Hodně neklidné spaní teď mají politici ve třech balkánských zemích. Hledají cesty, jak se narychlo zbavit problémového ruského vlastníka rafinerií. Jinak na ně dopadnou drtivé americké sankce zacílené na ruské ropné koncerny – a všechny firmy, které s nimi obchodují. Srbové a Bulhaři závodí s časem. Hovoří se dokonce o možném znárodnění rafinerií.
Bulharský parlament už schválil možnost dosadit do rafinerie v Burgasu, kterou vlastní Lukoil, státem jmenovaného správce. Do jeho kompetencí má vedle řízení podniku patřit i právo prodat akcie držené Lukoilem. Pro představu: Rafinerie Lukoil-Neftochim je největší společností v zemi, loni vykázala tržby téměř 4,7 miliardy eur. Na bulharském trhu s ropnými produkty má téměř monopolní pozici.
Americké sankce, nebo prohraný soud s Rusy?
Rozhodně to není snadné rozhodování. Na jedné straně je strašák amerických sankcí, které mají vstoupit v platnost už v pátek 21. listopadu. Po jejich zavedení si nikdo neodváží odeslat platbu Lukoilu ani jeho dceřiným firmám, což se fakticky rovná vynucenému zastavení provozu balkánských rafinerií. Na druhou stranu je zde riziko, že Lukoil se bude proti zabavení majetku bránit soudně a Bulhaři mu budou muset platit miliardové odškodnění.
Bulharsko přestalo dovážet ruskou ropu loni v březnu a přešlo na alternativní dodávky z Kazachstánu, Iráku a Tuniska. Avšak nedokázalo se včas zbavit ruského vlastníka rafinerie v Burgasu. Proti vynucenému prodeji či znárodnění dle webu BalkanInsight protestuje ruská velvyslankyně v Sofii Eleonora Mitrofanovová. Podle jejích slov jednají Bulhaři „velmi riskantně a vytvářejí nebezpečný precedent“.
Srbové nabízejí nadstandardní cenu
Do nové strategické hry „Vyžeň Rusa z rafinerie“ se zapojil dokonce i srbský prezident Aleksandar Vučić, který měl historicky k režimu Vladimira Putina blízko. Teď nabízí, že za 56 procent akcií v rafinerii NIS, kterou drží Gazprom, zaplatí klidně vyšší než obvyklou cenu. „Chceme se vyhnout konfiskaci nebo znárodnění,“ doplnil Vučić.
Jak připomíná web Serbia Energy, Srbsko dostalo od americké federální vlády tři měsíce na vyřešení otázky vlastnictví rafinerie. Tím řešením má být úplné stažení ruského Gazpromu z podniku NIS. Banky pod tlakem amerických sankcí již dříve přestaly srbskou rafinerii financovat a chorvatský provozovatel ropovodu JANAF jí zastavil dodávky. Starší zásoby ropy vydrží už jen na jeden týden provozu rafinerie.
Mohlo by vás zajímat
Prodej v rychlém tempu
Do třetice je zde Rumunsko. Ruský Lukoil v zemi vlastní třetí největší rafinerii Petrotel Ploiesti, síť 320 čerpacích stanic a práva na průzkum ložisek plynu v Černém moři. Ministr energetiky Bogdan Ivan před týdnem prohlásil, že Rumunsko musí převzít kontrolu nad majetkem Lukoilu v zemi a zajistit tak energetickou bezpečnost a ochránit pracovní místa.
Web Romania-Insider.com s odvoláním na ministra Ivana napsal, že chuť koupit Petrotel a další aktiva mají nejméně tři zájemci. Jedním z nich má být americký investiční fond Carlyle. Ten je již na rumunském trhu aktivní, prostřednictvím společnosti Black Sea Oil and Gas se stal třetím největším producentem zemního plynu v Rumunsku. Web spekuluje o zájmu ze strany maďarského koncernu MOL a řecké skupiny Hellenic Petroleum.
