Přes třicet let se o nich v České republice jen mluví. Zatímco okolní státy už mají vybudované kilometry vysokorychlostních tratí, tuzemské plány se dívají do roku 2026. Přesto zůstává ministr dopravy Martin Kupka (ODS) optimistický. „Je to skutečná cesta pro restart české ekonomiky, pro rozšíření možností průmyslu, hospodářství, ale i společnosti,“ uvedl na konferenci s názvem Vysokorychlostní tratě – realita budoucnosti, kterou uspořádala Správa železnic. Zatím jsou podle oficiálních vizuálů, které byly na akci představeny, vysokorychlostní tratě v Česku ve fázi batolete.
„Schválně se teď zkuste všichni podívat za ta okna, protože až tady budeme sedět za sedm let, tak tady na hlavním nádraží v Praze uvidíte zastavovat vysokorychlostní vlaky,“ poznamenal ministr dopravy.
Jako pozitivní zprávu označil například kladný závěr zjišťovacího řízení v rámci procesu EIA pro jižní část vysokorychlostních tratí od Brna na jih země. „Moravské větve bude možné začít stavět v nejkratším možném čase. Díváme se do roku 2026,“ uvedl ministr. A popsal i další trasy. Ohledně stanovení celé cesty vysokorychlostního spojení na sever se podle Kupky čeká na aktualizaci zásad územního rozvoje v Ústeckém kraji, ke schvalování by mělo dojít v polovině letošního roku.
„Máme schválené ukotvené vedení trasy ve Středočeském kraji. Vyjednáváme s Prahou o posledních detailech zapojení vysokorychlostní trati v rámci hlavního města. A mnohem jasněji je také v tom, jak bude vypadat pokračování vysokorychlostní trati směrem na Poříčany, tedy od Prahy na východ,“ konstatoval Kupka.
Finální architektonickou podobu už má podle ministra několik terminálů vysokorychlostních tratí. Jde o terminál Praha-východ, terminál u Roudnice nad Labem a v dubnu by měly být představeny výsledky architektonické soutěže na terminál Jihlava.
„Víme, jak bude vypadat terminál v Brně. V rámci jednání s městem pracujeme na tom, abychom se přiblížili i realizaci nového nádraží, které je zároveň jedním z klíčových bodů. V krátkém čase, pravděpodobně už v červnu, bude jasno, jakou podobu bude terminál Brno-Vídeňská mít,“ popsal Kupka.
Pro Českou republiku podle Kupky znamenají vysokorychlostní tratě lepší spojení nejen napříč celou zemí, ale budou i organickou součástí stávající železniční sítě, kdy dojde k propojení jednotlivých regionálních center. „A co je důležité i z hlediska další perspektivy, znamená to zároveň uvolnění současných přeplněných konvenčních železničních koridorů pro nákladní dopravu a pro regionální dopravu, po které stále roste poptávka,“ poznamenal.
Uvolnění současné železniční sítě vítá i prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček. Usnadní to podle něj transport zboží. Vysokorychlostní tratě vidí také jako příležitost pro české společnosti, které se budou moci podílet na jejich výstavbě, ale i financování. „Našimi členy jsou nejenom stavební firmy, ale také banky a další finanční instituce,“ sdělil Zajíček. Věří, že spolu s výstavbou vysokorychlostních tratí bude růst v České republice i hrubý domácí produkt.
Pomoci akcelerovat začátky výstavby vysokorychlostních sítí by podle něj mohly pomoci i fondy Evropské unie. Zástupce ředitelky Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu Evropské komise Herald Ruijters konstatoval, že doufá, že Česká republika evropské finance získá, konkrétně zmínil fond Evropské unie Connecting Europe Facility (CEF), který je klíčovým finančním nástrojem pro propojování Evropy a naplňování „Zelené dohody“. „Snažíme se zavést co nejlepší infrastrukturu, a to nebude možné bez podpory Evropské komise,“ uvedl.
