Čistý zisk Skupiny ČEZ za první pololetí dosáhl 22,23 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o 34 procent méně. Celkové tržby přitom v reakci na růst cen elektřiny vyrostly o 30 procent na 169,7 miliardy korun. V čem je tedy problém? Velkou část zisku vysaje stát prostřednictvím odvodů z nadměrných tržeb a zisků.
Jak ČEZ uvedl v oznámení pro investory, na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrných tržeb za elektřinu letos státu odvede 30 až 40 miliard korun. Státní rozpočet v součtu získá ještě víc peněz – Skupina ČEZ letos na dividendách, daních z příjmů a odvodech z nadměrných tržeb odvede českému státu 110 až 120 miliard korun.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v prvním pololetí 62,4 miliardy korun, meziročně to bylo o 5 procent více. Skupina ČEZ potvrzuje výhled hospodaření na celý rok 2023: EBITDA se má pohybovat mezi 105 až 115 miliardami a čistý zisk mezi 33 až 37 miliardami korun. „Výsledky hospodaření za první pololetí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích,“ uvedl k výsledkům předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Pokud se podíváme na detailní čísla, z provozního zisku ve výši 45,3 miliardy korun zajistila tři čtvrtiny oblast výroby elektřiny. S velkým odstupem následuje distribuce elektřiny (5,5 miliardy), těžba uhlí (4,5 miliardy) a prodej elektřiny (2,1 miliardy korun). Příspěvek segmentu Trading, který byl loni mimořádně vysoký, meziročně klesl o 2,4 miliardy korun.
Společnost ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům hlavně z řad maloodběratelů, vytvořila za první pololetí zisk EBITDA na úrovni pouze 0,2 miliardy korun v důsledku extrémního nárůstu pořizovacích cen elektřiny a plynu. Přitom je zde započten mimořádný výnos ve výši 1,2 miliardy korun z vyhraných soudních sporů se Správou železnic ohledně dodávek elektřiny v letech 2010 a 2011.
Naopak společnosti dodávající komodity a energetické služby velkým zákazníkům vygenerovaly meziročně o 2,5 miliardy korun vyšší zisk EBITDA, a to zejména díky výkupu elektřiny od výrobců z obnovitelných zdrojů za fixní smluvní ceny, sezónním faktorům a vyššímu zisku z prodeje energetických služeb.
Výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů meziročně vzrostla o 2 procent a dosáhla výše 17,2 TWh, přičemž na nárůstu měla největší podíl vyšší výroba ve vodních elektrárnách a vyšší disponibilita jaderné elektrárny Dukovany. Naopak výroba z emisních uhelných a paroplynových zdrojů klesla o 22 procent na 7,8 TWh v důsledku nižšího nasazení zdrojů.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 procenta na 17,4 TWh. Spotřeba u velkých podniků klesla o 4 procent, stejně tak spotřeba domácností. Spotřeba malých podniků byla nižší o 7 procent. Důvodem poklesu je zejména omezení spotřeby zákazníků v důsledku vysokých cen energií.
David Tramba
