Vrchní soud v Praze zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze v kauze Čapí hnízdo a to zejména kvůli nedostatečně a chybně provedeným důkazům. Zrušení zprošťujícího rozsudku nad expremiérem Andrejem Babišem a jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou kvůli získání 50 milionové dotace žádal žalobce. Vrchní soud v usnesení uvádí, že zprošťující rozsudek v přezkumném řízení neobstál pro závažná pochybení. Nalézací soud některé důkazy pominul, k hodnocení jiných přistoupil selektivně a nepodrobil je komplexnímu hodnocení, což vedlo až k hypotetickým a tendenčním závěrům. Česká justice má usnesení k dispozici.
Tento postup vedl podle předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze Evy Brázdilové ke vzájemným rozporům a ke zjištěním, která vyznívají nelogicky. Důkazy Městský soud v Praze podle usnesení hodnotil de facto z pohledu jejich možného vysvětlení v rámci obžalovanými prezentované obhajoby, ale vždy jednotlivě a nezvažoval tak jejich ucelené řetězce. „V každém případě má Vrchní soud v Praze zásadní výhrady k přístupu nalézacího soudu k analýze a zpracování důkazů, když přístup soudu vyznívá tendenčně, značně selektivně a tím nepřesvědčivě, neboť nalézací soud celou řadu důkazů naprosto pominul, zabýval se pouze velmi úzce vymezenou částí událostí, aniž by je zasadil do celkového kontextu vývoje projektu rekonstrukce usedlosti Semtín a vybudování Farmy Čapí hnízdo od počátku tohoto procesu až do jeho samého naplnění.“ stojí v usnesení, za kterým stojí kromě Brázdilové soudci Stanislav Králík a Robert Pacovský.
Farma Čapí hnízdo je rekreační a konferenční komplex ležící nedaleko Olbramovic na Benešovsku. Součástí je hotel, restaurace, wellness, golfové hřiště a ekocentrum s hospodářskými i exotickými zvířaty a se stanicí pro poraněná zvířata. Přestavba původního statku na konferenční centrum Čapí hnízdo začala v roce 2006, v únoru téhož roku se majitelem areálu u Benešova stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil bývalému premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Udělení dotace na celý projekt začala policie vyšetřovat v roce 2015.
Odvolací soud pochybuje o důležitosti svědka Bareše
Soud letos 9. ledna nepravomocně zprostil Babiše i Nagyovou obžaloby. Podle soudce Jana Šotta nebyl skutek popsaný v obžalobě trestným činem. Co se týče procesního postupu, tak nalézací soud dle odvolacího postupoval pečlivě a systematicky. Vrchní soud také přiznává, že se soudem nalézacím souzní v otázce precizně rozebraných a formulovaných teoretických východisek a toho, že se drží primární linie případu. Už dříve bylo totiž zastaveno stíhání dalších původně obžalovaných osob – mezi ně patřila například manželka Andreje Babiše Monika, dcera Adriana Bobeková nebo jeho švagr Martin Herodes. Podle Vrchního soudu v Praze se nalézací soud „zcela správně“ pozastavuje nad tím, že ani jeden ze státních zástupců ve věci činných nepodrobil vznik akciové společnosti Farma Čapí hnízdo s akciemi na doručitele alespoň úvahám, zda toto účelové jednání, které oba státní zástupci vzali za prokázané, již samo o sobě nenaplňuje znaky skutkových podstat žalovaných trestných činů.
Podle obžaloby Babiš svým vlivem a činností zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu. Obžaloba také tvrdila, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce – tak totiž byla šance získat dotaci 50 milionů korun pro malé a střední podniky. Podle nalézacího soudu se účelové jednání nepotvrdilo.
