Pokud by se stávající zásoby použitého jaderného paliva recyklovaly a znovu použily jako palivo pro pokročilé rychlé reaktory, mohlo by podle mezinárodní ekologické skupiny RePlanet vyrábět elektřinu s nulovými emisemi uhlíku pro Evropu až 1000 let. Skupina to uvedla v aktuálním prohlášení.
Ve své nové zprávě – What a waste: RePlanet uvádí, že evropské jaderné reaktory „mají za sebou dlouhou historii bezpečného používání a po desetiletí poskytovaly obrovské množství čisté elektřiny“.
Upozorňuje ale, že reaktory využívají méně než 1 procento skutečného energetického potenciálu přírodního uranu, z něhož se vyrábí palivo, a že ozářené palivové soubory vyjmuté z reaktorů jsou považovány za jaderný odpad.
„Tento jaderný odpad sice nepředstavuje vážnou hrozbu pro životní prostředí nebo zdraví – ve srovnání s odpadem produkovaným jinými průmyslovými odvětvími zaujímá triviální objem a nikomu neškodí, pokud je řádně odstíněn a zabezpečen – ale představuje politickou výzvu a patří k nejčastěji uváděným důvodům přetrvávajícího odporu proti bezuhlíkové jaderné energii,“ uvádí se ve zprávě.
RePlanet konstatuje, že využití tohoto použitého paliva v nové generaci reaktorů na bázi rychlých neutronů by eliminovalo jeho odpadní charakter prostřednictvím bezuhlíkového procesu přeměny odpadu na energii.
Mohlo by vás zajímat
Skupina dále uvádí, že většina zbývajících produktů štěpení by se během 200 až 300 let vrátila na úroveň radioaktivity srovnatelnou s původní uranovou rudou.
„To znamená, že současné strategie hlubinného ukládání mohou být zjednodušeny a omezeny,“ navrhuje se ve zprávě.
Zpráva zjistila, že na základě výpočtu založeného především na současných zásobách uranu „je v jaderném ‚odpadu‘ dostatek energie na provoz Evropy při současné spotřebě elektrické energie“ po dobu 600 až 1000 let.
Zpráva dále vypočítává: „Pokud se v globálním měřítku zohlední nekonvenční zdroje uranu a thoria, je jaderné palivo v podstatě neomezené: stačí k zásobování rostoucí lidské civilizace bezuhlíkovou energií po dobu desítek tisíc let a pravděpodobně mnohem déle“.
Ve zprávě také stojí, že ačkoli ekonomika rychlých reaktorů není v současné době ověřena, pokud by se zdroje, které jsou v současnosti určeny k hlubinnému geologickému ukládání použitého paliva, místo toho přesměrovaly do programu rychlých reaktorů, který by umožnil opětovné využití tohoto paliva, změnilo by se to v užitečnou součást legitimní kruhové hospodářské činnosti.
Vydáním zprávy vyzývají organizátoři kampaně RePlanet evropské zelené strany, aby ukončily svůj „nebezpečný a nevědecký“ odpor vůči jaderné energii. To je podle ní obzvláště důležité vzhledem k nedávnému zveřejnění souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), která ukazuje, že světu rychle dochází čas na dostatečné snížení emisí uhlíku, aby splnil pařížský cíl 1,5 °C.
Organizátoři kampaně RePlanet uvádějí, že odpor proti jaderné energii se rovná klimatickému zdržování ze strany korporací vyrábějících fosilní paliva, protože zvýší emise uhlíku.
„Současné politické narativy se k vyhořelému jadernému palivu chovají, jako by šlo o odpad, který je třeba pohřbít pod zem a zanechat tak toxické dědictví budoucím generacím,“ uvedl Mark Lynas, autor klimatických článků a spoluzakladatel RePlanet.
„Bojovníci proti jaderné energetice se nikdy neunaví opakovat tuto mantru ve své kampani za uzavření jaderných elektráren bez ohledu na naši klimatickou nouzi. My však v této zprávě RePlanet ukazujeme, že jaderný odpad je prostě třeba účinně recyklovat, aby bylo možné vyrábět po staletí čistou energii pro Evropu a Spojené království. Tento materiál není odpad, ale palivo pro budoucnost,“ podotýká Lynas
„IPCC opět zcela jasně ukázal, že se prostě musíme zbavit fosilních paliv a že odpor k čistým energetickým technologiím, jako je jaderná energie, staví svět na cestu k nevratnému klimatickému kolapsu,“ uvedla generální tajemnice RePlanet Karolina Lisslö Gylfe.
RePlanet se popisuje jako „síť občanských charitativních organizací, které se řídí vědecky podloženými řešeními klimatických změn, kolapsu biodiverzity a nutnosti odstranění chudoby“.
(nik)