Dva klíčové úseky vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku míří do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Správa železnic zveřejnila dokumentaci k VRT Praha-Balabenka – sjezd Lovosice a VRT Praha-Běchovice – Poříčany – Světlá nad Sázavou.
Ministerstvo životního prostředí teď rozhodne, zda bude projekty podrobně posuzovat, což je u záměrů této velikosti téměř jisté. Nové tratě mají umožnit rychlost až 320 km/h.
Úsek VRT Praha-Balabenka – sjezd Lovosice, jinak nazývaný VRT Podřipsko, je částí vysokorychlostní tratě Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, která má propojit Českou republiku se západní Evropou.
Díky trati má zrychlit cestování do Německa a zlepšit se dopravní dostupnost severních Čech. Cestující mezi Prahou a Ústím nad Labem po dokončení trati stráví podle odhadů ve vlaku necelých 30 minut.
Mohlo by vás zajímat
Tunely, mosty i nadjezdy
Úsek VRT Podřipsko, který je dlouhý 51 kilometrů, začíná v Praze odbočkou Balabenka a končí napojením na konvenční trať odbočkou Strouha u obce Oleško mezi Roudnicí nad Labem a Lovosicemi. Projekt počítá se stavbou tří tunelů. První z nich, Střížkovský – jde o dva jednokolejné tunely délky 3400 metrů ražené metodou TBM, je mezi odbočkou Balabenka a železniční stanicí Praha-Sever.
Dvojkolejný Líbeznický tunel o délce 3400 metrů provede VRT podle dokumentace relativně hustě zastavěným územím severně od Prahy. Ledčický tunel, který protíná obec Ledčice, je dvoukolejný a dlouhý 1400 metrů. Na trati by také mělo být celkem 33 mostů a 22 nadjezdů. Odvodnění povrchových vod bude regulovat 51 retenčních nádrží a počítá se i se stavbou 150 pozemních komunikací.
Podle dokumentace by vlaky mohly na trati začít zrychlovat na dvousetkilometrovou rychlost na výjezdu z uzlu Balabenka. Po výjezdu ze stanice Praha-Sever má rychlost stoupnout na 250 km/h a za Střížkovskými tunely vzroste na 320 km/h. Tato rychlost zůstane až do úseku za železniční stanicí Roudnice nad Labem VRT, kde v 47,4 kilometru klesne na 250 km/h. Poslední pokles rychlosti na 160 km/h se odehraje v úseku spojovací trati mezi odbočkou Kněždol a odbočka Strouha.
Dva směry
Druhý posuzovaný projekt, který zamířil do EIA, je VRT Praha-Běchovice – Poříčany – Světlá nad Sázavou. Jeho celková délka je 112 kilometrů a skládá se z několika částí. K úseku VRT Polabí už dříve Správa železnic uvedla, že je zásadním prvkem české sítě, protože bude součástí dvou směrů Praha – Brno – Ostrava a Praha – Hradec Králové/Pardubice.
Zároveň bude sloužit pro výjezd téměř všech dálkových vlaků na východ od Prahy využívajících koridor v úseku Praha – Pardubice. Výstavba druhé části úseku – VRT Střední Čechy – v návaznosti na VRT Polabí umožní zkrácení jízdních dob vlaků na trase mezi Prahou a Brnem na méně než 60 minut.
Projekt VRT Polabí se musel mimo jiné podle dokumentace vypořádat s předpokládanou hlukovou zátěží u přeložek komunikací a například i se „sonickým třeskem“, kdy vjezd vlaků do tunelů ve vysoké rychlosti doprovází efekt rázové vlny, který je doprovázen hlasitým zvukem na opačné straně tunelu. To může obyvatele v okolí trati obtěžovat.
„Správa železnic proto v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí na VRT Polabí zadala projektantům zpracování aerodynamické studie, která možnost vzniku sonického třesku prověřovala. Jejím výsledkem je ubezpečení, že v tunelech navržených na tomto úseku VRT ke zmíněnému fyzikálnímu jevu docházet nebude,“ píše se v dokumentaci.
První EIA padla v červnu
První projekt vysokorychlostní trati v Česku, úsek mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem, takzvaná Moravská brána, získal kladné stanovisko EIA v červnu. Náklady už ministerstvo dopravy dříve vyčíslilo na 96 miliard korun.
Podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS) šlo o nejdelší úsek, který prošel posouzením – 63 kilometrů. Dosud se běžně posuzovaly úseky o délce deset až 15 kilometrů. Kupka také dodal, že v určité fázi přípravy je 460 kilometrů vysokorychlostních tratí.
Vzorem pro české vysokorychlostní trati je podle dokumentace k VRT Praha-Balabenka – sjezd Lovosice francouzská vysokorychlostní trať LGV Sud Europe Atlantique (Tours-Bordeaux), uvedená do provozu v červenci 2017.
