Generální inspekce bezpečnostních sborů a vojenská policie prověřují společnou akci Celní správy a vojáků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova z loňského června. Při sledování v rámci operace celníků s krycím názvem Richard byl podle všeho porušen zákon. Podle informací Ekonomického deníku už vojenská policie zjistila, kdo z prostějovských vojáků se na zásahu podílel. A její detektivové pokračují v prověřování toho, co vlastně armádní specialisté s celníky v městském terénu na Olomoucku dělali.
Vojenská policie podle zjištění Ekonomického deníku identifikovala příslušníky 601. skupiny speciálních sil, kteří se akce s krycím jménem Richard zúčastnili. Připomeňme, že celníci vojáky povolali, aby jim v rámci takzvané součinnosti pomohli při „realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí“. Na straně celníků byl podle dokumentů nejdůležitější postavou jejich náměstek Robert Šlachta, jehož jméno stojí v žádosti o zapojení armády. Šlachta také po ukončení akce do Prostějova poslal děkovný dopis. „Vojenská policie ustanovila asi osm vojáků, kteří se akce s celníky zúčastnili. Přestože oficiální zdroje účast specialistů u Prostějova na sledování zatím odmítají, informace jsou takové, že ze strany vojáků byly na 99 procent pořizovány záznamy ke sledování,“ sdělily Ekonomickému deníku dva dobře informované zdroje, které si přály zůstat v utajení. Počet nasazených vojáků ilustruje i to, že ze strany celníků nešlo o malou či bezvýznamnou operaci.
O aktivity Celní správy a 601. skupiny se zajímají poslanci výboru pro obranu, pro bezpečnost i ústavně – právního. Podle informací Ekonomického budou chtít poslanci vysvětlení od státní zástupkyně, která případ s krycím jménem Richard dozoruje, což prozradila mimoděk jedna z odpovědí na poslaneckou interpelaci. Není totiž vyloučeno, že poznatky zajištěné v rámci sledování, byly získány protiprávním způsobem a nemohou být proto použity v trestním řízení.
Celníci mohli o spolupráci při sledování z resortu obrany požádat pouze Vojenskou policie nebo v akutním a výjimečném případě Vojenské zpravodajství. Výbor pro obranu zasedá příští středu 6. února na Generálním štábu armády. Na oficiálním programu sice akce Celní správy a prostějovské 601. nefiguruje, ale pravděpodobně na diskusi o ní podle poznatků ze sněmovních kuloárů dojde.
O kontroverzní operaci Celní správy Ekonomický deník informoval v půlce prosince. Od té doby se objevilo hned několik pokusů jak tuto podle všeho nezákonnou operaci zlehčit a dokonce legalizovat. Ministr obrany Lubomír Metnar i šéfka financí Alena Schillerová tak například tvrdí, že ze strany vojáků šlo o pouhé cvičení. Dokumenty, kterými Ekonomický deník disponuje, ale dokládají pravý opak.
Co se tedy odehrálo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování. „Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti adresované Generálnímu štábu.
„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ poděkoval za kladné a včasné vyřízení této žádosti zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Plukovník Mašek je ředitelem brněnského odboru pátrání, Mašek má bakalářský titul z právního studia a magisterský ze sociální pedagogiky. Ředitelem brněnského odboru pátrání odboru je od roku 2016, čtyři roky před tím byl ředitelem expozitury Celní správy. Jeho nadřízeným je bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a právě jeho jménem byla žádost prostějovským specialistům uvozena.
Repro: Ekonomický deník
Plukovník není v kanceláři
Jak už Ekonomický deník upozornil, původní žádost o součinnost při sledování se kvůli riziku nezákonnosti nasazení vojáků na papíře proměnila ve společné cvičení. O takzvanou součinnost při sledování požádali celníci armádu nejprve telefonicky. Podle zdrojů Ekonomického deníku pak bylo Celní správě doporučeno, ať podá písemnou žádost. Plukovník Petr Mašek ji obratem poslal na Generální štáb s tím, že žádá o součinnost podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci orgánů činných v trestním řízení. Což účast prostějovských speciálů, kteří na rozdíl od Vojenské policie a v taxativně jasně vyjmenovaných případech Vojenského zpravodajství, naprosto vylučuje. Prostějovští specialisté totiž ze zákona nejsou orgánem činným v trestním řízení. Ekonomický deník se pokusil Petra Maška několikrát kontaktovat a požádat ho o vysvětlení kontroverzní akce. Jeho asistentka dvakrát uvedla, že Mašek v kanceláři není. Na druhém konci telefonu se ale v povzdálí zřetelně ozývaly diskutující mužské hlasy.
„Nejprve na armádu telefonovali, pak to museli udělat písemně, žádost přezkoumal tehdejší hlavní inspektor armády generál Jaroslav Kocián, který účast na této akci nedoporučil. Někdo se ale rozhodl, že do toho 601. půjde. Po ukončení této operace poslal armádě děkovný dopis náměstek Celní správy Robert Šlachta, který byl v písemné žádosti uveden jako ten, kdo vydal rozkaz svému podřízenému Petru Maškovi,“ tvrdí jeden ze zdrojů Ekonomického deníku.
