AstraZeneca dostala zelenou od amerického regulátora pro imuno-onkologický lék. A další zprávy z farmaceutického byznysu.
Britsko-švédská farmaceutická skupina AstraZeneca získala zelenou od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Adiministration) pro svůj lék durvalumab, jenž je možné využít pro léčbu různých druhů rakoviny. Schválení léku, který na trh vstupuje pod komerčním názvem Imfinzi, se ale zatím týká pouze léčení rozvinuté rakoviny močového měchýře, a navíc jen u pacientů, kteří mají za sebou chemoterapii.
Jde o první z úspěšných pokusů AstraZeneky o schválení durvalumabu jako imuno-onkologického léku. Dalším důležitým milníkem bude oznámení výsledků testování durvalumabu také pro léčbu jiných druhů rakoviny. Ještě do poloviny tohoto roku by měla AstraZeneca zveřejnit, zda si její lék dokáže spolehlivě poradit také s rakovinou plic.
Další testy ještě přijdou
Pokud bude slavit úspěch, mohly by se naplnit předpovědi některých odborníků, kteří durvalumab vidí jako produkt, který AstraZenece pomůže zvrátit již pět let trvající trend poklesu tržeb. „Je to důležitý mezník na naší cestě zpět k růstu, který nás zároveň přibližuje blíže k cíli – redefinici způsobu, jakým se léčí rakovina,“ řekl listu Financial Times šéf AstraZeneky Pascal Soriot.
Analytici banky Morgan Stanley ovšem před přílišnou euforií varují. Podle nich se schválení durvalumabu pro léčbu rakoviny močového měchýře „všeobecně očekávalo“. Za zcela zásadní považují to, jak dopadnou další testy. Očekávané výsledky léku na rakovinu plic s obchodním názvem Mystic „vyvolají na akciích AstraZeneky extrémní reakci,“ tvrdí Morgan Stanley.
AstraZeneca vsadila na vývoj zcela nových léků proto, aby se jí podařilo nahradit výpadek příjmů z patentem chráněných produktů, u kterých právní ochrana v blízké době vyprší. Před časem Pascal Soriot označil letošní rok za „přelomový pro celou společnost“. Zdůraznil, že AstraZeneca má v rukávu několik slibných léků.
Mohly by se jí tak zúročit rozsáhlé investice do vývoje imuno-onkologických produktů, které jsou založeny na vybuzení imunitního systému člověka k napadání rakovinných buněk. Obzvláště v souvislosti s tím, že pozadu nejsou ani konkurenti jako Roche nebo Merck, kteří s některými svými imuno-onkologickými léky také v minulosti u regulátorů uspěli.
Tržby AstraZeneky byly za první letošní čtvrtletí meziročně o desetinu nižší, přičemž provozní zisk z hlavní činnosti se zvýšil o pět procent.
Dánové rostou
Své výsledky za první kvartál postupně oznamují i další společnosti. Akcie dánského Novo Nordisku posílily o sedm procent v reakci na meziroční zvýšení tržeb o pět procent. Čistý zisk největšího světového výrobce inzulínu vzrostl o více než sedm procent.
Na růst obou klíčových finančních ukazatelů měly vliv zejména produkty pro léčbu negativních efektů obezity a cukrovky. Ty dokázaly přebít pokles tržeb u biofarmak, která musí čelit sílící konkurenci generických léků.
Výsledky jsou dobrou zprávou pro šéfa Novo Nordisku Larse Fruergaarda Jørgensena, který se do čela společnosti postavil teprve letos v lednu. Měsíc nato se akcie farmaceutické firmy propadly o necelou desetinu poté, co oznámila zhoršení výhledu na americkém trhu, kde vzrostlo politické riziko kvůli nejistotě kolem možného zastropování cen léků. Spojené státy se na celkových prodejích Novo Nordisku podílejí z téměř 40 procent. „S výsledku za první tři letošní měsíce jsme zpět na cestě za celoročním cílem. Tržby táhly vzhůru především naše nové a inovativní produkty pro léčbu cukrovky a následků obezity a projevily se rovněž efekty opatření pro snižování nákladů,“ řekl listu Financial Times Fruergaard Jørgensen.
Akvizicí k růstu
Naproti tomu kalifornská biotechnologická společnost Gilead očekávání investorů zdaleka nenaplnila. Její akcie oslabily o dvě procenta v reakci na oznámení poklesu tržeb u jejího nejprodávanějšího léku Harvoni pro léčbu hepatitidy typu C. Zatímco v prvním čtvrtletí minulého roku vygeneroval na tržbách více než tři miliardy dolarů (75 miliard korun), letošní první kvartál to bylo jen necelých 1,4 miliardy dolarů (35 miliard korun).
Zřejmě se projevuje sílící tlak konkurence v podobě AbbVie a Mercku a také to, že trh je už poměrně slušně saturován. Týká se to také léků Truvada a Stribild, jimiž se tlumí aktivita viru HIV v lidském těle. Mnoho investorů věří, že receptem na oživení společnosti může být převzetí některé z jiných biotechnologických společností.
Gilead se v tomto může inspirovat u irské farmaceutické skupiny Shire, která před necelým rokem dokončila převzetí biotechnologické společnosti Baxalta. Díky tomu se tržby celého holdingu meziročně v prvním kvartále zvýšily o 109 procent na necelých 3,6 miliard dolarů (90 miliard korun). To by mělo společnosti pomoci naplnit cíl pro letošní rok, kterým je dosažení dvouciferného růstu i u původní části Shire. Kromě toho chce Shire ušetřit kolem 700 milionů dolarů (17,5 miliardy korun) ve svých nákladech a snížit část ze svého dluhu, jenž podle listu Financial Times dosahuje 22 miliard dolarů (550 miliard korun).
Výrobce zařízení nepřekvapil
V klidných vodách se pohybuje britský výrobce zdravotnického zařízení Smith & Nephew. Jeho čtvrtletní výsledky jsou v souladu s očekáváním investorů. Na trzích rozvíjejících se ekonomik dokonce zaznamenal dvouciferný růst svých prodejů. To je dobrá zpráva, protože právě zde společnost zůstávala v minulosti za očekáváními.
Celkové tržby společnosti dosáhly za první kvartál 1,1 miliardy dolarů (27,5 miliard korun), přičemž dvouprocentní pokles zaznamenala u gynekologických zařízení. Celoroční výhled počítá s tím, že si společnost udrží růst tržeb v rozvíjejících se ekonomikách (včetně Číny) na úrovni 14 procent. Nejsilnější růstový potenciál se odhaduje u kolenních implantátů.
-usi-
Vyšlo na Zdravotnickýdeník.cz
