Globální hospodářský růst je slabý a nevyrovnaný. V příštím roce zrychlí jen nepatrně. Je zapotřebí prorůstových fiskálních impulsů. To je hlavní poselství komuniké z výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu, jež se konalo o víkendu.
Nejvíce přitom podle MMF zrychlí ekonomiky zemí takzvaných „emerging markets“, ke kterým se řadí i země střední a východní Evropy. Fond konstatuje, že v některých regionech je hospodářská výkonnost dobrá a rizika na finančních trzích se většinou snížila. Přesto je výhled nejistý. Globální poptávka zůstává poměrně slabá a stále existují nevyužité kapacity. Mnohá hospodářství tak nejsou schopna využít svůj potenciál.
Globální obchod zpomaluje
Problém je spatřován zejména ve zpomalení globálního obchodu, investicích a produktivitě práce a zároveň v nárůstu geopolitické nejistoty. „Přetrvávající slabý růst ukázal slabiny v restrukturalizaci ekonomik,“ píše se v komuniké. Vyspělé ekonomiky se stále ještě potýkají s dědictvím finanční a hospodářské krize. Jejich rozvoj je křehký a poměrně závislý na tom, jak se bude dařit rozvíjejícím se trhům. Země, které spoléhají na vývoz nerostných surovin, jsou ohroženy jejich nízkými cenami.
Na druhé straně MMF zdůrazňuje, že světová ekonomika nesmírně těží z globalizace a technologického pokroku. Proto by se prý světoví lídři neměli zaměřovat jen na vnitřní politiku, ale dále se snažit o odbourávání bariér obchodu. „Hrozbou je protekcionismus a zastavení potřebných reforem,“ říká MMF. Ten také doporučuje prosazovat politiku zajišťující, že z přínosů globalizace a technologického pokroku bude mít prospěch každý.
„Znovu doporučujeme silnou, udržitelnou, pracovní místa tvořící politiku, která povede k vyváženému hospodářskému růstu,“ zní z řad vedení MMF. Fond je odhodlaný využít k tomu všech prostředků, které má k dispozici. Zároveň si je vědom, že sám toho mnoho nezmůže, a tak doporučuje přijmout účinná opatření hned v několika oblastech.
Fiskální a monetární expanze má pokračovat
„Všechny země by měly přistoupit k aktivní prorůstové fiskální politice,“ doporučuje MMF. Podle něj by měly být upřednostňovány vysoce kvalitní investice s tím, že by vlády měly současně hlídat výši veřejného dluhu v poměru k HDP. Taková politika prý podpoří vznik nových pracovních míst a spotřebitelskou důvěru. Spolu se správným nastavením daňového systému, důchodové a sociální politiky mohou vlády přispět k ochraně sociálně slabých a snížit příjmovou nerovnost.
Podpůrná měnová politika by měla pokračovat. Rozvinuté země se stále potýkají s velmi nízkou inflací a mezerou výstupu. Podle MMF by centrální banky neměly rezignovat na stávající monetární politiku, jež se snaží nastartovat hospodářský růst. Upozorňuje však, že ta sama o sobě není schopna vyváženého a udržitelného růstu dosáhnout. K tomu je zapotřebí koordinace s dalšími typy hospodářské politiky.
Upozaděny by však neměly zůstat ani strukturální reformy. Ty jsou podle MMF klíčovým faktorem pro dlouhodobý hospodářský růst a mohou působit synergicky na růst poptávky. „Podle místních podmínek musí být tyto reformy pečlivě naplánovány a správně načasovány tak, aby dokázaly zvýšit produktivitu a vytvořit příležitosti pro všechny,“ říká Mezinárodní měnový fond.
Bez stabilního finančního sektoru to nepůjde
Nic z toho však podle Fondu nebude fungovat, pokud se hospodářství nebudou moci opřít o stabilní finanční sektor. MMF je připraven v případě nutnosti pomoci. Přinejmenším však bude monitorovat finanční trhy napříč zeměmi a zaměří se především na možná rizika, plynoucí z přetrvávajících nízkých či dokonce záporných úrokových sazeb. V hledáčku budou také nebankovní instituce.
Ve všech zmíněných oblastech by měl svět podle MMF více spolupracovat. „Koncentrované úsilí na mezinárodní úrovni je důležitým faktorem pro obnovení růstu globálního obchodu, vstřebávání ekonomických šoků a vytváření efektivního a férového daňového prostředí,“ říká Fond. Podobně jako v případě strukturálních reforem je i zde důležité správné načasování a koordinace.
Mezinárodní měnový fond je připraven i nadále vykonávat svou hlavní funkci, pro kterou byl zřízen. Momentálně je schopen alokovat až 360 miliard dolarů, které obdržel od svých členů, jimiž může financovat krátkodobé nerovnováhy platebních bilancí jednotlivých zemí a poskytovat půjčky na financování hospodářských reforem.
-usi-