Ekonomický deník proto kontaktoval i bývalého hlavního inspektora Jaroslava Kociána, který z armády odešel na sklonku roku. „Podívejte se, já jsem v armádě skončil a k těmhle věcem se nebudu vracet a vyjadřovat se k nim. Já vám akorát poděkuju za zavolání a popřeju vám pěkný den,“ uvedl Kocián a položil telefon. Generálova nechota může souviset mimo jiné s tím, že konec jeho kariéry v armádě nedoprovázely úplně ideální kolegiální vztahy. Argumenty generála Kociána k akci celníků budou chtít slyšet poslanci výboru pro obranu.
Akce podle důkazů získaných Ekonomickým deníkem probíhala na straně celníků pod vedením zástupce generálního ředitele celníků Roberta Šlachty. „Na základě požadavku zástupce ředitele Generálního ředitelství cel a rozhodnutí Náčelníka generálního štábu Armády České republiky byl vydán úkol k zabezpečení součinnostního výcviku mezi 601. skss a jednotkou Celní správy,“ stojí v dokumentu ředitele Speciálních sil ministerstva obrany generála Pavla Koláře, který Ekonomický deník získal.
Ministr obrany Lubomír Metnar se při odpovědi na interpelaci šéfky poslaneckého výboru pro obranu Jany Černochové (ODS) odvolává na paragraf 8 trestního řádu, který podle něj „součinnost“ armády a celníků umožňuje. „Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů,“ dí litera zákona. Jenže jde o pomoc typu poskytování a předávání informací, písemností, výpisů z bankovních účtů a jinou podobnou spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. Nikolivěk o přímou účast na aktu trestního řízení, v tomto případě sledování, kterou Metnarova odpověď na interpelaci poslankyně Černochové mezi řádky potvrzuje.
„Informace, které byly v rámci výše popsané součinnosti získány, nebyly jednotkami armády dále zpracovány a armáda těmito informacemi nedisponuje,“ potvrdil Metnar dále, že lidé ze 601. celníkům skutečně poskytli poznatky či data jimi získané v rámci společné operace.
To, že se prostějovští speciálové podíleli skutečně podíleli na ostrém sledování, potvrzuje i odpověď na druhou interpelaci poslankyně Černochové, kterou jí poslala ministryně financí Alena Schillerová. Přestože se i ona snaží účast prostějovských „specnaz“ naroubovat na cvičení. „Ohledně celé záležitosti jsem se nechala informovat a mohu vám potvrdit, že některé informace v článku se nezakládají na pravdě, či jsou v článku interpretovány zavádějícím způsobem,“ začala svou odpověď Schillerová. A pokračovala: „Především je zapotřebí sdělit, že 601. skupina speciálních sil generála Moravce žádné úkony v rámci trestního řízení neprováděla. Sledování, které bylo prováděno na základě řádného povolení dozorující státní zástupkyně, prováděl výhradně pověřený celní orgán, kterým je Generální ředitelství cel. Tyto informace nejsou v uveřejněném článku uvedeny pravdivě,“ tvrdí ministryně financí.
Tedy shrnuto a podtrženo podle Aleny Schillerové: Celníci v ostré akci sledovali a prostějovští speciálové se na skupině Vietnamců, podezřelé z nezákonného obchodu s tabákem, pouze cvičili.
Že tato argumentace nedává logiku, dokládá Schillerová mimoděk v pokračování svého textu, kde nechtě potvrzuje další informace Ekonomického deníku. „Armádní útvar na nemožnost zapojení se do trestního řízení také sám upozornil v reakci na zaslanou žádost s tím, že i přes nemožnost participovat na konkrétním trestním řízení může poskytnout své poznatky, dovednosti a doporučení ohledně operativních postupů a technické prostředky s obsluhou aplikovatelné při sledování, což se i stalo. Přípravné řízení trestní je neveřejné a proto vám není možné poskytnout předmětnou žádost,“ napsala poslankyni Černochové dále ministryně financí. A na závěr znovu potvrdila, že ze strany Celní správy rozhodně nešlo o žádné cvičení: „Trestní řízení v dané věci bylo vedeno pověřeným celním orgánem na základě zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, kterým jsou svěřeny celní správě trestně-právní kompetence již od nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od roku 1962.“
Zákon říká jasné ne
Protože celá operace sledování, řečí politiků ovšem cvičení, proběhla rychle v horitontu třech dní, je to další důkaz toho, že šlo o ostrou akci a žádné předem plánované cvičení. Protože žádost celníků, zaslanou vloni 13. června hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto rychle. Žádost celníků pak obratem odsouhlasil i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.
Aby operace pravděpodobně nebudila příliš pozornosti, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal do interního dokumentu velitel speciálních sil Pavel Kolář.
V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol. Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“. Vše se odehrálo v řádu hodin, respektive tří dnů. Cvičení se přitom plánují dlouhodobě a procházejí klasickým schvalovacím kolečkem.
Jak už náš zpravodajský portál předeslal, problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet a proto by byl při sledování porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád. Podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci bezpečnostních složek, a na který se jak celníci, tak vojáci dnes na výboru odvolávali, může takzvanou součinnost poskytovat pouze orgán činný v trestním řízení. Tím prostějovská 601. brigáda ze zákona v žádném případě není.
Trestní řád jasně konstatuje, která ozbrojená složka může poskytovat takzvanou součinnost. Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.
Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování. Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil vyjma oslovených právníků i vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.
Kromě vojenské policie se případem zaobírá i Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Touto záležitostí se zabýváme. Shromažďujeme a vyhodnocujeme veškeré informace, které jsme získali mimo jiné i z veřejně dostupných zdrojů,“ řekla médiím mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.
Jan Hrbáček