Soudce Jan Šott svůj osvobozující rozsudek postavil mimo jiné na časovém sledu událostí, jak je popsal podle něj klíčový svědek Jan Bareš. „Svědek jednoznačně vyloučil, že by úvahy o dotaci hrály roli při rozhodování, že se Farma Čapí hnízdo vyčlení z Agrofertu, a jednoznačně potvrdil, že dotace se začala řešit až poté a v souvislosti s tím, že padlo toto rozhodnutí o vyčlenění,“ stojí v odůvodnění. Vrchní soud právě klíčové Barešovo svědectví zpochybnil a vyjádřil nepochopení nad tím, proč právě jeho svědectví je podle soudu tak důležité a není považováno za rovnocenné s dalšími důkazy. „Aniž by odvolací soud snižoval hodnotu této výpovědi, připomíná, že důkazy je třeba zásadně hodnotit jako rovnocenné, samozřejmě z pohledu jejich charakteru a přínosu pro posuzovanou věc. Lze však stěží souhlasit s tím, že právě jenom Ing. Bareš může vysvětlit veškeré okolnosti převodu společnosti ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o., následně a.s. a posléze Farma Čapí hnízdo a.s., když tento při vší úctě vycházel ze zprostředkovaných informací a tyto podával z jeho subjektivního pohledu,“ stojí v usnesení s tím, že Bareš vypovídal i o zprostředkovaných informacích. „Rozhodně však odvolací soud nesdílí názor, že tato jediná výpověď je tak zásadního charakteru, že by byla způsobilá celou důkazní situaci zvrátit,“ dodává odvolací soud.
Proč byl zájem o nevýdělečný projekt?
Soud prvního stupně si pak nepoložil otázku, jakou vůbec měl zamýšlený projekt, který oproti původně zamýšlené rodinné farmě nabyl podstatně větších rozměrů, ekonomickou perspektivu či jaká byla ekonomická realita při deklarovaném zájmu rodinných příslušníků expremiéra Andreje Babiše za situace, kdy od jeho realizace ustoupila společnost Imoba z důvodu ekonomické nevýhodnosti. Ve spisovém materiálu přitom podle Vrchního soudu v Praze jsou k dispozici důkazy, které nalézací soud neprovedl. Ani předpoklady a důvody zapojení rodinných příslušníků a partnerky Andreje Babiše Moniky do realizace projektu Farma Čapí hnízdo se soud prvního stupně nezabýval důsledně.
„Odvolací soud je si vědom, že hodnocení důkazu zásadně přísluší soudu, který tyto důkazy prováděl, což odpovídá bezprostřednosti a ústnosti řízení a zásadě volného hodnocení důkazů, a odvolacímu soudu nepřísluší do tohoto procesu zasahovat, ovšem pouze za předpokladu, že úvahy soudu I. stupně v tomto směru vycházejí z úplného a nezkresleného obsahu všech provedených důkazů a odpovídají zásadám obecné logiky. V posuzované věci je soudu I. stupně jednak třeba vytknout, že důkazy neprovedl dle názoru odvolacího soudu v úplném, pro rozhodnutí ve věci podstatném rozsahu, což odvolací soud výslovně shora vyjádřil tam, kde konkrétní důkazy zmínil, uvedl jejich umístění ve spise a konstatoval, že tyto důkazy nebyly provedeny,“ dodává odvolací soud. Rozhodně nelze podle Vrchního soudu v Praze přijmout argumentaci nalézacího soudu o „prázdných místech důkazní situace“. „Rozsah důkazního materiálu je naopak až neobvykle obsáhlý,“ míní předsedkyně senátu Eva Brázdilová.
