Ambiciózní cíle balíčku Fit for 55 versus zachování ekonomické konkurenceschopnosti – legislativním návrhům, které ovlivní klimatickou a průmyslovou transformaci Evropské unie, se na Radě pro konkurenceschopnost (COMPET) ve složení pro vnitřní trh a průmysl věnovali ministři členských států. Ukazuje se, že dopad balíčku na země s vysokým podílem průmyslové výroby bude mnohem větší než jinde. Problém už nyní představuje třeba nedostatečná produkce zelené energie.
Přestože Česká republika zelenou transformaci evropské ekonomiky podporuje, zároveň zdůrazňuje, že balíček Fit for 55 nesmí znevýhodnit průmyslové státy, oslabit naši konkurenceschopnost a energetickou soběstačnost.
„Jsme si vědomi, že je nutné vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropskou unii. Pro Česko je ale důležité zajistit, aby tento přechod byl sociálně spravedlivý a akceptovaný a aby zásadně nenarušil naši konkurenceschopnost. Některé návrhy v rámci balíčku Fit for 55 považujeme v tomto ohledu za obtížně proveditelné“, uvádí náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová, která se jednání účastnila.
Rostoucí ceny energií
Největší výzvou balíčku budou související náklady a rychlost implementace. Členské státy s vysokým objemem průmyslové výroby, včetně České republiky, balíček ovlivní mnohem více.
„Přestože už teď dramaticky zvyšujeme produkci zelené energie, nabídka stále nedokáže pokrýt rostoucí poptávku. Už nyní jsme svědky rostoucích cen energií pro podniky a spotřebitele a inflace, což pramení z příliš rychlé energetické transformace při nedostatečnosti zdrojů,“ zdůrazňuje Martina Tauberová.
Podle ní bude mít současná situace i značné společenské důsledky, mimo jiné pro zranitelné skupiny. Upozorňuje také, že je třeba diskutovat o budoucnosti energeticky náročných průmyslových odvětví, protože v některých není možné vzniku emisí oxidu uhličitého zcela zabránit.
Konec spalovacích motorů?
Jedno z nejproduktivnějších odvětví v Evropské unii a České republice je automobilový průmysl. A právě ten mohou navrhované změny významně zasáhnout. Pokud by skutečně došlo k vyřazení spalovacích motorů z prodeje do roku 2035, hrozilo by, že by vyšší pořizovací cena nových vozidel výrazně ovlivnila jejich dostupnost.
To by s ohledem na přirozené stárnutí vozového parku vedlo k přesně opačnému výsledku, než kterého chce Evropská komise prostřednictvím balíčku Fit for 55 dosáhnout. Česká republika se proti tomu zásadně vymezuje, i proto nedávno poslal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dopis eurokomisařům ohledně normy Euro 7.
Ministři na zasedání, v návaznosti na květnovou aktualizaci průmyslové strategie Evropské unie, řešili také vnitřní trh a připravovanou legislativu, zejména nouzový nástroj pro vnitřní trh. Evropská komise tento návrh připravuje s cílem zabránit vzniku překážek na vnitřním trhu při krizích, jakou byla pandemie covid-19.
O 55 procent emisí méně
V rámci Zelené dohody pro Evropu si Evropská unie stanovila závazný cíl na dosažení klimatické neutrality, a to do roku 2050. Dílčím krokem je pak snížení emisí do roku 2030 nejméně o 55 procent.
Fit for 55 je souborem návrhů na revizi a aktualizaci unijních právních předpisů a na zavedení nových iniciativ. Smyslem balíčku je poskytnout soudržný a vyvážený rámec pro dosažení klimatických cílů, který bude přiměřený a sociálně spravedlivý, zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu a zároveň zajistí rovné podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí a podpoří vedoucí postavení Evropské unie v celosvětovém boji proti změně klimatu.
Balíček obsahuje například revizi systému pro obchodování s emisemi, revizi pravidel pro emise z letecké dopravy, revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie či změnu nařízení, kterým se stanoví emisní normy oxidu uhličitého pro osobní automobily a dodávky.
Tomáš Rovný
