Kroky Trumpovy administrativy v posledních dnech její mezinárodní partnery rovným dílem rozhořčily i mátly. Západní politici se ještě nestačili vzpamatovat z pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině, když v úterý ráno Bílý dům splnil své hrozby a zavedl rozsáhlá 25procentní cla na veškeré kanadské a mexické zboží dovážené do USA. Zpřísnil také cla na mnoho položek čínského vývozu.

Nejlépe to celé shrnul kanadský premiér Justin Trudeau. „Spojené státy dnes zahájily obchodní válku proti Kanadě, svému nejbližšímu partnerovi a spojenci,“ řekl Trudeau na úterní tiskové konferenci v Ottawě. „Zároveň hovoří o pozitivní spolupráci s Ruskem a uklidňují Vladimira Putina, prolhaného, vražedného diktátora. Ať to dává smysl.“

Tyto kroky vyvolaly okamžitá nebo hrozící odvetná opatření ze strany všech tří zemí, otřásly americkými trhy a nabouraly vztahy mezi Spojenými státy a jejich sousedy. Douga Forda, konzervativního premiéra nejlidnatější kanadské provincie Otario, Trumpův nepřátelský krok naštval natolik, že se rozhodl před americkými volbami plánovanými na příští rok do Spojených států jet a vést tam kampaň proti republikánům.

Nedopustíme okrádání!

Ve svém plamenném úterním večerním projevu na společném zasedání Kongresu Trump řekl, že „jsme byli po desetiletí okrádáni všemi zeměmi na světě a my to už nedopustíme“. Postěžoval si na „velké deficity“ v obchodě se sousedy USA a nad rozšířenými obavami z hospodářského poklesu mávl rukou jako nad „malou poruchou“.

U Trumpa se často předpokládá, že jeho šílenství je jen zdánlivé a že ve skutečnosti má prezident nějaký plán. Kdysi mezi analytiky panovalo přesvědčení, že Trump se svými celními hrozbami blufuje, aby získal ústupky od ostatních zemí a politická vítězství pro svou základnu. V úterý však Trump nejevil žádný známky úmyslu ustoupit. Přislíbil další cla na odvetná opatření, která přijali jeho sousedé. (Trumpovi podřízení však naznačili, že nová oznámení ohledně kompromisů ohledně cel by mohla přijít již ve středu).

Mohlo by vás zajímat

Americký prezident již léta brojí proti údajné nerovnováze v systému mezinárodního obchodu a chce přimět společnosti, aby své podniky a výrobní provozy umisťovaly na půdu USA. To je však v globální ekonomice, která se vyznačuje dodavatelskými řetězci překračujícími hranice a rozsáhlými obchodními pakty se sousedy a vzdálenějšími partnery, složitý úkol.

Kroky z posledních dnů vypovídají o širší kampani „šokové terapie“, kterou Trump rozpoutal doma i v zahraničí. On a jeho spojenci jsou odhodláni omezit federální vládu a vyčistit ji od úředníků, kteří nejsou loajální Trumpově pravicové agendě. Již přijali protekcionistickou, neliberální zahraniční politiku, zahájili obchodní války, které podnítily konkurenční kanadský a mexický nacionalismus, a zároveň vyslali do Evropy signály, kvůli nimž se diplomaté Evropské unie připravují na rozpad transatlantické aliance, píše deník The Washington Post.

Jen málo analytiků a politiků v jiných zemích věří, že nelegální obchod s drogami (a lidmi) přes americké hranice jsou legitimním důvodem pro zavedení cel. Trudeau dokonce naznačil, že Trump své opakované naléhání, aby se Kanada stala 51. státem USA, myslí vážně a věří, že rozbití kanadské ekonomiky by mohlo být předehrou k anexi.

Prozatím vše nasvědčuje tomu, že dojde ke skokovému zvýšení cen pro americké spotřebitele. Trumpovi spojenci v televizních vystoupeních tvrdí, že krátkodobé potíže Američan jsou nutnou obětí na oltář budoucí fiskální stability. Tváří v tvář prudkému poklesu předpokládaného růstu amerického HDP zvažuje Trumpova administrativa přepracování způsobu oficiálního měření HDP a v rozporu s desítky let trvajícím odborným konsensem z této metriky vyřadila veřejné výdaje.

Trvalé následky

Analytici varují před trvalými následky na mezinárodní scéně. „Existují vážné argumenty pro to, aby se Evropa vymanila ze své bezpečnostní letargie, ale Trump se mýlí, pokud si myslí, že transatlantickým rozštěpením utrpí pouze spojenci,“ napsal Hal Brands, vedoucí pracovník American Enterprise Institute. „Spojenectví dává Spojeným státům velkou páku v mnoha otázkách, od udržení mezinárodní pozice dolaru až po konfrontaci s íránským jaderným programem. Supervelmoc bez přátel už nebude tolik supervelmocí.“

Michel Duclos, stálý spolupracovník Institutu Montaigne, předního francouzského think tanku, na sociálních sítích poznamenal, že intenzita zpravodajství o Trumpově administrativě a ohromující rozsah a rychlost titulků, které generuje, má zkreslující vliv na mezinárodní konverzaci – a zastírá větší politické posuny na světové scéně. „Zaměření na dramatické události ve Washingtonu může lidem umožnit uvěřit, že USA jsou mocným pánem světa,“ napsal Duclos. „Už to není pravda – a kvůli Trumpově politice jsou dnes více osamocené a celkově slabší.“

Trump postavil celý poválečný řád na hlavu, tvrdí Richard Haass, veterán několika republikánských administrativ a emeritní prezident Rady pro zahraniční vztahy. „Jsem zvyklý, sledovat, jak se impéria nebo řády hroutí,“ řekl v NPR. „Ale nikdy jsem neviděl, že by se tak stalo na popud země, která takový řád vytvořila a udržovala. Ale přesně to nyní děláme.“