Nemoc dcery a sebevražedné tendence
Dále také kritizuje pohled na nemoc a její důsledky u Babišovy dcery Adriany Bobekové, která se léčí od 16 let kvůli bipolární poruše a v době procesu získávání dotace absolvovala léčbu elektrošoky. „Již při aplikaci elektrokonvulzivní terapie byly dle znalce MUDr. Tomáše Turka, psychiatra, ovlivněny ovládací schopnosti posuzované ve smyslu zhoršení soustředěnosti, a tudíž rizika úsudku, kdy nemusela být schopna kompletně vyhodnotit důsledky svého jednání,“ upozorňuje odvolací soud. Ovládací a rozpoznávací schopnosti Babišovy dcery byly v té době vymizelé, měla sebevražedné tendence. Pacientka byla podrobována neustálým kontrolám a vysokým dávkám léků, kdy snížení dávek vedlo k okamžitému zhoršení stavu. „Z těchto lékařských zpráv a znaleckých závěrů se nabízí otázka, jaké skutečně byly předpoklady svědkyně Adriany Bobekové pro zapojení do podnikání, nikoli drobného, ale do rozsáhlého projektu, který dle vstupních informací, na něž odkazují obžalovaní, neměl žádné finanční krytí a nepochybně se pouze v rámci realizace výstavby jednalo o projekt velmi náročný?,“ táže se odvolací soud.
V další části usnesení pak vyjmenovává další řadu důkazů, které je třeba v případu provést.
Vrchní soud v Praze považuje za nevyřešenou otázku, zda obžalovaní Andrej Babiš a Jana Nagyová v kauze Čapí hnízdo pouze účelově vytvořili podmínky pro získání dotace vyčleněním společnosti ZZN AGRO Pelhřimov z holdingu AGROGERT a dalšími kroky, jimiž fakticky předstírali existenci reálně nefungujícího samostatného malého podniku. Hlavním účelem těchto úkonů a transakcí bylo podle policie a státního zastupitelství získání dotace. Podle Vrchního soudu v Praze nejde pouze o otázku trestního řízení, ale i otázku správního řízení.
Nepřesvědčivé rozhodnutí
Hlavní problém vidí odvolací soud v hodnocení důkazů. „Soudu I. stupně jistě nelze vytknout, že by k samotnému trestnímu a soudnímu řízení nepřistupoval systematicky a pečlivě, když velmi srozumitelně pojal koncepci rozhodnutí včetně teoretických východisek, na nichž následně stavěl, přesto však nebo právě proto nelze napadené rozhodnutí označit za úplné a přesvědčivé, když odvolací soud v něm postrádá již naplnění povinnosti soudu jako orgánu činného v trestním řízení stanovené v § 2 odst. 5 tr. řádu, tedy provedení všech důkazů nezbytných k objasnění všech okolností případu, a to jak ve prospěch, tak v neprospěch obžalovaných,“ stojí v usnesení.
Zvláštní roli sehrál v případu Andrej Babiš mladší, syn expremiéra z jeho prvního manželství, jehož stíhání bylo už dříve z kauzy vyčleněno. Babiš mladší dlouhodobě tvrdí, že ho jeho otec nechal v roce 2017 proti jeho vůli odvézt na Ruskem okupovaný Krym, aby mu znemožnil vypovídat v kauze Čapí hnízdo. Babiš synovo tvrzení odmítá a tvrdí, že jeho potomek trpí schizofrenií. Předloni v únoru policie případ údajného zavlečení Babiše mladšího na Krym odložila, podle ní rovněž nešlo ani o přestupek.
Okolnostmi poskytnutí dotace se zabýval i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který prověřování uzavřel v prosinci 2017. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš následně řekl, že vyšetřování OLAF je zpolitizované jak v ČR, tak v Bruselu. Vedení OLAF se proti tomu důrazně ohradilo. Úřad také vyzval k vynětí farmy z projektů dotovaných EU. Koncem ledna 2018 pak ministerstvo financí oznámilo, že tak učinilo, peníze na Čapí hnízdo tak šly z českého rozpočtu a vyšetřování se vedlo už jen na české úrovni.
Věc se nyní vrátila na Městský soud, který bude znovu rozhodovat. Žalobce původně Babišovi navrhoval tři roky vězení s podmínečným odkladem
Eva Paseková
Článek byl převzat z partnerského projektu Česká justice