Podle Kupky má Česká republika výhodu v tom, že propojí Německo, Rakousko a Polsko. Vytvoří se určité mezinárodní spojenectví a aliance zemí, které mohou efektivněji „tlačit“ na zajištění co největšího objemu prostředků.
Kromě evropských fondů byly nejčastěji zmiňovaným zdrojem financování vysokorychlostních tratí PPP projekty. O prověřování této možnosti rozhodla loni v létě česká vláda. „V tuto chvíli vybíráme už přímo poradce, se kterým budeme hledat koncesionáře, který by mohl financovat první ramena VRT, a velmi pravděpodobně to bude Moravská brána, spolu s prvními kilometry na východ od Prahy a také s jižním spojením od Brna na Vídeň,“ zmínil ministr dopravy.
V krajním případě hrozí vyvlastnění
Stavba vysokorychlostních tratí si vyžádá velké množství surovin, jak zmínil vrchní ředitel sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický, jde zejména o kvalitní štěrky a drtě. Česká republika má podle něj stále k dispozici ložiska a lomy, kde se těží, ale situace je kritická. „Máme tady v rámci zákona možnost ty věci urychlit a dovolím si říci, že v krajním případě i vyvlastnit, pokud tam bude obstrukční jednání a budou to kvalitní čediče, které jsou nejžádanější,“ uvedl. Podmínky a kvalita podloží musí být podle Muřického na špičkové úrovni.
A bude potřeba otevírat nové doly? Podle Muřického by bylo dobré propojit nabídku a poptávku, jaké množství a objem budou potřeba v jednotlivých letech a v kterých lokalitách to bude. „My jsme připraveni poskytnout nabídku, to znamená říct, co je k dispozici, co by se případně muselo dotěžit a otevřít, a to i nové ložisko.“
Informace by měla poskytnout podle Muřického studie, kterou prováděla Česká geologická služba společně s Těžební unií. Materiál mapuje aktivní doly v zemi, které jsou zároveň také v linii staveb a zahrnuje i potenciální ložiska. Jak také Muřický upozornil, těžební aktivita je soukromá, je tam ale výrazná role státu, který může díky změnám v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury zrychlit a umožnit těžbu.
Pokud je podle ministra Kupky v území připravená stopa pro vysokorychlostní trať a chybí tam potřebné ložisko nerostných surovin, tak má vláda díky zákonu o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury možnost konkrétní ložisko zapojit a postupovat co nejrychleji.
Vysokorychlostní tratě budou mít podle Muřického také velkou energetickou spotřebu. To se bude týkat vysokého napětí a páteřní distribuční energetické sítě. Už od roku 2021 je v procesu studie proveditelnosti pro Správu železnic, která má být podle vrchního ředitele sekce hospodářství ministerstva průmyslu a obchodu finalizována v prvním pololetí letošního roku.
Ve studii budou vytipována místa, kde v tuto chvíli kapacita chybí a bude se muset dodělat. „Jak vlastní linie, to znamená vedení kabelů, tak i transformační stanice a další nezbytná infrastruktura,“ poznamenal Muřický. Paradoxně to podle něj vypadá, že se to bude týkat území mezi Prahou a Brnem.
Rychleji a snadněji
Od zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury si stát slibuje zrychlení významných staveb, mezi které patří i vysokorychlostní tratě. Mezi legislativní akcelerátory výstavby patří podle ministra dopravy například i možnost vytvořit dílčí územní rozvojový plán. Výhodné je to pro stát v místech, kde se setkávají dva regiony. Dosud se čekalo, až dojde jednotlivě k aktualizaci zásad územního rozvoje.
„Tady máme nově k dispozici možnost, jak to urychlit, pokud se to v regionech nepodaří zvládnout třeba na druhý a na třetí pokus. Zatím se snažíme najít, protože je to logicky nejsnazší, shodu v maximálně možném rozsahu,“ uvedl Kupka. Zákon podle něj například také spojuje do jednoho procesu umístění a povolování stavby.
Pro liniové a energetické stavby je tak podle ministra vytvořená rychlejší možnost povolování včetně majetkoprávních procesů, tedy i vyvlastňování.
Tereza Čapková
