude Česko v AI branži hrát. To silně ovlivní i budoucí konkurenceschopnost země.
„Ať už se ujme moci jakákoli vláda, v aktuálním návrhu zákona nespatřuji skutečně nic, co by mělo být na závadu, a tedy i zásadně měněno. Zásadními testy již prošel,“ míní Filip Drnec z Advokátní asociace pro AI. Předpis má podle něj především Česku umožnit naplno využít potenciál AI technologií a přitom pomoci ochránit evropské fundamentální hodnoty a zásady. „Tento závazek bychom měli splnit bez dalšího,“ uzavírá Drnec.
