Druhý solární boom způsobil prudký pokles cen elektřiny přes den. Přesto má domácí fotovoltaika podle zakladatele skupiny Amper Jana Palaščáka stále smysl – pokud lidé panely využívají pro vlastní spotřebu. Řekl to v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka.
Česko zažívá podle Palaščáka druhou solární vlnu. Po deseti letech stagnace přibyly v krátké době tisíce nových střešních instalací. „Po těch zhruba dvou tisících megawattech z roku 2010 přibyly další tři tisíce. Tentokrát jde hlavně o menší instalace na střechách,“ říká Palaščák.
Podle něj to byl prudký, ale předvídatelný růst. Když svítí slunce, vyrábí elektřinu tisíce malých zdrojů najednou, a tak cena na trhu klesá. „Často se dostává i do záporných hodnot,“ upozorňuje.
Podobný trend potvrzují data z trhu s elektřinou: v letních měsících dochází ke krátkodobému přebytku elektřiny z fotovoltaiky, který snižuje výkupní ceny až na minimum.
Mohlo by vás zajímat
Návratnost se prodlužuje, záleží na soběstačnosti
Rychlý růst instalací má důsledky – část dodavatelů končí, systém přetéká levnou energií a návratnost se prodlužuje. „Deset let se nestavělo nic a teď se tři roky staví jako o život,“ shrnuje Palaščák.
Přesto fotovoltaiku nezavrhuje. Klíčové je podle něj správně nastavit velikost systému. „Doporučuji instalovat tolik panelů, kolik elektřiny spotřebujete přímo na místě. Pak vás nemusí zajímat, za kolik přebytky prodáte,“ říká.
Vydělávat na přebytcích už nelze
Palaščák varuje, že éra, kdy se na fotovoltaice dalo vydělávat, skončila. „Nenechte se přesvědčit instalační firmou, že máte krásnou velkou střechu a vejde se vám tam 15 kW. Dejte si tam tři kilowatty, které sami spotřebujete, a část zbytku střechy využijte třeba pro kolektory na teplou vodu,“ doporučuje.
I podle údajů Energetického regulačního úřadu se dnes přebytečná elektřina vykupuje za ceny, které často nepokryjí ani pořizovací náklady. Ekonomicky se proto vyplatí jen systémy, kde se většina vyrobené energie spotřebuje v domácnosti.
Odborníci: návratnost mezi 5 a 12 lety
Odhady návratnosti se podle odborných portálů pohybují mezi pěti a dvanácti lety. Rozptyl je velký – záleží na velikosti systému, ceně instalace, dotacích i vlastní spotřebě.
Podle Woltairu může být u menších rodinných domů návratnost okolo sedmi let, pokud domácnost využije většinu vyrobené elektřiny. Portál TZB-info odhaduje návratnost až dvanáct let u větších instalací, které dodávají přebytky do sítě.
„Kdo využije většinu vyrobené energie pro sebe, tomu se investice vrátí. Kdo sází na prodej přebytků, bude zklamaný,“ shrnuje Palaščák.
Dotace zkracují návratnost až o 3 roky
Díky programu Nová zelená úsporám se pořizovací náklady na fotovoltaiku snížily o desítky procent. Dotace tak podle odborníků zkracují návratnost v průměru o dva až tři roky. Zájem o domácí solární systémy proto neklesá – v roce 2024 bylo podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu připojeno přes 80 000 nových instalací.
Zatímco cena samotných panelů klesá, montáž a práce naopak zdražují. Průměrná cena kompletní instalace pro běžný rodinný dům se pohybuje mezi 250 000 až 400 000 Kč, podle výkonu a vybavení.
Budoucnost: baterie a chytré řízení spotřeby
Podle Palaščáka bude další rozvoj fotovoltaiky záviset na dostupnosti bateriových úložišť a elektromobilů, které umožní lépe využít přebytky energie. „Teprve potom se systém stane stabilnější a výhodnější,“ říká.
Tento trend potvrzují i data Solární asociace: v roce 2024 bylo přes 70 % nových fotovoltaik instalováno s bateriovým úložištěm, což je dvojnásobek oproti roku 2022.
