Vyšetřování loňského pádu kabiny lanovky na Ještěd v Liberci, při níž zemřel průvodčí, potrvá ještě řádově měsíce. Drážní inspekce podle mluvčího Martina Drápala čeká na zpracování odborného posudku. Visutá lanová dráha je mimo provoz od konce října loňského roku, kdy po přetržení tažného lana spadla jedna ze dvou kabin.
„Dokončení závěrečné zprávy se bude odvíjet od zpracování posudku, nicméně s ohledem na proces projednání to bude ještě v řádů měsíců,“ sdělil Drápal agentuře ČTK.
Tažné lano používané na lanovce mělo v průměru 22,4 milimetru, na délku asi 1,4 kilometru a vážilo kolem tří tun. Na Ještědu ho mění obvykle po deseti až 15 letech, podle údajů ČTK se tak naposledy stalo na jaře 2016.
Loňská tragická nehoda byla první takovou v historii této lanovky, kterou vlastní České dráhy. Ve středu uplyne 90 let od zahájení její výstavby. V provozu byla od konce června 1933.
Jen základní oprava podle výrobců lanovek, které národní dopravce oslovil, není možná s ohledem na technické normy. Z možných řešení se zatím jako nejpravděpodobnější jeví varianta nahrazení kyvadlového systému se dvěma kabinami pro 35 lidí oběžným systémem s menšími kabinkami pro osm až deset cestujících. Náklady na výstavbu zřejmě přesáhnou čtvrt miliardy korun.
České dráhy nyní zjišťují, kolik je na trhu potenciálních investorů ochotných finančně se na této investici podílet, a vypsalo takzvané předběžné tržní konzultace na strategického partnera.
„Lhůta pro podání nabídek je do 15. července 2022,“ řekla ČTK mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.
Mezi zvažované varianty patří i prodloužení lanové dráhy zhruba o 650 metrů, a to ke konečné tramvaje. K tomu ale bude nutná změna územního plánu. Nynější trasa lanovky má na délku téměř 1200 metrů, dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů a vrchní u hotelu s vysílačem o 400 metrů výš.
Turisté mířící na horu Ještěd se od začátku 30. let minulého století mohli na vrchol svézt lanovkou, jež se začala stavět 15. června 1932. Chrudimské firmě František Wiesner, ze níž se po znárodnění stal národní podnik Transporta, trvalo její vybudování pouhý rok. První pasažéři se dřevěnými kabinkami, jež provozovaly Československé státní dráhy, mohli svézt už 27. června 1933. Někteří Němci ale podle historiků tenkrát odmítali jezdit lanovkou postavenou českou firmou.
Tato kabinková lanovka ale po loňské říjnové tragické nehodě, kdy pád jedné z kabin nepřežil jeden člověk, nejezdí a zřejmě ještě několik let bude mimo provoz. Rekonstrukce lanovky si vyžádá řádově stovky milionů korun.
Visutá lanová dráha je mimo provoz od konce října loňského roku, kdy po přetržení tažného lana spadla jedna ze dvou kabin, při nehodě zemřel průvodčí. V kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit.
Několikaletou odstávku kvůli modernizaci už jednou dvoukabinová lanovka na Ještěd zažila, mimo provoz byla v letech 1971-1975. Loňská tragédie byla první v její téměř devadesátileté historii. Současná lanovka má na délku téměř 1200 metrů, dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů, vrchní u hotelu s vysílačem o 400 metrů výš. V nejvyšším bodě u podpěry se lanovka dostává 30 metrů nad zem. Ročně přepravila kolem čtvrt milionu cestujících.
Záměr vybudovat ještědskou lanovku se datuje rokem 1924. Předložil ho Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracovala firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska, později byl však projekt i realizace zastaven. Celou zakázku pak přebrala na náklady Československých státních drah známá chrudimská strojírenská firma František Wiesner.
(čtk)
